Její případ

Nezávislou tématiku a filmy   podle skutečné události   mám moc rád, protože se   jedná o strašně opravdový   příběhy ze kterých si   hodně odnesete.... Nevím   nakolik je toto dílko   překrouceno (myslím si, že   produkce přeci jen   přibarvovala aby to byl   ještě větší ''doják''),   ale musím uznat že mě   dostal... Moc silný příběh   který údajně započal boj   žen proti harašení....   Plusem bylo, že se přiběh   soustředil na celý život   hl. hlavní hrdinky a   postupně nám jej   poodkrýval, což zabránilo   výskytu nudných   momentů...
Charlie   Theron mám toho podle mého   názoru ještě hodně   ukáže.

Silný, dojemný příběh   vycházející ze skutečných   událostí. Skvěle vykresluje   typické americké maloměsto   se všemi předsudky i   atmosféru strachu, který   ovládá společnost a   nedovolí postavit se na   stranu pravdy. Film vypráví   o tom, jak těžké je něco   změnit, když je na to   člověk úplně sám a stojí   proti němu i jeho   nejbližší. Ze strachu nebo   kvůli zažitým předsudkům.   Jak je těžké postavit se   někomu, kdo zneužívá   svého postavení a jedná z   pozice moci svévolně jenom   proto, že prostě může.   Možná jsou některé postavy   ve filmu až příliš   extrémní a možná byla   skutečnost ještě stokrát   horší, těžko říct, ale   převážná většina chlapů   jsou tady šovinistický   prasata nebo zbabělci. O to   víc musíme ocenit odvahu   ženy, která se rozhodla s   tím bojovat. Charlize Theron   byla opravdu výborná,   příjemně civilní výkon   předvedl Sean Bean a   vynikající (jako vždycky)   byla Frances McDormand v roli   těžce nemocné Glory.

V případě některých   snímků je škoda, že se   nedostanou do kinodistribuce,   takže je nutné si na ně   počkat, až vyjdou alespoň   na DVD. V případě North   Country se to čekání   určitě vyplatí. Režisérka   Niki Caro potvrdila, že Pán   velryb nebyl jen povedenou   náhodou a předložila nám   opět velmi silný a mistrně   zpracovaný příběh. Navíc   s opravdu vynikající   Charlize Theron v hlavní   roli.

Příběh ženy, která utekla   před domácím násilím do   místa svého dětství, k   rodičům. Aby uživila sebe a   své dvě děti nastupuje do   rudných dolů k té nepatrné   hrstce žen jako horník   (hornice). Práce je to   těžká, ale poprvé   vydělává a je   soběstačná. Jenže,   podařilo se jí sice utéct   před fackami svého muže,   nikoliv však před   pohrdáním otce ( žena se   má starat o děti,   vydělává zásadně chlap),   nenávistí svého syna, ale   hlavně musí čelit (stejně   jako ostatní ženy)   každodenním obhroublým   vtipům svých kolegů,   většinou se sexuálním   podtextem. Její snaha o   obyčejnou slušnost se   dostává až před soud.   Opět výborná Charlize   Theron, o dalších   herečkách není potřeba   pochybovat Sissy Spacek a   Frances McDormand, opravdu   excelentní obsazení.

Její případ
Další film podle   skutečného události, který   mě nezklamal. Herecké   výkony skvělé. Charlize   Theron dokazuje, že není jen   tuctovou herečkou, která   ukazuje jen krásnou   tvářičku. Naopak se   dokáže dostat do role velmi   věrohodně a začínám ji   mít hodně v oblibě.

Niki Caro je hodně odvážná   a také v „Pozadí Jejího   případu“ na DVD vlastně   stále opakuje to, co je z   celého snímku beztak cítit   – šlo jí o autenticitu.   Svoji hrdinku vláčí bahnem   šedivé Minnesoty, nechává   na ni plivat téměř všechny   chlapy z dolu a zahání ji   až do zcela krajních   situací. Máte toho málo?   Tak proč ještě neposlat   bandu těch největších   prasat mužského pokolení,   aby vlastními výkaly popsala   zdi dámské šatny těmi   nejohavnějšími nadávkami,   nebo nenechat vlastního syna,   aby matce před zraky desítek   lidí nadával do kurvy? Mám   z toho podobný pocit, jako   nedávno ze Zápisků o   skandálu – je to prostě   přepálené, režisérka   všechno žene do extrémů, z   té vší snahy o autenticitu   se jí autenticita pomalu   vytrácí, k čemuž ještě   připočtěme soudní   přelíčení, které sice je   hodně působivé nejen díky   vynikajícímu Woodymu   Harrelsonovi, ale silně   nepravděpodobné. Ony excesy   v dole a ztráty vlastní   sebekontroly se stále   opakují a bobtnají, ale   jakmile přijde schůze (pro   mne možná nejskvělejší   moment z celého filmu),   všechno se znenadání   obrací a zpoza každého rohu   nyní vykukuje naděje a   porozumění. Nějak zbrklé,   ne?
Ale nesluší se,   abych jen házel špínu. Niki   Caro má hodně odvahy. V   momentech, kdy by kterýkoli   jiný režisér sbalil svá   fidlátka a šel točit dál,   ona se zaměří na tváře   přihlížejících lidí, aby   byly vidět jejich reakce na   aktuální situaci, což   skutečně funguje a navozuje   pocit „opravdovosti“.   Minnesota vypadá, jak má, je   chladná a obhroublá,   absolutně   „neemancipovaná“, a   některé scény jsou prostě   vynikající a jednoduše   zapamatovatelné, jako již   zmiňovaná schůze. Ale   nejvíce pochvaly si   zaslouží herci, jistě v   první řadě Charlize a   Frances McDormand, ale nesmím   zapomenout ani na výborného   Seana Beana, který jako   věrný manžel a ke konci i   mentor a propagátor   tradičních lidských hodnot   funguje na jedničku, a   působivého a   přesvědčivého Woodyho   Harrelsona. Stejně tak se ve   své „miniroli“ vytáhla   Michelle Monaghan, ze které   téměř sedřeli kůži.
P.S. Nemám nic proti   emancipovaným ženám, ale   tady to režisérka často   dost účelově zkreslovala.   Berte to jako příspěvek do   diskuse ;-).