Obsah filmu Karu Süda - Medvědí srdce
Mladý Estonec Nika opouští stereotyp městského života a s vidinou dobrodružství a nových zážitků odjíždí na Sibiř, kde se chce stát lovcem. Mystika drsné sibiřské přírody a nutnost přežít v extrémních podmínkách ho učí novému pohledu na svět kolem i na sebe sama. Nachází pomoc i porozumění u místních domorodých obyvatel, objeví spřízněnou duši v obrovské divoké medvědici, učí se nést tíhu absolutní svobody a odpovědnosti za vlastní činy. Jeho osud ovlivní setkání se dvěma ženami, které reprezentují dva diametrálně odlišné světy -učitelkou Guityou a divokou domorodou "medvědí ženou". Hrdinův útěk od civilizace se ukáže být především touhou...
"Tímto filmem jsem si splnil svůj životní sen. Nikdy předtím jsem netočil nic tak strašně těžkého. Medvědí srdce mě stálo několik let života, zdraví a skoro i život," říká přední estonský filmař Arvo Iho o zfilmování obsáhlého románu Nikolaje Baturina. Natáčení v extrémních podmínkách sibiřské tajgy a severního Uralu, v exteriérech vzdálených stovky kilometrů od nejbližší civilizace, znamenalo mimořádné nasazení celého štábu, který se musel vyrovnat mimo jiné se čtyřicetistupňovými mrazy a stálými improvizacemi s dopravou či zásobováním. Snímek vyznívá jako strhující poselství neznámého tajemného světa, donedávna zcela uzavřeného pohledu zvenku. Stejně jako mystika nádherné a drsné Sibiře uchvátila hrdinu filmu, uchvátí i ty diváky, kteří jsou otevřeni "blízkým setkáním třetího druhu". Spoluatorem scénáře filmu je renomovaný ázerbájdžánský scenárista Rustam Ibragimbekov, který spolupracoval například s Nikitou Michalkovem na jeho oscarových filmech Urga a Unaveni sluncem. K realizaci tohoto náročného projektu spojily své síly čtyři země. Z české strany se realizace zúčastnili dva producenti: Jana Tomsová /Studio Fáma 92/ a Zdenek Stehno /S4 Production/. < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 6.8.2015
Docela obstojný ruský koprodukční film z ranku takzvané „přírodní mystiky“. Hlavní hrdina mi sice moc blízký nebyl, protože to byl lovec a pořád se chtěl ženit a mít kupu dětí, ale ve filmu byly jiné a lepší momenty. To když například jeho žena se ho táže, kdo je oddá, když nalezli kostel prázdný, bez kněze.
„Tak nám požehnají jeleni.“
„Ale Niko, jeleni přece nemají duši!“
„Co blázníš! Všechno má přece duši!“
- to se mi líbilo.
Nebo když se po „obřadu“ zjeví naší dvojici záhadný stařec, požehná jim a na otázku kdo je, odpoví, že duch řeky Jeniseje a opět záhadně zmizí v mlze.
Po přírodním neštěstí, když velká jarní voda odnese školu i s dětmi, hodlá se lovcova mladá ženuška odstěhovat ze severské tajgy někam na jih. Vtom se ozve Nikův vnitřní hlas:
„Vzpomínáš na jaře na toho jezevce chyceného do klece, jak se mu stýskalo tolik po svobodě až z toho zchřadl a zemřel? Neopouštěj, Niko, Sibiř a její svobodu, sic také zemřeš!“
Nato náš hrdina opustí manželku a zůstává sám na svobodném severu.
Lovec Niko v honbě za medvědem (či v úprku před medvědem) dokvačí k smrti znaven do ztemnělého lesa, jeho pohled padne na vrcholky stromů uzavírající se nad ním jako klenba katedrály a do toho zazní tklivé zvuky varhan.
Vrcholem filmu se stává Nikovo setkání se záhadnou, duševně nemocnou, samotářskou a divou ženou, která jen mručí jako medvědice. Ta mi byla nejsympatičtější. Už jen tím, že utekla a víckrát se nevrátila, když si ji chtěl Niko vzít a odstěhovat se s ní do města, aby jejich dítě mohlo být přijato úřady a chodit do školy. Chytrá holka! I když Niko tohoto svého pochybení hořce litoval, ona se už nevrátila.
Docela dobrý film. Dá se na to dívat.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 25.2.2009
Docela zajímavý snímek s podmanivou poetikou a mystickým nábojem. Hrdinova touha po návratu ke kořenům je symbolicky vyjádřena jeho vztahem ke dvěma ženám, civilizované krásné učitelce a divoké a nevzhledné přírodní medvědí ženě-samici. Rozhodně zajímavé podobenství.
