Kamenný řád [TV seriál]

1. MARYČA - 1920
Starobylý grunt Poštulkových na severní Moravě nedaleko černé, havířské Ostravy.

Při práci na poli se nečekaně zhroutí vyčerpáním padesátiletý hospodář Cyril Poštulka, který se sotva stihne rozloučit s rodinou a umírá. Vdova Poštulková a hlavně nejstarší dcera Karolína se stávají hlavními pilíři gruntu, mladičká Maryča má po dřívějším napadení psem ochrnutou ruku a nejmladší Blažena je ještě školačkou. Karolína má několik let vážnou známost se zajištěným příručím Rajmundem, když však přijde na přetřes věno, které jí momentálně nemůže být vyplaceno, ženich se jí zbaběle vzdává. Pravda - na gruntě byli vychováni i dva nejstarší synové, ale Petr padl v 1. světové a mladší Tonek se před pár lety oženil s herečkou a od rodiny odešel.

Na pohřeb hospodáře přijede kromě starších příbuzných i Tonek se svou pohlednou, ale nikým nezvanou Vojtěškou. Matka ho žádá, aby se ujal hospodářství, on však kvůli ženě odmítá a vrací se do Ostravy, tvrdá vdova ho nemilosrdně zatratí.

Na grunt přichází pomocník z Čech - veselý chlapík nemanželského původu Izidor Žežulka, Blaženou ihned pojmenovaný na Jotidoma, který poplete hlavu chromé, ale krásné Maryči. Jejich zakázaná láska nezůstane bez následků, ovšem vdova Poštulková nechce o tak nerovné svatbě ani slyšet a Jotidoma z gruntu vyžene. Zoufalá, těhotná a neplnoletá Maryča utíká s ním...

2. KAROLÍNA - 1921
Na gruntě je neveselo, všechna práce leží hlavně na Karolíně a o Maryči a Tonkovi se nesmí ani promluvit. A právě tito vyhnaní sourozenci si v Ostravě jsou vzájemnou oporou, Tonek pomáhá mladým "uprchlíkům" v prvních dnech, dokonce sežene budoucímu švagrovi práci. Ač je Jotidom vlastně bez rodiny a vlastní zázemí nikdy nepoznal, snaží se ze všech sil vytvořit pro milovanou Maryčku i budoucího potomka útulný domov. Svou pracovitostí i ochotou získává lépe placenou práci a mladí hříšníci stihnou svatbu ještě před křtinami, i když z gruntu se jim požehnání nedostane.

Naopak Karolíně matka požehná, dokonce i polovinu majetku připíše, protože nejstarší dcera vdavkami přivádí na grunt vytouženého hospodáře. Jenže lakomý a chamtivý Ranoch statek spíš drancuje a když svou novomanželku vozem zraní tak, že Karolína přijde o nenarozené dítě, pozná i stará Poštulková, že ani původ ani peníze nejsou vždy zárukou štěstí. Po nečekaném návratu z nemocnice nachytá Karolína svého muže s děvečkou na půdě a uvědomí si, o co všechno přišla. Poprvé se své despotické matce vzepře, Ranocha z gruntu vyžene a zavádí moderní pořádky. Je první na gruntě - matka tedy musí přijmout jak Tonka, kterého opustila jeho žena, tak i mladou maminku Maryču s novorozeným synem Cyrilem...

