Karhanova parta

Vidět prvorepublikovou   hereckou elitu v modrácích,   ou jé. Herectví   nezapomněli, ale co hrát,   když se mají všichni   motivovat a zlepšovat. I za   cenu rodinného rozkolu. Velmi   dobré jsou herecké etudy   Smolík + Plachta, hlavně,   když se dohadují o mlejnek   na mák. Pak ještě   potěšila omladina -   Martínek, Krška, Mareš, ale   zaujalo mne, jaká to byla v   továrně havaj. Tak   socialismus v začátcích.   Jinak těžká agitka a do   komedie docela daleko.

ACH JO!
Co je platné skvělé   herecké obsazení s pány   Smolíkem, Plachtou, Řepou,   Hanusem nebo paní Svozilovou   a řada výborných hereckých   výkonů, když vás už z   pouhého sledovæní této   řízné agitky budou bolet   ruce i hřbet. Když bylo po   všem raději jsem   zkontroloval jestli nemám na   dlaních puchýře. Těch pár   hvězd je hold hercům. I pro   ně to musela být velká   dřina. Ale v roce 1950 se v   našem filmu asi nic moc   jiného čekat nedalo.

Téměř 20 let jsem dělal na   revolverech ve fabrice a   myslím si, že takovou havaj   jsem nezažil nikdy. Jinak   film nebyl úplně špatný,   vždyť v něm hrál herecký   výkvět. Smolíka, Řepu,   Plachtu si ani na okamžik   jako obraběče nebo brusiče   neumím představit. Jak to   bývalo, na revolverech byla   dřina a brusiči byli   oblíbenci mistra a tam se jen   tak někdo nedostal. Dnes na   rozdíl Fikejze, který jeden   den chtěl jít do důchodu a   druhý den dělal 16 h, dnes   odcházejí do důchodu   tisíce lidí předčasně a   potom čekají, jak se vláda   od ledna vytáhne zvýšením.   Z filmu bolí celé tělo,   jsou zde téměř všichni   herci v pánu...

V rámci nostalgických   večerů jsem se podíval i na   tuto „zhovadilost“, tedy   míním tím tu ideologickou a   musím říci, že tam byla   výborná parta herců.   Ponechám li tedy stranou   právě onu ideologii, nelze   dát takovým hvězdám nulu.   A navíc jsem se celkem bavil.

Byl by velký omyl tento film   nejen zavrhovat, jako snímek   poplatný době. To by sice   mohl být jeden z možných   přístupů, ale nikoliv ten   správný, protože je to film   o lidech-hercích, kteří   skutečně hráli to, co tehdy   cítila většina občanů.   Nutno říci, že své role   zvládli, vždyť výkon   Františka Smolíka nebo   Jindřicha Plachty a dalších   je ve své kvalitě shodný s   tím, co předváděli v   jiných filmech točených   před rokem 1938. Takže tento   filmmstojí za to vidět.

Dovolím si reagovat i na   kolegu. Film vznikl v době,   kdy skutečně i Ti herci   věřili tomu, co dělají.   Nikdo je nemusel nutit k   natáčení. Jsem samozřejmě   mladší ročník a mohu se ve   svém názoru mýlit.
V tomto snímku mne zaujal   jeden herec, který zde je v   roli mladíčka,   začínajícího brusiče. Byl   jím Vladimír Krška. V   budoucnu to typický   představitel mnohých   vedlejších rolí.
Film, ač agitka, je na   pohled příjemný.   Přináší neagresivní   příběh a není tak hlopý   jako třeba film Zítra se   bude tančit všude. Je to   též poslední film, ve   kterém hrál Jindřich   Plachta.

Otřesná agitka z   padesátých let. Divím se   hlavním představitelům, ale   je jasné, že role nemohli v   té době odmítnout. Chci   pouze doplnit režijní   spolupráci k p. Hofbaueroovi   pana režiséra Václava   Wassermana, což mě dost   udivilo.