Joanna

Při druhé světové válce se objevilo mnoho   anonymních hrdinů, kteří předvedli svoji   odvahu. A neví se o nich. O jedné takové   hrdince vypráví tento film. Mladá žena,   dříve učitelka hudby, se shodou okolností   setkává s malou dívkou, která musí být   ukrytá před nacisty. Stará se o ní po několik   týdnů. Nasazuje vlastní krk i čest, aby mohlo   přežít malé dítě.

Tentokrát se připojím plně ke komentáři   Maria, také cítím polský film jako jeden z   nejlepších evropských, pokud vidím filmy,   které jsou uvedeny v TV již po určitém   náročném výběru. Joanna mě nezklamala,   komorní příběh má již hodně svých   předchůdců, ale pokud jde o tuto tématiku,   Poláci k ní mají nejblíže. Závěr filmu mi   přijde příhodný, lépe si to nedovedu   představit.

Joanna
Poslední dobou jsem viděl díky filmovému klubu   několik polských filmů a musím říci, že   tato kinematografie je velmi zajímavá. K nám a   celkově do světa se moc jejich filmů   nedostává, ale když to srovnám třeba s tím,   co se točí u nás, Polsko je jasně lepší.   Možná to bude jen menším množstvím   shlédnutého materiálu, časem třeba ještě   změním názor, v současné době jsou pro mě   Poláci lepšími filmaři, než třeba i   Francouzi.
Joannu můžeme krásně srovnat s   českým filmem "Musíme si pomáhat".   Podobní hlavní hrdinové, podobný osud. A i   když si teď budu protiřečit, jelikož jsem na   začátku prohlásil, že polská kinematografie   předčí tu českou, v tomto případě jí   nesahá ani po kotníky. Ano, Joanna byla také   silně emotivní, v některých scénách to bylo   ale na režiséra moc. A mezitím co je v české   alternativně bravurně ztvárněn konec, kdy   Bolek Polívka s nevlastním dítětem bloumá   rozborbandovaným Žižkovem, zde se filmařům   ukončení moc nepovedlo. Přesto všechno ale   stojí Joanna za zkouknutí, když už, tak   Grabowska se zde ukáže nahatá...