Jedenácté přikázání

"Jedenácté přikázání". Populární veselohra Františka Šamberka se konečně dočkala v roce 1935 zfilmování a to bylo při žalostném nedostatku vynalézavosti vlastních veseloherních filmových námětů jenom dobře. Filmové zpracování lze potud označit za zdařilé, že si uchovalo svěží, byť i poněkud sousedský ráz humoru.

Tato veselohra, dobově umístěná na přechod století do roku 1900, do něhož diváky uvedla silvestrovská zábava, aby se neporušila česká filmová tradice, kde k právé veselosti herců a obecenstva patří důkladně rozvinuté hospodské scény, davy podroušených občanů a aspoň jedna hospodská hádka a rvačka. Ale po tomto nezbytném úvodu přichází příjemné rozčarování. Jako tradičně u režie Martina Friče ale i v podání herců, byla patrná poctivá snaha o zvýšení celkové úrovně: a tak se dostal k divákům film, který je opravdu veselý a zábavný, dobově slohově zabarvený, s vtipným zauzlováním a rozplétáním mnohdy ztřeštěných situací, s mírným nádechem pikanterie v ložnicové scéně svatební noci a dobrými hereckými typy.

Je to především Hugo Haas, vědomý si, že hraje c. k. notáře, jemuž jde i při svých nehodách o čistou umírněnost v humoru. Theodor Pištěk jako šťastný měšťácky založený tchán, Jindřich Plachta a Jiří Plachý, jako notářovi přátele, představují živé vyčítky svědomí bývalého mládence, který porušil slib neženění a tak i jedenácté přikázání "Nezapřeš nikdy ženy své". V ženských rolích jsou na divadle jistě lepší než v tomto filmu Jiřina Štěpničková a Truda Grosslichtová.

C. a k. notář Voborský zradí přísahu spolku starých mládenců a ožení se z lásky. Ve snaze utajit před přáteli provinění poruší přikázání "Nezapřeš ženy své", ale milující ženuška mu to odpustí. Děj divadelní frašky z roku 1882 byl přesazen na počátek století, secesní kostýmy byly u filmařů více v módě.

Vše začíná během silvestrovské oslavy příchodu dvacátého století, kdy se v jednom nočním podniku sejdou tři přátelé. Notář Jiří Voborský, úředník Emanuel Střela a nadporučík Miloslav Jičínský. Ve stejném podniku slaví také Florián a Veronika Králíčkovi se svými dvěma dcerami Emmou a Julií. Když se Králíčkovi ráno doma probudí, najdou v Emmině pokoji spícího muže - Voborského. Otec prohlásí, že notář tím kompromitoval jejich dceru, a proto se s ní musí oženit. Voborský kategoricky odmítá, ale jen do chvíle, než zjistí, že jde o dívku, která se mu líbila na silvestrovské zábavě. Po svatbě jedou novomanželé na venkov v naději, že tam budou sami. Už večer však nečekaně přicházejí Voborského přátelé. Kdysi si vzájemně přísahali, že se nikdy neožení, a proto jim Jiří představí Emmu jako svou dceru. Situace se komplikuje nejen složitým předivem lží a výmluv, ale také příchodem rodiny Králíčkovy. Střela navíc ze záplavy lží nabude přesvědčení, že Emma není dcerou Voborského, ale jeho. Zmatky pokračují, když se Jičínský zamiluje do Julie, ale Voborský se domnívá, že mu jde o Emmu. Zkrátka zmatek nad zmatek.

Zdroj: Nova