Obsah filmu Kadosh
Příběh: Nepříliš veselý příběh o sestrách Rivce a Malce, které žijí v jeruzalémské komunitě ortodoxních Židů. Ani jedna z nich není příliš šťastná - Rivka se svým mužem Meirem už deset let marně prahne po dítěti a Malka, jejíž milý není zrovna vhodná partie, je nucena do svatby s někým, koho nechce. Jejich problémy, v západním světě víceméně banální, zde nabývají podobu téměř nepřekonatelné překážky.
Režisér Amos Gitai se ve své tvorbě již dlouhov zabývá různými aspekty života v židovském státě a ani tentokrát nám nenabízí snadno stravitelnou krmi. Kadosh je popcornovým zábavičkám převelice vzdálen a jeho skousnutí dá myslím zabrat i...
Příběh: Nepříliš veselý příběh o sestrách Rivce a Malce, které žijí v jeruzalémské komunitě ortodoxních Židů. Ani jedna z nich není příliš šťastná - Rivka se svým mužem Meirem už deset let marně prahne po dítěti a Malka, jejíž milý není zrovna vhodná partie, je nucena do svatby s někým, koho nechce. Jejich problémy, v západním světě víceméně banální, zde nabývají podobu téměř nepřekonatelné překážky.
Režisér Amos Gitai se ve své tvorbě již dlouhov zabývá různými aspekty života v židovském státě a ani tentokrát nám nenabízí snadno stravitelnou krmi. Kadosh je popcornovým zábavičkám převelice vzdálen a jeho skousnutí dá myslím zabrat i divákům, kteří se jinak hrdě hlásí k nejrůznějším nezávislým a exotickým kinematografiím. Musíte totiž počítat s obrovským odklonem od svižného tempa vyprávění, dlouhatánskými scénami s minimem akce, za něž by se nemusel stydět ani Jim Jarmusch, a emociálním schématem přecházejícím od polohy vážné přes smutnou až po truchlivou. Zkrátka mezi „normálním" snímkem a Kadoshem je asi takový rozdíl jako mezi čerstvým tvarohovým koláčkem a týden starým celozrnným chlebem. Ten první si hodně užijete a za pár minut jako byste nic nejedli, ten druhý vám pořádně potrápí chrup a hrdlo, ale vzpomínku na něj si ponesete ještě dlouho.
Kadosh je totiž docela drsným šokem v porovnání s řadou filmů (Hanele, Všichni moji blízce), které sice snaživě oprašují židovskou tematiku, ale přece jen nejdou do takové hloubky. Gitai nemilosrdně zobrazuje všechna ta starobylá přikázání a omezení, která z našeho pohledu prakticky znamenají ztrátu vlády nad svým životem. Příkladem může být Rivka a Meir, kteří se pokorně podrobí rabínově rozhodnutí, jímž je zrušen jejich bezdětný svazek.
Naproti tomu Malka sní o jiném životě a neustále balancuje na okraji vzpoury. Ženy vůbec vycházejí z Gitaiova filmu lépe než muži, neschopní projevit potřebnou empatii a zároveň jakkoliv aktivně jednat. Ovšem v Kadoshovi se překvapivě nijak neanalyzuje ani nenabízí jednoznačná řešení. Tvůrci se spokojí s tím, že předvedou všední život několika lidí sjejich radostmi a strastmi (to častěji), a místo na konečnou pointu se spolehnou na atmosféru trpělivě budovanou v průběhu celého filmu.
