Klíček

To není žádný scifi,maximálně v tom   přenesení časem,ale naprostá realita   50.let,výslechy stb byly opravdu kruté.

Po shlédnutí filmu dám ve svém úsudku hodně   na vnitřní pocity a stopu, kterou ve mně film   zanechal. Je-li to dobrá komedie, utkvějí mi v   hlavě veselé hlášky, je-li to dobrý muzikál,   snažím si vybavit pěkné písně, je-li to   drama či krimi, přemýšlím nad hloubkou a   problémem, o čem ten film je. Tím se dostávám   k filmu Klíček. Dalo by se mu vytknout dost   nedostatků. V prvé řadě opravdu krátká   stopáž, mohl být rozveden do trochu širších   souvislostí. Ve druhé řadě ozvučení - hudba   je stupňovitě s nepříjemnými pisklavými   zvuky zřejmě zvolena záměrně - aby   vyjadřovala metaforu hrůz, o kterých film   pojednává. Budiž, tomu se dá přizpůsobit.   Postsynchrony ale nejsou zrovna dvakrát dobré,   takové bezbarvé. Přesto film hodnotím   poměrně vysokou známkou. Z plátna jsem po   celou dobu nespustila oči, přišlo mi to   skutečně takové syrové a scény ve věznici   velmi tvrdé a realisticky pojaté. Pan Přeučil   prokázal opět svou naprostou profesionalitu   hereckou, neboť člověk velmi milý, jemný   zdvořilý (měla jsem tu čest se s ním setkat),   hraje roli krutou, zlou, fanaticky oddanou své   práci (šéf věznice). Jeho žena Eva v roli   mírné vězenkyně Marie překvapuje po dlouhé   době návratem na filmové plátno - překvapení   příjemné. O filmu jsem přemýšlela celou   cestu z kina. Byť si tvůrci mohli s tématem   poradit technicky i scénáristicky lépe, v mých   očích jde o jeden z hodně dobrých českých   filmů poslední doby. Není to film, na který se   člověk by chtěl podívat každý den, ale o   němž minimálně bude hodně dlouho   přemýšlet...

Symbolika klíčku - byla jsem   zvědavá, proč tento téměř pohádkový název   u filmu s tématikou komunistického věznění z   let padesátých. Teď už to samozřejmě vím,   klíček je symbolika spojená s mladými lidmi   přenášejícími se v časoprostoru. Pro ty, co   film ještě neviděli, nebudu prozrazovat...

Marně přemýšlím o motivech k natočení filmu   Klíček. Má se jednat o thriller se sci-fi   prvky. Podobný motiv, který přináší film   Klíček nalezneme v legendární Tajemné záři   nad Pacifikem.
V obou případech dojde k   časové smyčce, kdy se hrdinové filmu dostanou   do minulosti. Snad jedině ten motiv lze u tohoto   filmu ohodnotit kladně. Je to docela nápad, kdy   se současný mladý páreček s chutí si spolu   zadovádět (ona však je stále ještě panna) se   dostanou do období padesátých let, kdy v naší   zemi vládla komunistická strana. Ale pouze tím   nápadem kladné stránky filmu končí. Realizace   je hrozná, trapná a nepovedená.
Tento mladý   páreček (Jakub a Dominika) současní teenageři   si chtějí udělat hezky. Ve filmu odněkud   někam jezdí na motorce a furt je doprovází   starší dáma. Jak stíhá doběhnout ten moped   je jedna záhada. Jako místo soulože si   páreček vybere kapli v bývalé místní   věznici. Snad slouží dnes jako muzeum, ale ve   filmu je najednou toto místo opuštěné.   Dostanou se dovnitř i skrze varování té staré   babky. Po milostném aktu dojde k působení té   časové smyčky. Proč, jak – tvůrci se   nenamáhají vysvětlit. Dochází k efektům   průměrných béčkových hororů. Bouchání   dveří v dáli atp. A tak naši milí poskočili   o nějakých těch pár desítek let nazpět. Pak   dochází k nepochopitelnému střihu. Kdy   nevidíme, jak a proč naši mladí byli čapnuti.   Jakým způsobem se dostali do cel.
Atmosféra   věznice padesátých let působí komicky a   bachaři věznice padesátých let jsou spíše   karikováni. Na filmu je vidět křečovitá snaha   tvůrců komunisty a systém padesátých let za   každou cenu shodit. A v podstatě se jim to ani   nemůže podařit. Dnešní děcka jim na ten film   nepůjdou, pokud to nedostanou jako povinné   navštívení představení. Metráž je až   zoufale krátká. Snad žádný z herců   nepředvedl dobrý herecký výkon. Film samotný   je prvoplánový. Tím jeho hodnota rovněž   klesá.
Tvůrci se netají tím, že se filmem   snaží odebrat komunistům hlasy. Zřejmě jim   chybí zkušenosti. Protože: Přátelé, tudy ne!   Minulost vždy ukázala, jak fungují   propagandistické filmy. Většinou se v   konečném efektu míjí účinkem. Tak jako   agitky padesátých let bude mít stejný efekt i   film Klíček.
Můžeme litovat peněz, které   na toto dílo poskytl Národní fond na podporu   kinematografie. Ale prostě, stalo se. Kdosi ve   slabé chvilce působení zdravého rozumu ty   peníze poskytl.
Film Klíček rozhodně není   dobrý a patří k tomu nehoršímu, co v naší   kinematografii vzniklo.