FDb.cz > Hamlet (1990) > Tisk

Hamlet (1990)

Italský režisér Franco Zeffirelli se v kinematografii prosadil adaptací Shakespearovy
komedie Zkrocení zlé ženy (1966, FP 17/69), kterou pojal jako nečekaně
dynamickou, až bujarou zábavu, zasazenou do renesančních kulis. Ještě úspěšnější byl Zeffirelli s filmem Romeo a Julie (1968, FP 39/70), v němž obvyklý patos a sentiment nahradil dramatickým spádem a strhující citovou naléhavostí. Podobný realizační klíč, využívaný také v jeho operních a divadelních inscenacích,
zvolil tvůrce v roce 1990 i ve filmovém přepisu Hamleta. Shakespearovy dialogy,
plné sofismů a metafor, jsou zde většinou kráceny tak, aby děj měl co nejrychlejší
spád. Za stejným účelem jsou z původního textu škrtnuty některé vedlejší motivy (tažení norského kra levice Fortinbrase). Na první pohled možná překvapující
obsazení Mela Gibsona do hlavní role má rovněž svůj původ ve snaze přiblížit starý příběh divákům, zvyklým na kánony akčního film u. Zeffirelli se pro Gibsona rozhodl po zhlédnutí filmu Smrtonosná zbraň: scéna, v níž se zhroucený
policista Riggs nemůže odhodlat k sebevraždě, byla pro něj moderní-a výborně
zahranou - analogií známého monologu "Být či nebýL." Od patetického Laurence Oliviera (filmový Hamlet z roku 1948, FP 41/54), činervně intelektuálního
Innokentije Smoktúnovského (Hamlet, r. G. Kozincev, FP 39/64) se Gibsonův
kralevic liší extrovertní neposedností, mrštnosti a také krutostí, k níž ho opravňuje zvrhlé a nechtěně směšné okolí. Zeffirelliho Hamlet se ve "shnilém" světě umí pohybovat: stejně jako intrikující dvořané neváhá potají sledovat cizí rozhovory a některé tahy protivníka přesně předvídá (dvojice králových špehů
Rosencrantz & Guildenstem; průvodní dopisy do Anglie, obsahující rozsudek
smrti). Zatímco tragédie veronských milenců v Zeffirelliho podání koncem šedesátých let korespondovala s tehdejší revoltou mládeže proti konvencím a předsudkům rodičovské generace, nový Hamlet není osobní výpovědí ani osobitou
interpretací. Příběh váhavého mstitele je inscenován s příslovečnou Zeffirelliho
kultivovaností a výtvarnou vytříbeností, ale je příliš poznamenán racionálně
motivovanou snahou o vytvoření lehce stravitelné verze klasického díla.
-zk-, Filmový přehled 1994/5/11

režie:
Franco Zeffirelli

hraje:
Mel Gibson (Hamlet), Glenn Close (Gertruda), Alan Bates (Klaudius), Paul Scofield (Duch), Ian Holm (Polonius), Helena Bonham Carter (Ofélie), Stephen Dillane (Horacio), Nathaniel Parker (Laertes), Sean Murray (Guildenstern), Michael Maloney (Rosencrantz), Trevor Peacock (hrobník), John McEnery (Osrik), Christien Anholt (Marcellus)

námět:
William Shakespeare (divadelní hra "Hamlet" (The Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark, 1599-1602))

scénář:
Christopher De Vore, Franco Zeffirelli

kamera:
David Watkin

hudba:
Ennio Morricone

kostýmy:
Maurizio Millenotti

střih:
Richard Madren

zvuk:
David Stephenson

produkce:
Dyson Lovell

výprava:
Dante Ferretti, Francesca Lo Schiavo

kaskadér:
Tina Maskell

vedoucí výroby:
Bruce Davey