Jak svět přichází o básníky

Gymnazisté Štěpán a Kendy mají umělecké ambice, jeden skládá verše a druhý je zhudebňuje. Společně se rozhodnou zorganizovat ochotnické divadelní představení, do jehož příprav neváhají zapojit čelné osobnosti města. Režisér průměrných kriminálních filmů změnil žánr a měl nečekaný úspěch. Série "básnických" komedií má (zatím) už tři další zdařilá pokračování.

Režisér Dušan Klein a scenárista Ladislav Pecháček v roce 1982 podle spisovatelovy novely Amatéři odstartovali velmi úspěšnou komediální sérii. Po úspěchu snímku Jak svět přichází o básníky (1982) se totiž ke svému idealistickému hrdinovi Štěpánovi o dva roky později vrátili v pokračování Jak básníci přicházejí o iluze. Po druhém pokračování nazvaném Jak básníkům chutná život (1987) byla série přerušena emigrací hlavního představitele Pavla Kříže. Po změně poměrů však tvůrci k původní trilogii přidali ještě dva díly – Konec básníků v Čechách (1993) a film Jak básníci neztrácejí naději (2004). Vznikla tak unikátní filmová série, která v časovém horizontu víc než dvaceti let sleduje jednu fiktivní postavu na pozadí proměňující se historické reality. Současně je „básnická pentalogie“ i svědectvím o hereckých, fyzických i lidských proměnách Pavla Kříže – původně amatérského divadelníka, jemuž změnila život nabídla hlavní role v Kleinově prvním básnickém snímku. Kříž se sice v kanadském exilu věnoval vysněnému oboru – medicíně –, jeho filmografie však zahrnuje desítky dalších filmů a seriálů. Věčně zasněný Šimon Šafránek, kterého první díl zastihuje na sklonku gymnaziálních studií a před nástupem na medicínu a poslední na postu ředitele nemocnice, je tak svého druhu stínovou postavou k životním peripetiím svého představitele… Kleinova a Pecháčkova hrdinu vedle „básnického střeva“ charakterizují i vztahy k ustarané mamince (Míla Myslíková), kamarádovi Kendymu (David Matásek) a půvabným ženám, jejichž portfolio se v každém dalším dílu rozrůstá. Zápletka prvního filmu se odvíjí jednak od Šimonovy snahy o sblížení s půvabnou Borůvkou (Miroslava Šafránková), jednak od experimentální, ochotnické inscenace Tylovy Lesní panny, na které se hrdina podílí s Kendym. O inscenaci projeví dokonce zájem televize. Spíš než o mediální spěch však jde Štěpánovi o ztrátu panictví.

Zdroj: NFA

Nerozluční kamarádi Štěpán a Kendy jsou studenty maturitního ročníku gymnázia v jednom okresním městě. Když jsou po průšvihu s poněkud skandální písničkou "na koberečku" v ředitelně, vnukne jim ředitelka školy nápad nastudovat divadelní představení. Rozhodnou se pro Tylovu Lesní pannu v poněkud netradičním provedení - s hudbou, zpěvy a řadou neobvyklých rekvizit. Zatímco Kendy v divadle vidí nejen příležitost pořádně si užít, pro Štěpána je to šance sblížit se s půvabnou Marcelou Borůvkovou, přezdívanou Borůvka, o niž se uchází i uhlazený úředník Nádeníček. To, co bylo původně jen studentskou recesí, se začne oběma autorům brzy vymykat z rukou, a to nejen vinou svérázného hereckého obsazení, ale také díky informacím v tisku, o které se postará otec jedné ze spolužaček. Podnik nabírá na velikosti, dokonce se ozve i televize, která projeví zájem natočit o představení pořad. V tu chvíli se Štěpánovi a Kendymu zdá katastrofa neodvratnou.

Zdroj: Nova

Poetickou komedii JAK SVĚT PŘICHÁZÍ O BÁSNÍKY natočil režisér Dušan Klein podle půvabné knížky Ladislava Pecháčka Amatéři. Hlavními hrdiny jsou dva kamarádi, studenti posledního ročníku gymnázia v malém městě. Štěpán píše básně a jeho přítel Kendy je zhudebňuje. Ředitelce školy však Štěpánova tvorba přijde nemravná, a tak se na její popud chlapci rozhodnou "udělat něco pořádného". Zhostí se příprav na experimentální divadelní představení, jež by se zapsalo do historie městečka. Volba padne naTylovu hru Lesní panna aneb Cesta do Ameriky, kterou ale nadšení tvůrci radikálně změní. Právě tak jako vývoj situace okolo příprav divadelní hry je pro film důležitý i citový vztah dospívajícího Štěpána k "Borůvce". Tato dívka je nakonec příčinou toho, že česká a možná i světová literatura příjde o jednoho začínajícího BÁSNÍKA ...