Karhanova parta

Vidět prvorepublikovou hereckou elitu v   modrácích, ou jé. Herectví nezapomněli, ale   co hrát, když se mají všichni motivovat a   zlepšovat. I za cenu rodinného rozkolu. Velmi   dobré jsou herecké etudy Smolík + Plachta,   hlavně, když se dohadují o mlejnek na mák. Pak   ještě potěšila omladina - Martínek, Krška,   Mareš, ale zaujalo mne, jaká to byla v továrně   havaj. Tak socialismus v začátcích. Jinak   těžká agitka a do komedie docela daleko.

ACH JO!
Co je platné skvělé herecké obsazení s pány   Smolíkem, Plachtou, Řepou, Hanusem nebo paní   Svozilovou a řada výborných hereckých   výkonů, když vás už z pouhého sledovæní   této řízné agitky budou bolet ruce i hřbet.   Když bylo po všem raději jsem zkontroloval   jestli nemám na dlaních puchýře. Těch pár   hvězd je hold hercům. I pro ně to musela být   velká dřina. Ale v roce 1950 se v našem filmu   asi nic moc jiného čekat nedalo.

Téměř 20 let jsem dělal na revolverech ve   fabrice a myslím si, že takovou havaj jsem   nezažil nikdy. Jinak film nebyl úplně špatný,   vždyť v něm hrál herecký výkvět. Smolíka,   Řepu, Plachtu si ani na okamžik jako obraběče   nebo brusiče neumím představit. Jak to bývalo,   na revolverech byla dřina a brusiči byli   oblíbenci mistra a tam se jen tak někdo   nedostal. Dnes na rozdíl Fikejze, který jeden   den chtěl jít do důchodu a druhý den dělal 16   h, dnes odcházejí do důchodu tisíce lidí   předčasně a potom čekají, jak se vláda od   ledna vytáhne zvýšením. Z filmu bolí celé   tělo, jsou zde téměř všichni herci v pánu...

V rámci nostalgických večerů jsem se podíval   i na tuto „zhovadilost“, tedy míním tím tu   ideologickou a musím říci, že tam byla   výborná parta herců. Ponechám li tedy stranou   právě onu ideologii, nelze dát takovým   hvězdám nulu. A navíc jsem se celkem bavil.

Byl by velký omyl tento film nejen zavrhovat,   jako snímek poplatný době. To by sice mohl být   jeden z možných přístupů, ale nikoliv ten   správný, protože je to film o lidech-hercích,   kteří skutečně hráli to, co tehdy cítila   většina občanů. Nutno říci, že své role   zvládli, vždyť výkon Františka Smolíka nebo   Jindřicha Plachty a dalších je ve své kvalitě   shodný s tím, co předváděli v jiných filmech   točených před rokem 1938. Takže tento   filmmstojí za to vidět.

Dovolím si reagovat i na kolegu. Film vznikl v   době, kdy skutečně i Ti herci věřili tomu, co   dělají. Nikdo je nemusel nutit k natáčení.   Jsem samozřejmě mladší ročník a mohu se ve   svém názoru mýlit.
V tomto snímku mne zaujal   jeden herec, který zde je v roli mladíčka,   začínajícího brusiče. Byl jím Vladimír   Krška. V budoucnu to typický představitel   mnohých vedlejších rolí.
Film, ač agitka,   je na pohled příjemný. Přináší neagresivní   příběh a není tak hlopý jako třeba film   Zítra se bude tančit všude. Je to též   poslední film, ve kterém hrál Jindřich   Plachta.

Otřesná agitka z padesátých let. Divím se   hlavním představitelům, ale je jasné, že role   nemohli v té době odmítnout. Chci pouze doplnit   režijní spolupráci k p. Hofbaueroovi pana   režiséra Václava Wassermana, což mě dost   udivilo.