Karneval duší

Možná jsem ujetej, ale mám   rád tyhle filmy ze   šedesátých let. Dnes   nadávám na současné filmy   pro jejich naivitu a   prvoplánovost, ale kupodivu u   filmů starých padesát let   mi to nevadí. Naopak někdy   ty směšné situace,   vypointovaná hudba, výkony   herců: to mě všechno   maximálně baví. A bavím se   hlavně při sledování   právě těchto filmů. A   myslím, a to nikoho z Vás   nezajímá, že by každý   fanoušek filmu měl poznat i   tyto filmy. Není tu jenom   Antonioni, Fellini, Bergman,   Kurosawa, Truffaut, Godard,   Forman, Scorsese, což Vám   řekne každý snob, ale i   filmoví řemeslníci. A to   mě drží při životě.

filmový americký   černobílý horor karneval   duší si vzal za cíl   zobrazit dvojrozměrnost   lidské osobnosti a   promítnout dva světy, svět   reality a svět posmrtného   života, do jedné dějové   linie. na počátek 6o. let   náročný úkol s minimem   výrazových prostředků pro   autory karnevalu duší,   kteří s výsledkem ale   zůstali ve střední   kinematografické třídě.   zajímavé prolínání   skutečného života do linie   duchovna s hereckým výkonem   ústřední představitelky   nedokáží vyplnit mezery v   chabých dialozích,   nelogické pokračování   děje, absenci strachu a   plíživosti světa duchů s   otřesnými hereckými   výkony u dalších postav,   ať těch skutečných či   těch z cháronovy říše;   čímž karneval duší   patří mezi nejslabší díla   své kategorie.

Hororový snímek z počátku   šedesátých let dvacátého   století. Černobílý a asi   na pěti místech ukřičený.   To je vždy, kdy řve hlavní   hrdinka. Většinou se leknete   jen v tom momentě, kdy film   máte puštěný jako zvukovou   kulisu a ve chvíli výkřiku   děláte něco, na co se   musíte pečlivě   soustřeidit. Nicméně je to   zajímavý filmový   příspěvek na našem trhu.

Nízkorozpočtová kultovní   hororová klasika svého času   udávající směr a dodnes je   u mnohých snímků znatelný   vliv. Příběh je   jednodušší než by se   zdálo, ale v rámci   depresivních, strašidelných   a vůbec deprimujících   scén, je z námětu   vytlačeno maximum. Už ta   představa, že někdo jako   zázrakem přežije těžkou   autonehodu, aby si posléze   uvědomil, že v okolí není   něco v pořádku, pohyboval   se ulicemi s pocitem být   neustále pronásledován   podivnou postavou, po nějaké   době si uvědomil, že pro   okolní svět jakoby byl   neviditelný a navíc byl   přitahován do děsivého   místa jakési opuštěné   pouťové atrakce, může být   pro mnohého něco naprosto   nepředstavitelného. Okolní   svět jako by se zkrátka   změnil, i když vše   probíhá tak, jak má. O to   víc vyzní šokující   finále. Režisér Herk   Harvey, který si ve snímku i   zahrál, naplnil svůj   filmový počin spoustou   strašidelných a   znepokojivých obrazů   množstvím lidí   strašidelně hledících do   kamery, dlouhými záběry jak   v interiéru, tak i v   exteriéru, s tajemným   dojmem, že se něco stane,   množstvím opuštěných   budov vyvolávající   nepříjemný pocit, rychlé   přiblížení či zrychlení   obrazu, a dalších metod k   vytvoření opravdového   znepokojivého diváckého   pocitu během sledování.   Tomu napomáhá i pronikavě   zlověstný soundtrack   podtrhující danou   atmosféru. Nakonec, zvuk   varhan už v podstatě mluví   samo za sebe. Snímek je   zkrátka plný nápadů,   které v 60. letech prostě   museli uchvátit. V dnešní   době už je to právě vlivem   stáří snímku zcela někde   jinde, ale jako hororová   klasika mysteriozního hávu   stále zůstává   příznačná ve své   podstatě a daných   tvůrčích myšlenek. Prý se   tímto počinem inspirován i   George A. Romero pro   natočení svého   legendárního snímku ´Noc   oživlých mrtvol´ (1968).   Když oba snímky porovnáme,   je tato informace   uvěřitelná. Jedná se tedy   o příznačnou hororovou   mysteriózní klasiku, která   by neměla chybět ve sbírce   fanoušků hororových   snímků.

Kdyby natočili remake asi by   dopadl líp, protože z   tohohle filmu jsem měla   akorát bolest břicha. Velice   pomalý děj a postavy (teda   přízraky, jak jim asi   říkaj) byly fakt k smíchu.   Nebudily vůbec strach ani   husí kůži.

Sice je to starý černobílý   film,ale bylo tu napětí a   tajemno.Mě tento film moc   nebavil,ale moje rodiče   zaujal...

Pro Mary v jistou chvíli   přestáva existovat hranice   dvou světů, který z nich je   ten pravý? První ve kterém   si připadá ztracená,   nepochopená, nebo druhý,   který jí tolik děsí i   přitahuje zároveň.   Odpověď na její otázku   čeká nedaleko, stačí jen   udělat zásadní krok.-))

Vynikajúci horor...   čiernobiely ale vynikajúci.   To ako urobili celú tú   atmosféru filmu bolo tak   geniálne, že mno... paráda