Leoš Flodr Total Film 2000/8/101
VERDIKT
Hodně zdlouhavé scény a pomalu plynoucí děj vyvažuje zajímavý pohled do každodenního života ortodoxní židovské komunity
Autor/Zdroj: Flodr Leoš/Total Film
Drama z prostředí ortodoxní židovské komunity poukazuje na bezprávné postavení tamějších žen. V příběhu situovaném do současného Jeruzaléma se souběžně vyhrocují osudy dvou sester: starší Rivka (Yaël Abecassisová) žije v bezdětném manželství, které má být pro její neplodnost rozloučeno. Malka (Meital Bardaová) má být proti své vůli provdána za fanatického žáka místní ješivy. Ve filmu, který s etnografickou pečlivostí mapuje židovské rituály, paradoxně nejjímavěji působí vzácné okamžiky konfrontace s okolním světem (návštěva gynekoložky, Matčina výprava do vojenské posádky, kde žije její milenec Yakov)
BAŠ Premiere 2000/10/
Autor/Zdroj: BAŠ/Premiere
DISTRIBUČNÍ SPOLEČNOST ARTCAM UVÁDÍ:
KADOSH
(Kadosh)
Francie/lzrael 1999, 110 min., české titulky, do 12 let nevhodný, 1:1,85
Žánr: milostné drama Internet: www.artcam.cz, www.bomis.com/rings/kadosh/
Zvítězí láska nad moudrostí tisícileté tradice? Pozoruhodný film byl s ohlasem uveden na MFF v Cannes.
Režie: Amos Gitai
Scénář: Amos Gitai, Eliette Abecassis
Kamera: Renato Berta
Hudba: Philippe Eidel
Hrají:Yael Abecassis (Rivka), Yoram Hattab (Meir), Meital Barda (Matka), Sami Hori (Yaakov)
Premiéra: 12. října 2000
Pozoruhodný film renomovaného režiséra Amose Gitaie byl s ohlasem uveden na MFF v Cannes. Jeho příběh dovolí divákům nahlédnout do života jeruzalémské čtvrti Mea Shearim, kde žijí ortodoxní Židé. 0 cestě jejich osudů rozhoduje s boží prozřetelností a rozhodností místní rabín. Je mu jedno, že manželé Rivka a Meir se milují - protože během deseti let svého manželství nepočali dítě, měl by se Meir oženit s jinou dívkou a zplodit syna.
Ani Matka, sestra Rivky, nemá na růžích ustláno. Miluje sympatického Yaakova, který je ovšem kvůli službě v armádě vykázán z komunity. Podle rabínova nekompromisního rozhodnutí by si měla Matka vzít „vzorného věřícího" Yossefa.
Sestry tak stojí před osudovým rozhodnutím. Podřídí se rabínovi a tím i tisíciletým židovským tradicím, nebo vezmou odpovědnost za svůj život do vlastních rukou?
Programování: Film Distribution Artcam, tel.lfax: 01917220641, Jagellonská 7, Plzeň, 301 36
Film Distribution Artcam, s r.o., Rašínovo nábř. 6, Praha 2, tel.: (02) 24918833, e-mail: artcam a~artcam.cz
Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora
Milostné drama z komunity ortodoxních jeruzalémských Židů. Režisér dokáže vyprávět s téměř bergmanovskou jímavostí, bez jakýchkoli senzačností a skandalizování. Ztvárňované otázky má hluboce procítěny, avšak vyhýbá se přímočarému stanovisku, konečný postoj jako by ponechával na zvážení diváka.
Kino ART
Autor/Zdroj: / < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 23.8.2011
Film ukazuje život v uzavřené komunitě ortodoxních Židů v Mea Šearim.
Není důležité mít spokojené manželství. Důležitější je porodit dítě. Pokud to nejde, bude rozvod, ať se manželé milují nebo ne.A vzít si za manžela muže, který bádá, co je přijatejnější o šatatu, jestli dát pytlíček čaje do hrnku a pak zalít vodou či obráceně? Děkuji, nechci.
Film nenásilně zdůrazňuje, že jakýkoliv fanatismus je špatný, protože potlačuje okolí. Úcta k druhému? Projev lásky? Proč? Nejvíc mě rozesmutnilo milování přes otvor v prostěradle. Nedokáži si představit, že bych takto žila. Povinnost k Bohu, povinnost ke komunitě a nic víc.