Hranice života

ani na konci som nepochopila   ako to bolo. film bol od   začiatku napínavý. len ten   koniec a dej mohol byť trocha   jasnejší.

Lieky s alkoholom sa nehodia
Tvorcom zrejme šlo o to,   natočiť zložité   inteligentné dráma, či   prepracovaný psychologický   príbeh, o ktorom sa bude   ešte dlho hovoriť, prípadne   sa bude snímok v   intelektuálnych kruhoch dosť   rozoberať. Či sa to   podarilo, to neviem. Nepatrím   k filmovej intelektuálnej   elite, ktorá hodiny času   trávi rozoberaním a   premýšľaním o európskej   nezávislej filmovej scéne   (často ide samozrejme o   nezmyselný odpad), prípadne   či Trier konečne natočil   životný zásek a vrchol, ja   sa na rozdiel od nich filmami   bavím. Vysoké ambície   upútať, a dostať sa do   filmovej histórie mal asi aj   tento film. Ja to vidím tak,   že sa nepodarilo. Vždy som   nechápal ako môže niekto   napísať koment tipu   "totálny nezmysel a   úplná zlátanina", čo   si mám akože pod tým   predstaviť? Po zhliadnutí   tohto filmu som to pochopil.   Nič viac sa k tomu nedá   dodať. Nuda, nezmyselnosť,   chaos. Údajne to má   vysvetlenie, údajne viac. Ale   k čomu? Interpretácií plno,   to je jedno. Čo mrzí, že   samotný film je úplne o   ničom. Nechápem Naomi Watts,   že do niečoho takéhoto   išla. Bod pridávam za Ewana,   ktorého mám rád, a   skutočne tu nebol najhorší   a plus za celkom dobrú hudbu.   No a ešte dodám, nepochopil   som, to bez debaty

Hodně solidními hereckými   výkony i psycho-atmosférou   nabitý film, ale tenhle typ   vyprávění prostě neni pro   mě.

Po vizuální stránce   výborné, ale tak   psychedelické, že jsem se na   konci sám musel ptát, jestli   jsem blázen já nebo Marc   Forster. Řádného   rozluštění dějových a   časových smyček jsem se   nedočkal a nebo jsem je   prostě nepochopil. Podle   recenze v Premiere prý klíč   k rozluštění leží po   částech rozsypaný na   různých internetových   fórech věnovaných filmu.   Jdu jej tedy hledat.

A zase se objevil jeden   psychologický thriller,   který dokáže v divákovi   vzbudit pocit nejistoty z   dalšího průběhu celého   dění a především ho umí   přimět k zamyšlení. A že   je k tomu důvod, není   pochyb. Otázky se více a   více hromadí až do   samotného finále, kde dojde   k rozuzlení. Jistě, ne   každý může ten smysluplný   konec spatřit. A ten kdo jej   spatří, může to pochopit   zcela po svém. Sféry realit   se tříští v jediném   okamžiku, aby se ukázal   pravý význam Henryho   života. Všechny kousky do   sebe zapadají a divák pak   zůstává a dívá se na   závěrečné titulky s   nevěřícným pohledem... a   tak by to mělo být.

Rád bych tvrdil, že jsem to   pochopil, ale neříkal bych   tak úplně pravdu :-).   Samotná podstata příběhu   týkající se odpuštění a   toho, zda si vůbec   zasloužíme žít, není   podle mne až tak složitá.   Režisér říká dost věcí   na rovinu a nenechává   diváka zcela se utopit v   příběhu a složité   symbolice, jako to například   dělává Lynch, za což má u   mne plus. Kolem toho je ale   spousta „mesiášských“   věcí, kterým jsem   nerozuměl a které mě dost   mátly. Navíc natahování   příběhu v druhé půli a   sklouzávání hlouběji a   hlouběji do tajů lidské   psychiky ala Mulholland Drive   mne trochu otravovalo a až mi   připadalo, že se jen   krouží kolem toho   podstatného. Poněkud   komplexnější a   průhlednější scénář by   tu nezaškodil. V závěru   naštěstí přijde masakr v   podobě ne zcela jasného   vybruslení, které může,   ale také nemusí vše   objasnit. Jinak se jedná o   další atmosférický zářez   na pažbě Marca Forstera.   Prolínání obrazů,   kouzelná kamera a   ovlivňování divákovy   nálady pomocí barev, jako to   dělal v Plesu příšer   (všudypřítomná modrá   barva evokuje klid a smír,   stejně jako něco, co v   životě nelze pochopit, něco   vzdáleného). Ewan McGregor a   Ryan Gosling podávají   fantastické výkony, krásná   Naomi spíše jenom   přicmrndává, ale neztrácí   se, a neuvěřitelně   potěší i Bob Hoskins.   Přesto se jedná o   nejslabší kousek, jaký jsem   od „mistra filmové   nálady“ Marca Forstera   zatím viděl.