3. BLAŽENA - 1937
Uplynulo 16 let - zestárlá vdova Poštulková žije na výminku, dobrácká i když ubručená Karolína společně s osamělým Tonkem převzali chod gruntu a spokojeným manželům Žežulkovým se narodilo již páté dítě. Už dávno vzala tchyně svého nechtěného zetě na milost, už dávno se srovnaly staré křivdy a dnes je právě dospívající Cyril babiččiným nejmilejším vnukem. I nemilosrdná Poštulková poznala, že Maryča je s Jotidomem šťastná a že Karolína zahořkla právě kvůli nevydařenému sňatku. Možná i proto příliš nenutí nejmladší Blaženu, která už má nejvyšší čas na vdavky do svazku s nemilovaným chlapcem. Moderně založená Bláža se vzhlídla v místním učiteli Janoškovi a dokonce hraje divadlo. Matka to nevidí příliš ráda, ale za benjamínka rodiny se přimluví Tonek i Karolína, tak se po letech na gruntě chystá svatba Blaženy a jejího Pavla. Osamělý Tonek po dlouhých letech otevře své srdce mladé vdově Hedvě, sestře učitele Janoška. Matka Poštulková jeho ženu Vojtěšku sice z duše nenávidí, ale staré tradice jsou nadevše a tak se proti jejich vztahu rázně postaví, Tonek proto po dlouhém pátrání nechá Vojtěšku prohlásit za mrtvou.

Na svatební hostině se však nečekaně Vojtěška Poštulková objeví, zdrcená Hedva Tonka ihned opouští...

4. TONEK - 1938
Nemocná a zatrpklá Vojtěška, která se nikdy nestala slavnou herečkou, přichází na nenáviděný grunt vlastně zemřít a Tonek se o ni i přesto, že jej opustila, postará. Se zprávou o nenadálé smrti Ranocha přichází děvečka, se kterou po odchodu od Karolíny žil dlouhá léta, aniž by se rozvedl a ji si vzal. Podváděná žena pochopitelně nevyžene nesezdanou matku šesti Ranochových dětí žebrotou a nechává jim manželův majetek.

Naopak mladí manželé Janoškovi čekají své první dítě, Pavel se projevil jako velmi uznávaný a šikovný učitel, bohužel se nad všemi stahují mračna válečného konfliktu, který signalizuje násilné zabrání československého pohraničí. Spousta lidí prchá ze Sudet, špeditér Jotidom je nezištně vozí ve dne i v noci, nakonec se i celá početná rodina Žežulkových stěhuje z Ostravy na grunt. Profilují se také lidské charaktery - zatímco socdemácký starosta a bývalý havíř Klimeš pomáhá lidem, jak se dá, jeho prospěchářský zástupce Vaněk vydělává na neštěstí jiných keťasením.

Vojtěška umírá a Tonek se u Blaženy setkává s Hedvou, kterou už nechce nikdy opustit. Narození Radovánka slaví celá rodina, Blažena má však strach o Pavla, který se s komunistou Kudelou aktivně podílí na protifašistických akcích. Jednou z posledních radostných událostí v této těžké době je požehnaný sňatek Tonka a Hedvy...

5. JOTIDOM - 1939
Předzvěstí mnoha tragických událostí je zatčení starosty Klimeše, na jehož funkci se tlačí kolaborant Vaněk, teď vlastně Vaneke. Poštulkovi rodině Klimešově pomáhají hmotně i finančně a při té příležitosti se Cyril seznámí s dcerou starosty, Aničkou. Jotidoma osloví dávný přítel Hába, který velmi aktivně bojuje proti nacistům a požádá jej, aby pomohl převézt hledané lidi před zatčením. Riskantní akce dopadne dobře, ale při zpáteční cestě je Jotidom postřelen a jen tak tak dojede domů. Švagr Pavel zajistí přes odbojáře Kudelu lékaře, operace se zdaří, všichni si však uvědomí závažnost situace a Blažena pláčem i hrozbami žádá svého muže, aby těchto akcí zanechal.

Hedva se svěří Tonkovi, že čeká vymodlené dítě a zároveň ujistí těžce nemocnou tchýni, že Cyrilovo nástupnické právo na gruntě zůstane zachováno. Na smrtelné posteli se jí vdova Poštulková omluví, že ji kdysi vyhnala z domu, laskavá Hedva to velkoryse přechází. Do gruntu se narodí Jiřík, syn Tonkův - zároveň umírá babička Poštulková, smířená s Bohem i lidmi...



