Když slunce znovu hřeje (1943)

Když slunce znovu hřeje (Wen die Sonne wieder scheint)
80 %
 
 

Wen die Sonne wieder scheint

Další název: Flachsacker (prac. název); Když slunce opět svítí; Lněné políčko; De vlaschaard

    Žánr: adaptace
    Země: Německo - předválečné / Belgie
    Délka: 87 min., 2395 metrů
"Když slunce znovu hřeje" - to je název, kterému člověk nechce příliš důvěřovat. Je trochu moc vzletný na skeptické diváky, kteří spíše uvěří názvu věcnému a brát věcně tento název by bylo věru chybou, neboť o slunci se tam vlastně nejedná, nýbrž o starém zarputilém sedlákovi s tvrdými rysy ve tváři, v podobě psychické, bezohledném, paličatém, neochotně odcházejícím z cesty nové generaci. V posledním obraze jeho přísná, zahořklá, ledová tvář zjihne a scénáristu, zamýšlejícího se nad názvem, to bezpochyby nadchlo k básnickému příměru.

Předtím je hrozná bouřka, bouří nebe a bouří i lidé, zmoknou žně a otec bezmála zabije syna. K této dvojí bouři na nebi i na zemi je celý film dějově zaměřen a vystupňován, selský generační rozpor, který je tématickou zkladnou filmu, tu kumuluje a v divoké křeči se děje střídání mladých starými, výměna stráží, příchod dětí a odchod otců. Filmová kamera se tu pateticky zaostřila na selské žití, venkovský život je zde viděn v dramatické iluminaci, tak, jak si jej v posledních desetiletích osvětlovali patetičtí básníci země.

Obrazy tu nevykládají, nýbrž jen naznačují, rovněž slova jsou spíše náznakem než vysvětlením a nedotažené kontury dávají pak dojem hloubek. Nedořečené a nedokreslené se nezbytně halí v mlhu, v nejasnost, záhadnost a dějí se tak dostává levně dramatického napětí a prudkého spádu, byť by byl kulhavým. Hlavní role v tomto filmu, který běžel v protektorátu jen v německé verzi, vytvořili: Paul Klingert, Paul Wegener a Maria Koppenhöferová.  Autor: Asmodej

režie:
Boleslaw Barlog
 
 
hraje:
Paul Wegener (sedlák Termöhlen), Maria Koppenhöfer (Barbele Termöhlenová, manželka), Paul Klinger (Ludwig Termöhlen, syn), Bruni Löbel (služebná Rieneke zvaná Schellebelle), Thea Kämer (Luise Termöhlenová, dcera), Fritz Hoopts (Wilhelm), Sigrid Becker (Sophie), Ernst Waldow (Piet), Jeanette Bethge (Wantje), Max Gülstorff (Martens), Hilde Jansen (Adriane Martensová), Theodor Vogeler (Jordans), Armin Schweizer (Klaas), Alwin Lippisch (obchodník se lnem), Albert Florath (venkovský lékař), Hans Hemes (přednosta stanice), Wilhelm Egger-Sell (hostinský), Bert De Wildeman, Jet Naessens, Stijn Streuvels, Fritz Staudte (úředník u přepážky v bance)
 
 
námět:
Stijn Streuvels (román „Lniště" (De vlaschaard, 1907) - česky - 1942)
 
 
scénář:
Konrad Beste, Philipp Lothar Mayring
 
 
kamera:
Ewald Daub
 
 
hudba:
Wolfgang Zeller
 
 
kostýmy:
Walter Schulze-Mittendorf
 
 
střih:
Ursula Schmidt
 
 
zvuk:
Georg Bommer
 
 
výtvarník:
Kurt Herlth, Robert Herlth, Karl Lipka
 
 
zástupce vedoucího výroby:
Paul Kalinowsky, Gustav Wehrand
 
 
asistent režie:
Max Diekhout
 
 
fotograf:
Georg Kügler
 
 
producent:
Alf Teichs
 
 
vedoucí výroby:
Viktor von Struwe
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.