Jan Hus

Už první díl husitské trilogie jasně ukázal,   že bude k vidění na naše poměry nezvykle   velkolepá výprava a hodně velkorysé pojetí   naší historie. Musím se přiznat, že v   případě těchto tří filmů pana Vávry neberu   zřetel na to jak je interpretována historická   skutečnost a jen si užívám filmařskou a také   hereckou kvalitu.

Barevná výpravná záležitost, nastavená jen   černobíle, hodně hnaná do emocí a plná   patosu. Plno hereckých matadorů i mladých   elévů. Mě v druhém plánu zaujaly postavy,   které hráli Josef Kemr a Rudolf Hrušínský –   ten první na kladné straně, ten druhý s   blonďatými kudrnkami jako drzý floutek. Tyto   protiklady se vzájemně doplňovaly a otázka je,   jak by dopadly, kdyby každý vyrostl na opačné   straně. Spoustu historických postav a tlak   církve, před kterou se klepali císařové a   králové, ať žije mamon.

A máme hned srovnání, který Hus je lepší,   filmový nebo televizní. U tohoto filmu   nehodnotím kvality, své diváky to zřejmě má,   Vávra točit umí ale děj je slabší a hodí se   více na scénu divadel. Lze hodnotit herce Zd.   Štěpánka, který Husa hrál již před 60 lety   a nelze tvrdit, že se mu to nepovedlo, lze jen   tvrdit, že děj je jen přibarven a poopraven ke   své době. Televizní zpracování se mi   nelíbilo, což neznamená, že až se na to   podívám podruhé, mohu změnit i názor, když   se mluví o Husovi, tak mě na mysli vyvstane   ŠTĚPÁNEK, ať dělám co dělám...

Otakar Vávra byl mistr svého řemesla a natočil   trilogii, která se stala naším národním   pokladem. Nejen jeho režisérské umění, ale i   plejáda tehdejších hereckých hvězd, pomohla   tomu, že jeho trilogie je nesmrtelná.
Mám   ráda jeho filmy a obdivuji se jeho umění i   umění herců, kteří nás dokázali   přesvědčit, že to bylo právě tak, jak jsme   to viděli. A nemám to nikomu za zlé.
Jenže   právě tehdejší komunistické moci právě šlo   o to, aby to bylo tak skvěle natočeno, což si   zřejmě spousta lidí neuvědomuje. Vávrova   trilogie byla natočena proto, aby z církve   udělala něco špatného, něco, čemu lidé   věřit nemají a nesmí. A docela se jí to   podařilo.....

První díl husitské trilogie zobrazuje původ   husitského hnutí, jeho sociální důvody,   prostě klasické zobrazení historie se   skvělými herci, ale poplatné tehdejšímu   pohledu na naši historii. Vávrovy historické   filmy patří k tomu lepšímu, hlavně trilogie a   další třeba Kladivo na čarodějnice jsou   nezapomenutelné a jednou za čas by je měl   vidět asi každý - jakási povinná četba   filmového diváka.

Zaplať a bůh ti odpustí
V té době se církev obohacovala na odpustcích,   nebudu zde podrobně popisovat o co se jednalo,   peníze z odpustků a otrocké práce tehdejší   církvi nesmrděly. Jan Hus byl pokrokový   duchovní, na což tvrdě doplatil. Otakar Vávra   v tomhle filmu vystihl atmosféru tehdejší   nelehké doby a udělal to tak mistrnně, že je   to Film s velkým F. Celkově dobře film vystihl   ve svém komentáři Petr1984, já jen dodávám.   Občas např. při výročí republiky nebo   podobném významném datu, by se celá husitská   filmová trilogie měla vysílat, aby se vědělo,   odkud kám kráčí český národ. Díky   vávrově trilogii lze nahlédnout do   historie.

Pan stusak ve svém komentáři   níže, do toho tahá bolševiky a z Jana Husa a   husitů dělá komunistické revolucionáře :-)))   Já je ale nikde ve filmu neviděl. Co jsem   viděl, bylo veliké rozhořčení, které   vyvolalo mezi prostýma lidma té doby uvěznění   Jana Husa a jeho následné upálení církví.   Jan Hus a Jan Žižka a husité se vzepřeli   chamtivým nenasytným papalášům z řad církve   a šlechty. A vo tom to je. Bolševiky v tomhle   filmu nehledejte, za těma se vydejte do Ruska na   počátek 20. století, ale ne do 15. století v   Čechách.