6. CYRIL - 1940
Druhým rokem zuří válečný konflikt, na gruntě se žije v relativním klidu. Jotidom byl nucen přijmout místo řidiče u gestapáckého velitele a začal kvůli tomu pít. Všichni v rodině mu domlouvají, jeho pomoc z dob protektorátu přece mnoha lidem zachránila svobodu. On však ze zoufalství při jedné akci, kde má dokonce zajít k zatčení Háby, jeho kamaráda, který mu byl na svatbě za svědka, gestapáky za cenu vlastního života podrazí. Zastřelí ho právě velitel, který mu tuto práci vnutil a navíc nechá rozhlásit, že Žežulka se stal obětí bolševických živlů. Maryča se po dvaceti šťastných letech stává vdovou. Jotidom je pohřben s říšskými poctami, v noci však Cyril odstraní z hrobu Německý kříž. Po zatčení rukojmích se k činu přizná Karolína, kterou na několik měsíců uvězní Gestapo. Domů na grunt se vrací právě na Vánoce, u Klimešů se dovídají, že jejich otec zemřel v koncentráku. Po několika měsících relativního klidu dojde k zatčení Pavla, který tajně spolupracoval s komunisty. Zoufalá Blažena i s Tonkem nosí balíky potravin své bývalé domovnici, která se dala k Němcům a žije nyní právě s gestapáckým velitelem.

Začínají zuřivé represe po atentátu na Heydricha a z rádia se Karolína, Hedva a Tonek dovídají, že mezi popravenými je i učitel Kudela a jejich Pavel. Tuto tragédii tají před Blážou.

Maryča žádá Tonka, aby pomohl Cyrilovi od nuceného nasazení v rajchu a při té příležitosti se Blažena nedopatřením dovídá o popravě milovaného Pavla a zblázní se.

Cyril, který se sblížil s Aničkou Klimešovou plánuje s jejím bratrem Jurou útěk z transportu nuceně nasazených, který se jim opravdu podaří. Nacházejí útočiště právě v partyzánské skupině dávného otcova přítele Háby.

Těžké roky okupace prožívá rodina Poštulkova ve vzájemné pospolitosti - Karolína, která se rodinného štěstí zřekla kvůli gruntu, Tonek, který své štěstí našel až v pozdním věku, Maryča, kterou si štěstí v podobě svazku s Jotidomem našlo samo a Blažena, která své nesmírné štěstí ztratila příliš brzy...

Česká obdoba švédských Raskenů z někdejšího slezského trojhraničí v Beskydách se výrazně vymkla z normalizačního standardu tvorby tohoto zaměření dramatizací významného regionálního románu možnostmi regionálního televizního ostravského studia. Zachycení postupné proměny někdejšího agrárního zapadlého kraje do ocelového a černouhelného srdce Česka přesvědčivě a silnými uměleckými prostředky buduje na osudech selské rodiny a vývoje jejích početných členů. Kraj na pomezí českého, polského a někdejšího německého slezského osídlení tehdy začal formovat svou novou, osobitou tvář, která vedle vnitřní české a moravské jazykové identity dotvořila základní půdorys moderního češství. V tomto ohledu jako bychom se dostali do prostředí jiné středoevropské identity, lodžské Rejmontovy a Wajdovy ZASLÍBENÉ ZEMĚ. Výrazně tu na sebe upozornila kvalitou svých výkonů dosud širší české veřejnosti neznámá komunita ostravských divadel; některá jména se postupně prosadila do trvalého diváckého povědomí: Tomáš Töpfer, Zdeněk Hradilák, Jan Vlasák, Lenka Termerová, Nataša Baženovová; nikoliv náhodou autorem scénáře byl jeden z nejpřednějších českých dramatiků druhé poloviny dvacátého století Ota Zelenka. Oživením ostravského centra se tak dotvořila doposud nepřekonaná plnost původní české televizní tvorby přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století. KAMENNÝ ŘÁD stojí na počátku této zřejmé, ale jinak ne příliš často uváděné éry.