Golem

POZOR, SPOILER

Rudolf II. je stižen duševní chorobou - a je si toho vědom.

Rabín Jakub dodává sílu všem židům v Praze, je zde totiž hlad a mor. Židé houfně opouštějí ghetto. Někteří přemlouvají Jakoba, aby probudil golema. Věří totiž tomu, že právě on ukončí jejich trápení.

To už biřici císaře zbourali zazděné dveře k tomuto hliněnému monstru. Nakonec však všichni prchají.

Vrchní komoří Lang se zlobí, že golema nemá. A jeho veličenstvo císař právě obdivuje další perpetuum mobile, následně prochází svou alchymistickou kuchyň a končí u hvězdáře. Zde je opět nenápadně tlačen do sňatku s Izabelou Španělskou.

Lidé Prahu opouštějí, ale směrem dovnitř přece jen někdo jede, je to hraběnka Stradová, která se od Friedricha dověděla, že Španělé Langa podplatili. Jenže její kočár se srazí s jiným, a tak se Stradová seznámí se sběratelem, který jede do Prahy uzavřít s císařem obchod. Osud tomu chce, že pokračují v cestě spolu.

I Rachel, Jakobova manželka, přemlouvá svého muže k probuzení golema. Ten nechce, prý je ještě brzy a golem by se obrátil proti nim. A protože si není jist budoucností, předá Rachel „probouzecí“ formuli.

Na trhu dochází k všeobecné pranici, ve které je zraněn i sběratel. Toho nechává Rachel přenést, aby mu pomohla.

V mučírně se činí katovi pacholci. Probíhají výslechy. I Jakob je zde, ale je povolán k císaři. Zde má rozepři, pochopitelně kvůli golemovi, a na příkaz má být hozen do Jeleního příkopu. Císař se zatím producíruje u koní a Langovi přestává věřit. Španělskému vyslanci slíbí svatbu s princeznu do tří měsíců, což se Stradovou řádně zacloumá. Proto se rozhodne získat golema a na císaře jej pustit.

Jakub úpí v mučírně na žebříku, ale neřekne nic. Císař to zkouší všelijak, když sem vrazí Lang se zprávou, že golem ze synagogy zmizel. Jeho zmizení překvapí i Rachel, která jej chtěla přemístit.

Starožitník nabízí císaři opravdové a zaručeně pravé artefakty, mimo meče Karla Velikého. Ten nechce dát za žádné peníze, ale za milost pro Jakuba. Císař souhlasí. Sám pak čelí intrikám, ale přesto nalézá golema. Hovoří s ním jako s člověkem, a když panák nereaguje, rozčílí se a vyvolá poplach. Druhý den si nic nepamatuje.

Jakub je již doma a spolu s ostatními se radí pomocí kabaly s mrtvým Löwem. Pak proklejí Langa.

Tlak na lid se zvyšuje. Biřicové berou, co mohou a lidu je čím dál tím hůře. Zakazují se náboženská setkání a zdvojnásobují se daně. Zatčen je Jakub, ale i Stradová.

Rachel znova prosí starožitníka o pomoc. On jí slíbí, že ji zavede ke Stradové. Císař dal rozkaz k jejímu propuštění, ale nesmí opustit panství. To jí nebrání v pohybu po hradě, kde najde císaře na zemi opilého. Rachel prosí i Langa o milost pro svého muže, ale ten odmítá. Ona na něj vytáhne zbraň, je zatčena a končí v Jelením příkopu. Zde již je spousta lidí a všichni čekají na popravu. Jenže jen velkou náhodou zde Rachel objeví řetězy připoutaného golema. A formuli na oživení přece zná...

Praha v posledním roce panování nemocného císaře Rudolfa II.: Všemocný císařský komoří Lang se pokouší na Jakubovi, žáku již zemřelého Rabbiho Löwa, vynutit tajemství umělé bytosti Golema. Probuzení neovladatelné síly podnítí lidové povstání...

Původní nápad V+W měl být realizován jako kostýmní hudební komedie. Ztroskotal na odlišných představách francouzského spoluproducenta a jím vybraného režiséra. Mezinárodní věhlas J. Duviviera zapříčinily jiné tituly než tato barrandovská velkoprodukce.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu

Židovský učenec a rabín Löw kdysi vytvořil hliněného obra golema a oživil jej. Po Löwově smrti se golem stal pro utlačované židy symbolem záchrany před pogromy. Na dvoře císaře Rudolfa II. se komoří Lang snaží intrikami ovládnout císaře a získat moc. Potřebuje k tomu golema a proto jeho lidé při hledání vniknou do ghetta. Neváhají použít násilí a uvězní také mnoho židů včetně rabína Jakuba. Císařova milenka hraběnka Stradová chce překazit Langovy plány. Snaží se proto spojit s uvězněným Jakubem, který jediný ví, kde se golem nachází. Než se jí to podaří, Lang golema najde a oživí. Je jím však po právu potrestán za násilí na bezbranných lidech. Po osvobození vězňů učiní rabín Jakub tajné znamení a golem zmizí.

Poznámka: Francouzská filmografie Juliena Duviviera uvádí jako námět jen román Gustava Meyrinka. Koprodukční film, jehož hlavní kapitálovou účast zajistila česká výrobna, byl natočen pouze ve francouzské verzi. Architektu Andrejevovi asistovali Jan Zázvorka a Karel Škvor. Pařížská premiéra filmu se uskutečnila v kině Le Paris na Champs Elysées.

Zdroj: NFA

Golemovský mýtus je permanentní součástí kinematografie od nejranějších dob. Prvním, komu tato staropražská legenda učarovala, byl německý herec a režisér Paul Wegener, který se jako neforemná umělá bytost, oživená rabínem Lówem, objevil na filmovém plátně ve druhé desítce let dvacátého století hned třikrát. V průběhu existence kinematografie se tento motiv vrací snad v každém desetiletí v různých variantách, v různých žánrech vážných i komediálních a také s různými významovými podtexty. Některé využívají variace původní legendy, jiné se opírají o román Golem pražského německého spisovatele Gustava Meyrinka.
Základem Duvivierova Golema je pražská legenda. Děj se odehrává po smrti rabína Lówa; oživení jeho díla má pomoci židovskému národu z otroctví a zajistit mu svobodu. K námětu přispěli Jiří Voskovec a Jan Werich, kteří také ve filmu měli hrát, k tomu však nedošlo. Duvivier obsadil do hlavních rolí Harryho Baura jako císaře Rudolfa II. a Ferdinanda Harta jako golema - a obě tyto volby byly šťastné. Baurův císař Rudolf II. je skvělá charakterová studie člověka bázlivého, ale despotického, který kolísá mezi citem a strachem ze smrti, již mu předpověděly horoskopy z hvězd. Hartův gólem je znovu přiveden k životu pro vznešený cíl, ale jednou probuzen stává se ničivou silou, rozsévající jenom zkázu.
Duvivier nevyužil v příběhu autentické exteriéry Prahy, technika natáčení třicátých let by mu sotva umožnila rozvinout velké davové scény, jakými jsou židovská shromáždění, střetnutí s vojáky apod., v pražských ulicích. Významné místo proto připadlo architektovi Andrému Andrejevovi, který je autorem návrhu celé výpravy a dekorací, a českým kameramanům Janu Stallichovi a Václavu Víchovi. