Johnny Mnemonic (1995)
Další název: Johnny Mnémonique
Žánr: akční / sci-fi / thriller
Země: Kanada / Spojené státy americké
Premiéra v ČR: 30.11.1995
Délka: 96 min.
Johnny je biologicky zdokonalený, počítačově vybavený informační kurýr, kterému hrozí smrt, když si sám kapacitu svého mozku ještě zvýší. Čas děje - 21. století.
Pokusy o zfilmování zvláštních světů autorů sci-fi se zřídkakdy setkávají s úspěchem; u spisovatele tak výjimečného, jako je zakladatel kyperpunku William Gibson, je úkol o to těžší, že jeho "vizuální" poetika pracuje s ostrými "střihy" a s metodou dynamické koláže. Už druhá autorova povídka Johnny Mnemonic (1981) byla navržena na prestižní cenu Nebula. Právě kvality tohoto výrazného textu zřejmě přitáhly o čtrnáct let později zájem filmařů. Děj kanadské akční sci-fi režiséra Roberta Longa se v duchu předlohy odehrává v blízké budoucnosti: těžiště civilizace se přesunulo do Asie a západní země postihl úpadek. Svět, prostoupený computerovou technikou, je ovládán mocnými korporacemi. Pro ně pracuje počítačová jakuza, i zvláštní agenti, schopní pašovat v mozku množství informací. To jim umožňují mikročipy-implanáty, jež si pro podpoření svých schopností dávají zavádět do těla téměř všichni. Elegantní zvláštní agent Johnny přetíží svůj mozek daty, jejichž adresáta ani obsah nezná a jichž se nemůže zbavit, protože jsou zakódována. Hrozí mu nervový kolaps. Mnohem nebezpečnější jsou však pro něj zabijáci z jakuzy, najatí mocným šéfem společnosti PharmaKom, Japoncem Takahašim; necjtějí jen získat cenné údaje, ale i zabít jejich nositele. Johnny se s pomocí dívky Jane, pracující jako boduguard, dostane ze Singapuru do Newarku, kam měl "zásilku" doručit. Při pokusech zbavit se jí se dostane do kontaktu s podzemním hnutím, bojujícím proti systému a pokoušejícím se vrátit svět lidem. Johnny se nakonec nesnaží jen o záchranu vlastního života, ale chce i pomoci ohroženému lidstvu; údaje v jeho hlavě se totiž týkají léku proti nevyléčitelné chorobě NAS (nervovému útlumovému syndromu), jež zachvátila více než polovinu lidstva. - To, co je u Gibsona okouzlením ze světa počítačů a nové reality, již přinášejí, se ve filmu proměnilo v poněkud banální varování před přetechnizovaností moderního světa. Odosobněná vize naší civilizace je podána bez smyslu pro napětí a téměř i bez vtipu (mezi nejzajímavější nápady patří obsazení Dolpha Lundgrena, do ztypické role vraždícího kněze). Scény pohybu v matrixu (počítačovém světě) postrádají dynamiku, a celá "computerová" zápletka vyznívá komplikovaně a neprůhledně. Také Keanu Reeves ve své další "akční" roli (po Nebezpečné rychlosti) působí až příliš chladně. Zajímavý, avšak nevyrovnaný snímek však má i přes relativní neúspěch v USA šanci u nás zaujmout, protože mezi filmy s módní tématikou počítačů (Síť, Skandální odhalení, Virtuosity, Vražedný computer) patří přece jen k těm zdařilejším.
Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora
| hraje: |
|---|
| Keanu Reeves (Johnny Mnemonic), Dina Meyer (Jane), Ice-T (J-Bone), Takeši Kitano (Takahashi), Dennis Akayama (Shinji), Dolph Lundgren (pouliční kazatel), Henry Rollins (Spider), Barbara Sukowa (Anna Kalmann), Udo Kier (Ralfi), Tracy Tweed (Pretty), Don Francks (Hooky), Sherry Miller (Takahashiho sekretářka), Falconer Abraham (Yomamma), Diego Chambers (Henson), Arthur Eng (Viet) |
| hudba: |
|---|
| Brad Fiedel, Bono ("Alex descends into hell for a bottle of milk/korova 1") |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
