Soudruh Don Camillo

Opět se ocitáme kdesi v severní Itálii v Pádské nížině, ve městečku Brescello. Můžeme zde sledovat stále stejný a stále jiný příběh, protože zde žijí stále stejný a stalé jiný Peppone a Camillo. Je opět po volbách a opět je vyhrál Peppone a jeho komunisté. Na počest vítězství chtěli předvést dar od ruských přátel – sovětský traktor. A jako na potvoru při veřejném předvádění ani nenastartoval. Peppone je fenomenální mechanik, ale ruský stroj ne a ne poslechnout. Když se mu věnoval asi tři dny a tři noci požádal Camilla o požehnání. Ihned poté stroj začal poslouchat.
Jednoho dne přijdou komunisté na obecní radu s návrhem navázat družbu s jednou ruskou vesničkou na Donu jménem Rostov. Návrh je opozicí vedenou advokátem Benellim ihned smeten ze stolu. Nakonec dochází ke kompromisu a je vyhlášeno referendum. Camillo opět rozmlouvá s Ježíšem a žádá ho o pomoc, aby nějak zasáhl. Najednou ho v kostele navští dva ruští pracovníci – technici a Camillo se ihned ujímá šance. Prezentuje je jako vyhladovělé utečence, kteří se nechtějí vrátit do Sovětského svazu. Vše je do podrobnosti naprogramováno. Tu působí ve chlívech, tu na statkách, v mlékárně, na vinicích, polích apod. Nikdo nechce Pepponeovu družbu podpořit. Pepponeovi chvilku trvá, než přijde na to, co je příčinou nepodpory. Ihned na to přibíhá na faru a žádá o vydání ruských uprchlíků s tím, že je odvede na ruské velvyslanectví. Fara je obklíčena Pepponeovými lidmi. Nakonec on sám pomůže Rusům utéct, s tím že pak svoje hlídky seřve. Cammilo je velice rád, že má soupeře s takovou náturou. Za pár dní na to, se odhalí, že Ruští uprchlíci, vlastně nejsou uprchlíci a vše se řádně zmediatizuje. Nenajde se téměř nikdo, kdo by družbu nepodpořil. Camilla tato situace rozzlobí natolik, že se rozhodne na protest držet hladovku. Jeho zdravotní stav se postupem času zhoršuje, což znepokojuje i komunisty. Nejde ani tak o zdraví, jako spíše o politickou otázku. Během hladovky Camillo stále s Ježíšem rozmlouvá a ten jej přesvědčí o tom, že družba má smysl. Camillo následně sní veškeré zásoby, co má doma. A usne. Po chvilce do fary vnikne Pepponeova parta a násilím krmí Camilla dál. Další Camillovy zdravotní výsledky jsou ještě horší než když držel hladovku, ale to už bylo z přejedení a to už komunistům nevadilo. I z toho se Camillo vylízal. Vydíráním přinutí Pepponea, aby jej vzal do výpravy cestující do městečka Rostov na Donu. Ke skupině se přidává i jeden levicový novinář z Říma. V Rostově jsou vřele přivítáni a je jim připraven bohatý program. Jenže hned druhý den návštěvy dochází v Rusku k politickým změnám a italská výprava je na čas uvězněna v hotelu. Po nějaké době se situace uvolňuje a oslavy pokračují. Levicový novinář se zamiluje do ruské tlumočnice. Během rybářské soutěže nenápadně Prusko a Camilla požádá o pomoc. Během války padl právě v těchto místech jeho bratr. Byl u nacistů, čímž se nemohl Pepponeovi moc chlubit. Camillo mu pomáhá najít hrob, tedy místo, kde dnes roste pšenice. Dalším komu Camillo pomůže na nohy je místní pop. Ten následně si udělá ve svém kostele, který slouží jako sklad pšenice pořádek. V Rusku naše výprava prožije ještě spoustu humorných událostí, např. při krytí Camilla Peppone vyhrává souboj v popíjení vodky. Při odjezdu v Rusku se svoji novou láskou zůstává novinář z Říma a na čas i Peppone, který je odvážen do sanatoria. Poprosí Camilla, aby informoval OSN, Červený kříž a Vatikán.
V Brescellu uplyne několik dní a Peppone se stále nevrací z Ruska. Camillo samozřejmě před kurií svůj výlet utajil. Když se rozhodl, že se svému biskupovi přizná, je mu dána nabídka vést výpravu duchovních do Ameriky. S radostí přijímá. Na letišti k jeho překvapení mezi duchovními poznává Pepponea. Oholeného. Když už Camillo poznal údajnou bídu v Sovětském svazu, teď on rád by viděl ten blahobyt ve Spojených státech. Tak jako Camillo si i on pomůže vydíráním. Tak opět spolu odjíždí do Ameriky. Stále spolu a stále proti sobě.
Vojtěch Červenka