Druhý díl je fenomenální samozřejmě s   velením A.Hopkinse který svoji roli zahrál   bravurně.Druhý díl je víc napínavější a   víc hororový.Po sérii Hannibala když vidím   někde A.Hopkinse hned si ho vybavím v roli   Hannibala.Některé role hercům prostě padnou   jak ulitý a tohle je jedna z nich.

Kdo se na filmovém plátně nikdy nesetkal s Dr.   Lecterem, jako by ani nežil. Geniální A.   Hopkins v roli asi nejinteligentnějšího   zločince všech dob. Vždy mě dostane tím, že   si usekne raději svou ruku, než..., ale nebudu   prozrazovat, pokud se jej shlédnout teprve   chystáte.

ůžasný Anthony Hopkins v hororu, který nijak   nenavazuje na mlčení jehňátek i když je to   pokračování, je to strašidelné,děsivé ale   trošičku tomu chybělo a bylo to moc přehnané   oproti jehňátkům.

Výborný napínák, dost ostré scény. Už ta   první, kdy si tak pochutnávají na.... A pak ten   nevysvětlitelný vztah Hannibala ke Clarice, jak   jí pomáhá. Anthony Hopkins je vynikající a   jeho sss...Už cítím mražení v zádech.

Druhé a volné pokračování Mlčení...které   nemělo být,ačkoliv nedopadlo tak špatně díky   určitě Ridleymu S.Drsnější,krvavější a   dobře obsazená podívaná.

Tak takhle má nějak vypadat kriminální film s   hvězdným obsazením - zápletkou a akcí. Je to   jeden z mála filmů, které se americké   kinematografii opravdu povedla.

Hannibal
Myslím, že druhé pokračování úspěšného   filmu Mlčení jehňátek se celkem vyvedl. Jako   vždy vynikající Anthony Hopkins v roli   Hannibala Lectera. Co mi ve filmu vadilo a to byla   právě Jilianne Moore v roli agentky Clarice   Starling, prostě Jodie je lepší. Když bych   měla srovnat všechny 4 díly, které se   natočili, můžu říct, že tenhle je druhý   nejlepší.

Kromě všech ostatních kladů, jichž je ve   filmu nepřeberně, bych zvláště chtěl   vyzdvihnout naprosto geniální hudbu.

U Hannibalů-Kannibalů se profesionalita koná.
Nečetl jsem žádnou z knižních předloh, pokud   je mi známo čtyřdílné řady   "Hannibalů". Viděl jsem však všechny   čtyři díly. A hned na začátku musím říci,   že rozkolísanost kvality jednotlivých snímků   je sice patrná, ale není nijak velká.   Rozkolísanost "Pil", druhdy, do   třetího pokračování, mých oblíbených   "drsů", je obrovská; tam se   profesionalita vytrácí do pouhého tahání   diváka za nos, zatímco "Hannibalům"   zůstává, což některé z nich, nutno dodati,   zachraňuje před propadlištěm. Z tohoto   pohledu, podržena-li plus minus profesionalita,   mi zbývá, řekněme, u druhu "drs"   hodnotiti fenomeny jako drsnost, krutost, zvrhlost   a děsivost. Snímek Hannibal si těchto   přídomků užívá hojnou měrou, ba takovou,   že jde podle mého o vůbec nejlepší snímek   řady. (Na další místa bych dal "Mlčení   jehňátek", "Červeného draka" a   "Hannibala --   Zrození".)

Přiřčení znaku   profesionality "Hannibalům" vede mi k   bližšímu vysvětlení. Není profesionalita   jako profesionalita podobně, jako český kněz   Jakub Deml napsal, že je pravda prasete, kněze,   služky, bohatého či chudáka. Profesionalita   vytvářející kulturní výrobky, tedy cosi, co   by nevzniklo bez myšlenky na zisk, je hlavně   technického rázu v širokém toho výměru;   příkladem takového vynikajícího profesionála   je v oblasti režie třeba pan S. Spielberg.   Profesionalita vytvářející díla z vnitřní   potřeby umělcovy a teprve druhoplánově   přizpůsobována světu porodu, má kromě   technické stránky v sobě znatelný prvek   "duše", "génia", tvůrci se   podařilo učiniti je vskutku živým slovem či   obrazem, vdechnouti jim život jako Bůh z   nějakého neviditelného místa oživuje světy;   tímto prvkem jsou tak prolnuta, že nakonec ona   technická stránku je tímto vstřebána v jeden   nerozlišitelný pouhým okem celek; příkladem   takového vynikajícího profesionála v oblasti   režie je pan F. Vláčil. Na konec uvádím   profesionalitu smíšeného druhu z před tím   uvedených obou druhů; tak vznikají díla   vysloveně dráždící, neznámé to druhy   koření vonící po zemích mimo hranice naší   všednosti; příkladem takového vynikajícího   profesionála v oblasti režie budiž mi pan D.   Lynch.

Kdybych měl klásti na váhu pouze   čistě umělecký a kulturní prvek, potom by mi   ovšem všechny ty pouhé výrobky, byť   "sebeprofesionálnější" (bože -- jak   dlouhé to je slovo!) klesly někam k průměru. A   je to tak, někam tam by ve skutečnosti měly   patřiti. Poněvádž však hodnotím vyloženě   špatně, klada na váhu i zábavní artikl (ač   snažím se činiti tak v míře co nejmenší),   mohu dávati i "výrobkům" známku   více než průměrnou.

Stojí za to   podotknouti, že uvedená výše "díla   drsu" jsou pouhými výrobky zábavního   průmyslu, ať jejich líbivost či stupeň   drsnosti jsou jakékoliv. Porovnám-li na první   pohled obdobný záběr -- zvednutí tyče nad   hlavu a následný úder -- v Mlčení jehňátek   a v takovém Spalovači mrtvol natočeném podle   příběhu od Ladislava Fukse, ztuhne mi krev v   žilách, že by ses nedořezal, pouze ve druhém   případě, při pronesení prostého slova:   "Tatínku...".

Hopkins nikdy nezklame. A jeho podání dr.   Lectera je strhující. Scény, kdy s klidem   přijde k Pazzoovi a řekne: ,,Tak, jak to   uděláme. Střeva ven?" a rozřízne mu   břicho; scény, kdy s klidem zabíjí   vystrašené oběti, jsou vážně hrůzné...