Hezké chvilky bez záruky

Tohle je naprostá bomba.
Na tohle geniální a jak   koukám neprávem zapomenuté   a nepochopené poslední dílo   Věry Chytilové se podívám   ještě několikrát. Dlouho   jsem se tak nenasmál a   režisérčin vhled a nadhled   jakými vidí naše vztahy a   životní příběhy je   obdivuhodný a navíc s tím   osobitým humorem. Přiznám   se, že jsem čekal hodně a   následně byl překvapen, že   vidím tak úžasné dílo.   Spolu s Havlovým Odcházením   jeden z nejlepších a   nejoriginálnějších   počinů naší současné   kinematografie.

Podle mě to lepší,co   Chytilová natočila...jejím   fanouškům se film určitě   bude zamlouvat,někdy až   syrové scény,ale takový   život je a Chytilová šla   opravdu ,nadoraz" a   odhalila tu potemnělou   stránku osobnosti,která je v   každém z nás...

Tento film se mi moc líbí.   Obecně mám ráda všechny   filmy Věry Chytilové   protože se mi líbí jejich   netradičnost a odlišnost od   ostatních filmů. Tento film   sice není tak povedený jak   jiné filmy které Věra   Chytilová natočila ale   přesto inspirace na téma   lidské osudy a pocity jsou   nevyčerpatelná.

Tenhle film by nebyl zas tak   špatny, ovšem kdyby nebyl   tak psychologický. Jinak to   byl určitě dobrý nápad   natočit něco podobného!!!

Celá série lidských   příběhů a osudů   viděných přes   psychologickou poradnu paní   Hany. Vážné situace se   střídají
s   komickými - jejich účinek   na diváka zvyšuje dobré   herecké obsazení i režijní   práce Věry Chytilové.

Už úvodní vrcholně trapná   scéna s autonehodou hlavní   hrdinky divákovi připomene,   jakým stylem nejraději   točí Věra Chytilová.   Následuje přehršel jen   trochu méně trapných /a i   několika netrapných/ scén,   kdy se pracovní a osobní   složka života psycholožky   postupně smíchají ve   třaskavou směs. Někteří   herci /Hrzánová, Polívka/   herecky plýtvají , jiní   hrají v podstatě sami sebe,   protože asi nic jiného   neumějí /Vávra, David   Kraus/. Není to nikterak   skvělý film, ale jako   svědectví o dnešní   společnosti lidí   zacílených prioritně na   vlastní bonusy podává   docela přesný obraz o   dnešním světě.

Možná by to byl i hezký   film, ale je až moc   psychologický. Určitě to   dalo někomu hodně práce   něco takového natočit, ale   mě se moc nelíbil.

Nezbývá než souhlasit s   předchozím komentářem.   Zvláště co se kamery   týče. Z toho zběsilého   poletování obrazu mě až   bolela hlava. Přínosem snad   mohlo být objevení   nepříliš okoukaných   tváří, ale ani Janěková,   ani Krausová se nijak   nepředvedly. A ti, co jsou   skutečně dobří herci, si   takřka neškrtli.

Řekl bych, že po delší   době je to to lepší z   tvorby Věry Chytilové. Jen   je tam možná až příliš   mnoho postav, méně by asi   bylo lépe, protože takto to   vyznívá trochu   roztříštěně, nesourodě a   na rozuzlení mnoha osudů se   ani nedostane. Jako zajímavá   psychologická sonda dobrý,   ale to je tak asi vše.

Roztřesená ruční kamera ,   velké skoky v nesouvislém   ději (jestli se to dá vůbec   dějem nazvat) , rozporuplné   herecké výkony některých   protagonistů a snaha šokovat   diváka , to jsou hlavní body   tohoto snímku ze současné   doby o problémech   obyčejných lidí očima   psycholožky Hany , která se   pod tíhou všech těchto   problémů svých klientů a v   neposlední řadě také   nesrovnalostí a ztrát ve   svém osobním životě stane   také pacientkou a to sebe   sama. Vyzdvihnout si z herců   zaslouží hlavně Jana   Janěková a Jana Krausová ,   které podávají   nadprůměrné výkony a   drží snímek vcelku   pohromadě. Jedná se o   poněkud zvláštní   tragikomedii , která mi moc   nesedla a zanechala ve mě   hodně rozporuplných pocitů   , kterým nepřidal ani pro   mě nelíbivý vizuální   kabát a již zmiňovaná   často zmatená a roztřesená   kamera. 45%

Tohle je dost nezáživný   film, kde se nic moc neděje.  
Mě stačilo se na   tento film podívat jednou a   to je všechno. Víckrát bych   to už vidět nechtěla.

Další průměrný film této   renomované režisérky. Téma   sice závažné, ale   překotně vyprávěné. Herci   se v tom panoptikum lidiček   snažili, ale nic naplat,   jejich vykreslené trápení a   zvrácení vyšlo   prachbídně, tentokrát   nepomohl ani vyhlášený   český smysl dělat si   legraci z věcí naprosto   vážných. Navíc mě   nezaujala hudba a kamera byla   přímo otřesná. To   klipovité přebíhání od   ničeho k ničemu mi nesedí.   Není to druh filmu pro tyhle   divoké záběry.

Pokud budu parafrázovat jednu   větičku z filmu ... „ Ale   od toho přece zkušenost je !   Aby si to každý zkusil sám   ... „ Tak já ( za sebe)   musím konstatovat ... Ano,   zkusila jsem si to, ale ráda   bych svoji zkušenost s   „Hezké chvilky bez   záruky“ předala dál ...   nezkoušejte to :-))).

Snaha o přednes problému v   již dost ošuntělé a stále   se opakující formě, které   paní Chytilová není schopna   dodat nový impulz. Velmi   slabé a absolutně   ignorující snad veškeré   zákonitosti partnerské   terapie.

Sem tam se zasmějete, ale toť vše...
...děj fimu? Žádný v   podstatě není, občas se   mezi trapnými scénami mihne   vtipnější dialog, snad jen   závěrečná scéna, kdy   pacientka psychiatričky   popisuje svůj milostný akt   na lodičce slovy: Co kdyby to   viděl pan prezident! má   něco do sebe a díky té   poslední scéně jsem   odcházela z kina i poměrně   rozesmátá, to předtím   ovšem jedna velká   nuda...Jana Krausová   předvádí naprosto   katastrofický výkon, Jana   Janěková o něco lepší,   ale nějaké velké herectví   v tom nehledejme. Ruku na   srdce - každý film Věry   Chytilové je naplněn   určitou dávkou nudy, není   tomu zde jinak.

Myslím, že měla paní   Chytilová zůstat u svého.   Paní Hrzánová jako jediná   v celém filmu nemohla nic   zachránit. Trapný Polívka,   ostatní taky nestáli za nic.   Banda hysteriků v akci.   Sbohem a šáteček.   201401189935/11315