K smrti odsouzený uprchl

Film je natočený podle skutečné události, kterou její protagonista André Devigny přesně popsal a publikoval. Příběh z období 2. světové války vypráví o útěku francouzského odbojáře z pevnosti Montluc v Lyonu. Vše se s dokumentární přesností soustřeďuje na precizní popis přípravy útěku a jeho provedení.
Snímek měl poměrně nečekaný divácký úspěch, na což Robert Bresson v jednom rozhovoru reagoval slovy:
„Ano, skutečně. Je třeba ale vědět, k jakému publiku se obracíme. Já tím slovem míním skutečné diváky, někdo tím myslí většinové diváky, tedy skoro každého. Já hlavně věřím na vysokou úroveň diváků, kteří jsou mnohem subtilnější, než si často myslíme. Můžeme je samozřejmě vnímat jako nízkou masu, což se někdy děje, ale když je budeme hodnotit přísně, můžeme je často velmi silně zasáhnout."

Ohledně výběru námětu pak vysvětlil:
„Vzpomínám si, jak jsem to vyprávění četl. Bylo to vyprávění velmi přesné, jakýsi technický popis útěku. Četba na mne zapůsobila a uvědomil jsem si krásu textu. Byl napsaný extrémně přesně, velmi suše, a přitom výstavba vyprávění byla krásná. Bylo v tom něco velkého. Byla v tom chladnost a jednoduchost, které spojené dohromady ve vás vyvolají pocit, že jde o dílo psané srdcem, což je něco poměrně vzácné. A protože vždy hledám nějaký námět, který by na jedné straně uspokojil producenta a zároveň i mne, takže to musí být něco velmi pravdivého, protože když budu pracovat na něčem falešném, bude pro mne velmi obtížné získat z toho pravdu, tak jsem měl pocit, že tento námět spojuje oba požadavky."
Čtvrtý Bressonův film má šťastný konec, což už se nikdy nestane. Jde o distribuci velké společnosti Gaumont a je to komerční úspěch. Bresson byl vždy citlivý na divácké reakce a v případě tohoto filmu má pocit, že si potvrdil, že lze skloubit jeho koncepci umění s diváckým zájmem. K smrti odsouzený uprchl je potvrzením jeho stylu, který není přirozený, protože nechce být imitací reality, přičemž ale sledujeme tradiční filmový akční příběh o útěku z vězení. Odsud je pouze krok k velkému stylu, k jehož vrcholu se přibližuje s každým dalším filmem. Dodejme ještě jednu drobnost: v originále má film podtitul - Vítr vane, kam chce (Le vent souffle ou il veut). Jde o citaci z bible z evangelia podle Jana, kde Ježíš říká: „Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha." Zde to znamená tolik, že k tomu, aby byl člověk spasen/zachráněn, nestačí být pouze fyzicky zrozen, ale je třeba se zrodit podruhé v rovině duchovní.

David Čeněk, LFŠ 2014

Film režiséra Roberta Bressona z roku 1956 se odehrává v okupované Francii a ve vězení gestapa. Odbojář Fontaine je zavřený v přísné samovazbě. Připravuje se na útěk z vězení za pomoci těch nejprimitivnějších nástrojů. Z tohoto vězení zatím ještě nikdo neutekl. Společně za pomoci nového spoluvězně se podaří Fontaineovi z vězení šťastně uprchnout. Režisér Robert Bresson se soustředil na detailní popis vězeňského života a každodenní práce na útěku vězně. Vědomě se vzdal dramatického vyprávění, ale tímto osobitým a netradičním postupem docílil svérázněho vyznění filmu.
/zpr./curil