FDb.cz > Horečka (1980) > Tisk

Horečka (1980)

Horečka - předposlední film Agnieszky Hollandové natočený v Polsku před její emigrací v roce 1981 - vznikala v předvečer zrodu Solidarity, v euforické atmosféře polských událostí po podpisu dohod mezi vládou a stávkovými výbory v srpnu 1980. Je adaptací románu polského autora Andrzeje Struga Historie jedné bomby (1910) a pojednává o událostech spojených s revolučními nepokoji v Rusku v letech 1905-1907. Scenárista Krzysztof Teodor Toeplitz zdůraznil Strugovo relativně šokující a netradiční vykreslení revoluce jako povstání s protiruským akcentem (Strug psal román v pařížské emigraci), což klasické výklady v lidovém Polsku nedovolovaly. Dobová kritika ve filmu také spatřovala odraz režisérčiných zkušeností s revolučními událostmi pražského jara 1968 (Hollandová v té době studovala režii na FAMU). Film - bezprostředně po jeho dokončení - bylo možné interpretovat nejen v univerzálních kategoriích, ale i v kontextu aktuálních politických a sociálních změn, v tomto případě jen zasazených do historických kostýmů a dekorací. Horečka, podobně jako literární předloha, sleduje osudy postav z okruhu bojové organizace Polské socialistické strany (PPS), které přišly s bombou do styku a pro něž se stala osudovou. Propojuje tři plynule navazující příběhy (Útěk, Atentát a Po bouři), jejichž různí hrdinové se na okamžik stali vlastníky bomby a mohli tak ovlivnit chod událostí a dějin. V první části je to odtažitý a bezohledný příslušník PPS Leon (Olgierd Łukaszewicz) a do něho zamilovaná Kama (Barbara Grabowska, která získala Stříbrného medvěda pro nejlepší herečku na MFF Berlín 1981), ve druhé pak naivní proletář Wojtek Kiełza (Adam Ferency) a v poslední zlodějíček a anarchista Gryziak (první zásadnější role Bogusława Lindy). Touha zneškodnit utlačovatele polského národa stojí na počátku složitého procesu demaskování mechanismu různých poloh a vztahů hrdinů vůči revoluci: odvaha se mísí s oportunismem, ušlechtilost s malicherností a nadšení s vypočítavostí. Hrdinové Horečky jsou příliš výrazné individuality, které nedokážou spojit síly k vyplnění společného úkolu, a jejich individuální cesta dominuje nad zájmem společnosti. S nebývalou silou pak Agnieszka Hollandová prezentuje problém konfliktu mezi pravdou ideje a pravdou etiky. Filmový svět, který buduje na plátně, je expresivním mixem malosti, hrdinství a oportunismu. Snímek se ve své době stal jakýmsi varováním, že zázrak revoluce v srpnu 1980 nemusí (a nebude) dlouho trvat. Po porážce Solidarity v roce 1981 se film zákonitě dostal do trezoru.
Pavla Bergmannová, Letní filmová škola 2012

režie:
Agnieszka Holland

hraje:
Barbara Grabowska (Kama), Adam Ferency (Wojtek Kielza), Bogusław Linda (Gryziak ), Olgierd Lukaszewicz (Marek 'Leon'), Tomasz Miedzik (Kamil ), Krzysztof Kiersznowski (Bojowiecz ), Tadeusz Huk ('Chemik' ), Marian Łącz (strýc Kielzy), Paweł Nowisz (provokatér Wartki), Ryszard Sobolewski (generální guvernér), Wiktor Grotowicz (guvérnérův komorník), Zbigniew Zapasiewicz (otec 'Leona')

námět:
Andrzej Strug (román)

scénář:
Krzysztof Teodor Toeplitz

kamera:
Jacek Petrycki

hudba:
Jan Kanty Pawluśkiewicz

kostýmy:
Gabriela Star-Tyszkiewicz (výtvarník kostýmů)

střih:
Halina Nawrocká

zvuk:
Marek Wronko