Hledá se táta

Na tenhle film se vám bude   asi líp koukat, když   zapomenete na to, že je   anoncován jako komedie. Je to   v podstatě dost smutná   story, kde hlavní roli hrají   opuštěné děti a zoufalí   dospělí. Herecky je to sice   dost dobré (není divu, když   v obsazení najdete jména   jako Menšík, Kemr, Sovák,   Brodský, Janžurová aj.),   ale ten příběh je poněkud   přitažený za účes.   Celkově mi to vyšlo trochu   nad průměrem, ale to hlavně   díky kvalitní herecké   složce, protože jinak mi   tenhle film nijak zvlášť   dobrý nepřipadal.

Jeden z mnoha filmů, které   svou přítomností zachránil   Vladimír Menšík. Ale   poměrně zdařilým způsobem   se tady prosadila i mladičká   Gabriela Vránová. Příběh   nemá úplně špatnou   zápletku, i když místy děj   trpí hluchými místy.   Zajímavý způsob natočení   ale disponuje momenty, kdy   zjistíte, že se víc   soustředíte na dění v   pozadí než na dialog v   popředí (scéna rozhovoru   Vránové s Kemrem v zázemí   restaurační kuchyně).   Mladší diváci budou mít   asi problém s pochopením   dobových reálií,   například co se týče   urputného dodržování   zákazu fotografování na   nádraží. Vyvrcholením je   bezesporu policejní   vyšetřování v primářské   pracovně, které se zvrhává   v nadmíru vtipnou   konverzační frašku s   uplatněním velkých herců v   epizodních rolích (Sovák,   Brodský, Janžurová). Škoda   že tenhle famózní nájezd   na happy end je vzápětí   pohřben smutně nostalgickým   probuzením do reality a   čítankovým závěrem s   podtextem socialistické   morálky.

Oddechová, potřeštěná   komédie o hledání tatínka   pro malé batole, které dala   do kojeneckého ústavu jeho   maminka.Ti, kdo pátrají po   otci se musí vrátit zpět do   minulosti, kdy jako chlapi,   sloužili u armády.   Příjemná Gabriela Vránová   jako sestřička pomáhá   saniťákovi, Vladimíru   Menšíkovi v hledání, a pro   mnohé je zjištění pravého   otce velkým překvapením...

Kdo hledá,najde... a někdy   je z toho i pořádně   překvapený. Právě tak,   jako šofér Standa (Vl.   Menšík) v tomhle povededém   filmíku pro pamětníky.   Dobrou zábavu zaručuje jak   zápletka doslova "ze   života", tak i celá   řada výborných českých   herců, jejichž hvězda   tenkrát teprve vycházela a z   nichž už většina není   mezi námi.

Lehoučký a jemný příběh   z prostředí kojeneckého   ústavu. Inu, nic   zvláštního či   dramatického se tu nekoná,   ale jisté cítění přeci   jen projevuje. Příběh je   odvyprávěn neskonale   klidně. Základem je   ztřeštěnost a zmatečnost   ale poměrně s nenásilným   humorem. I když situační   prvky se objevují. Na   dnešní dobu snímek již   připadá místy nudně,   přesto se mi jeví ne zase   až tak špatný. Vznikl   začátkem 60. let a tak je   přímo úměrný s tvorbou   oné doby.

Adopce dítěte je těžká   věc a v době vzniku tohoto   snímku si to snad ani   nedovedu představit.To musela   být noční můra a lituju   lidi, co nemohli mít děti.No   popravdě lituju i ty, kteří   je nemůžou mít i dnes.
Tento film ovšem   neukázal pravou skutečnost   kojeneckých ústavů,   protože ten filmový   kojeňák musel tehdejším   divákům připadat jako sci -   fi.
Nicméně to   zachraňuje V.Menšík a   G.Vránová, i když popravdě   tu jsem nikdy moc nemusel,   přesto je to vyjímečná   herečka.

Jak to chodí v kojeneckém   ústavu,aneb Vladimír   Menšík jako řidič   sanitky.Komedie skoro s   nemocničního prostředí o   hledání pravého otce   jednoho z dětí z ústavu.
Pěkná minirole   Vlastimila Brodského jako   příslušníka VB.

Krásný
Film ze začátku   šedesátých let,na který se   vždy ráda   podivam....skoda,že ten čas   tak utika,většina herců už   není mezi nami.