Stay
Film ma velky potencial,dokaze   zaujat nielen pribehom ale aj   mysteriozitou ktorej je tam   pozehnane.V zavere filmu   cakate na velke   vyvrcholenie,drama graduje   a... a nic absolutne   nevysvetleny koniec,ktory vam   film pokazi.

Natočit surealistický film   se musí sakra umět.   Psychedelické scény dobré,   děj docela napínavý a   zpočátku dobře zauzlovaný.   Pořád čekáte, jak to   vlastně je a kdo je ve   skutečnosti ten blázen.   Nevíte, co je realita a co   halucinace.... Poslední   třetina už ale začne trochu   zavánět nesmyslem a konec to   vše bohužel úplně smete.   Veliká škoda!

Velká filmová záhada se   odehrávala v mých očích a   uších... To celé byla   představa i vzhledem k   vizuálním efektům, které   jsme mohli spatřit a to nás   vtáhlo do úplně jiného   světa. Henry Lethem se po   bouračce ocitl v povědomí,   kde si představoval to, co   jsme vlastně celý film   viděli. V tom případě   nebudu už dále hledat   žádnou spojitost, poněvadž   to byla jen dobře zpracovaná   iluze, která nechá člověka   dumat. Fakt je ten, že film   mě nebavil a nudil, ale   vzhledem k natočení a   zajímavého námětu říkám   dobrý. Teda aspoň tak jsem   to pochopil.

Lepší než The Butterfly   Effect a Mulholland Drive.   Vizuálně dokonalý a silný   film. Rozhodně si ho nenechte   ujít v kině. A   nesrovnávejte ho s The Sixth   Sense nebo Mementem. Tohle je   něco trochu odlišného. A v   tom spočívá to kouzlo.

Moc pěkně zpracovaný film,   u kterého si celou dobu   nejste vůbec jistý dějem.   Pak zjistíte, že to je   úplně jinak, ale ve   skutečnosti jste měli celou   dobu indicie o té realitě.   Moc pěkný.

Zajimavy film, ktery vypravi   pribeh o studentovi, ktery ma   urcitou psychickou poruchu a   snazi se ji vyresit   sebevrazdou. Ovsem jeho   psychiatr je proti a proto se   mu snazi pomoct. Ovsem   postupem casu poznava, ze je   jen velmi tenka hranice mezi   smrti a zivotem, realitou a   snem. Poutavy dej, ktery je   nekdy tezke pochopit.

Viděl jsem na Febiu. Divný   film, a to se mi líbí...
Hranice života, filmy   tohoho typu vás nutí   přemýšlet, jestli to není   náhodou blbost, a pak ani   nevíte.
8*

Kombinace McGregora a   lynchoviny znela slibne,   nakonec me film dost zklamal.   Pomale, unyle, bez naboje.   Surrealisticke sceny ploche -   misto psychedelickych vyjevu   rozsekana a zasmyckovana   timeline, tady jsem opravdu   cekal vice.

Zaver povedeny, i kdyz   predvidatelny, neco ve stylu   filmu Danika ci Identity. Jen   dluzno rici ze tyto dva filmy   zahrivaly me mozkove zavity   mnohem vice. Stay me nutil   premyslet jen o tom, v cize   hlave se to cele odehrava ...   A finalni scena s   "predavkou"   vzpominek Henryho na Sama uz   mi prisla hodne lacina.