První filmové zpracování o osudu Jana Husa a   protože vznikl v období 50. let, podle toho   vypadá. Bolševická ideologie zcela zprasila   temný a tragický příběh největšího   reformátora církve a zcela pokroutila ku   prospěchu svému celou historii. Otakar Vávra   byl režisér s velkým R a i s malým rozpočtem   dokázal natočit úchvatné dílo, které září   i dnes. Kdo by řekl, že kulisy staré Prahy byly   jen namalované papundekly. Jejich vysoká kvalita   vzbouzí pocit o ohromné výpravě. Herecké   výkony jsou neocenitelné. Zdeněk Štěpánek   ztvárnil Jana Husa s citem a s velkým   odhodláním. A Karel Höger jako Václav IV. ?   Nikoho jiného si snad už nelze představit.   Snímek byl natočen zodpovědně a jeho vysoká   kvalita je nezpochybnitelná. A souhlasím z velmi   častým názorem, že tzv. remake dnes nikdo   nedokáže natočit. V době CGI efektů by   rozhodně nebyl problém vytvořit středověkou   Prahu, ale problém vidím nejen v kvalitním   scénáři, ale hlavně ve vhodném herci. Je tu   někdo, který by dokázal tak ohromně pozvednout   ducha Jana Husa, jako se to povedlo Zdeňkovi   Štěpánkovi? A tak nám nezbývá než zatnout   zuby, přehlédnout komunistické   revolucionářské vyznění a sledovat pouze   utrpení člověka tvrdě stojícího za svým   přesvědčením. Pro zajímavost, papež Jan   Pavel II. prohlásil, že upálení Jana Husa byla   chyba, ale se za tento čin neomluvil. A omluva   není do dnešních dní.
P.S. Převážně pro   mladé diváky, kteří komunistickou ideologii   nepoznají, lze doporučit např. tento článek.     https://kostlan.blog.respekt.cz/mistr-jan-hus-ve-s   luzbach-komunisticke-ideologie/ a nebo   http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1254557-ce   si-potomci-husitu Materiálu je více než   dost.

Děj a téměř všechny osoby (kromě Husovy   matky Markéty a šaška krále Václava) jsou   zřejmě převzaty z Tylovy stejnojmenné   dramatické básně, pouze dialogy jsou jiné.   Faktor oblbologie je tu velmi vysoký, jak tomu   bývá vždy u těchto typů   historicko-životopisných filmů; některé   vypjaté scény a promluvy postav jsou prostě k   smíchu, to zkrátka normální   "člověk" nemůže brát vážně, jen   se nad tím pousmát a doprovodit to jen tak pro   sebe nějakým tím trefným cynismem, sarkasmem,   ironickou poznámkou, a tak si ulehčit. Ale jiné   scény jsou zase naopak velmi emotivní, dojemné,   dokonce burcující, protože málo platné, Jan   Hus byla prostě osobnost fascinující,   opravdový svatý muž, vnitřně silný svým   vědomím práva a pravdy - třeba proti všem.   Kam se dnes např. poděla mravní síla jeho   požadavku hájit pravdu za každých okolností,   ať je jakákoli a ať je komukoli nepříjemná?   Nebo jeho zásada, že nemáme a nesmíme   poslouchat vrchnost, pokud tato žije nemravně a   v hříchu? (Avšak nemravné nebo alespoň eticky   pochybené je přece každé vládnutí někoho   nad někým!) A dokonce i jeho vynález českých   diakritických znamének dnes pomalu zaniká -   stejně jako čeština sama! Jane Husi, tys měl   vědět, že kdo s vírou zachází, ten s ní   také schází! Tvá pravda nikdy nezvítězí,   poněvadž má málo příznivců. My sice   uznáváme, že lhát se nemá a že pravda se má   říkat, ale jen o těch druhých, nikdy ne pravda   o nás, tu se dozvídat nechce nikdo, pro tu se   zlobí všichni, pro tu by tě všichni znovu   upálili i dnes. Co zůstává, je stále jen ta   mocná církev, jakožto tu státem trpěný, onde   jiným státem podporovaný nástroj panování.   Film by přesto potřeboval trochu zaktualizovat:   kupčení s všespásnými papežskými odpustky   je již zastaralé, dnes by se mohlo zvednout   nějaké hnutí třeba proti podobně   "všespásným" emisním povolenkám   vydávaným ministerstvem životního prostředí.

Kdo v tomhle filmu nevidí agitku, je slepý a   hluchý. Jedině dělníci a chudina jsou ti   "správní", církev je proradná,   měšťané zbabělí a šlechta zrádná.   Směšné bylo, jak většina herců   "přehrávala", Tomášová v roli   Johanky mluví se stejným fanatickým   zanícením, jako Brožová - Polednová, když   plivala na Miladu Horákovou.

Pokud by byl takovýto film natočen např. ve   Francii, stal by se doslova majetkem státu. U   nás jde jen o film, který natočil slušně a   sice poplatně politické situaci padesátých let   minulého století, známý režisé Otakar   Vávra, a to je vše. Dost smutné, uvědmíme-li   si , že je film o Mistru Janu Husovi.