Kdo mne má rád, pojede vlakem (1998)

Kdo mne má rád, pojede vlakem (Ceux qui m'aiment prendront le train)
74 %
 
 

Ceux qui m'aiment prendront le train

Další název: TI, co mě mají rádi, pojedou vlakem; Ti, kteří mě mají rádi pojedou vlakem; Those Who Love Me Can Take the Train

    Žánr: drama
    Země: Francie
    Délka: 122 min.
„Vyzval blízké, příbuzné a přátele, aby ho doprovodili na cestě do Limoges, kde si přál být pohřben. Byl to jeho poslední žert.“
Skutečným autorem mnohoznačného prohlášení byl sice krátce před smrtí francouzský režisér Francois Reichenbach, jeho přítelkyně, scenáristka Daniele Thompsonová, si ho ovšem vypůjčila nejen pro název snímku, jehož je spoluautorkou, ale i jako klíč k němu. Vložila ho do úst malíře Jeana-Baptista Emmericha, který svými posledními slovy vyzval blízké, příbuzné a přátele, aby ho tímto neobvyklým způsobem doprovodili na cestě do Limoges, kde si přál být pohřben. Ale snad ještě dřív, než vlak vyjede ze Slavkovského nádraží, začíná být zřejmé, že charizmatický Jean-Baptist byl zaživa patrně také neobyčejné zlomyslný, manipulativní a snad i krutý. Podařilo se totiž shromáždit na jednom místě lidi, které miloval, jimiž se milovat nechával a jejichž rivalitu o svou přízeň s chutí rozdmýchával. Nastupuje historik umění a jeho milenec, stárnoucí žena, přesvědčená, že byla nebožtíkovou jedinou láskou, synovec s odcizenou manželkou, bývalí milenci, přátelé... Takřka tucet postav, které se v omezeném prostoru, roztřeseném jako jejich pocity, vydávají na cestu, se tak stává obětí posledního žertu muže, jenž cestuje v zapečetěné rakvi -autem. Cesta vlakem, pohřeb na „největším hřbitově na světě" a konečně „svačina" v rozlehlém rodinném domě. To jsou tři dějství, do nichž scenáristé Chéreau a Thompsonová rozdělili výtečně rozehrané (a na Césara zrežírované) melodrama, v němž se smuteční slavnost stává nejen katalyzátorem vztahu k nebožtíkovi, ale i tavícím kotlem osobních a vztahových problémů všech zúčastněných.
katalog 44.MFF Karlovy Vary

režie:
Patrice Chéreau
 
 
hraje:
Pascal Greggory (Francois), Valeria Bruni Tedeschi (Claire), Charles Berling (Jean-Marie), Jean-Louis Trintignant (Lucien Emmerich / Jean-Baptiste Emmerich), Bruno Todeschini (Louis), Sylvain Jacques (Bruno), Vincent Perez (Viviane), Roschdy Zem (Thierry), Dominique Blanc (Catherine), Delphine Schiltz (Elodie), Nathan Kogen (Sami), Marie Daëms (Lucie), Chantal Neuwirth (Geneviève), Thierry de Peretti (Dominique), Olivier Gourmet (Bernard)
 
 
scénář:
Patrice Chéreau, Danièle Thompson, Pierre Trividic
 
 
kamera:
Eric Gautier
 
 
hudba:
Björk, Massive Attack, Portishead
 
 
kostýmy:
Caroline de Vivaise
 
 
střih:
Francois Gédigier
 
 
zvuk:
Jean-Pierre Laforce, Guillaume Sciama
 
 
produkce:
Charles Gassot
 
 
zpěv:
Massive Attack ("Better Things")
 
 
výprava:
Sylvain Chauvelot, Richard Peduzzi
 
 
nahrál:
Pierre Boulez ("Adagio de la Symphonie n.10")
 
 
výkonný producent:
Jacques Hinstin
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.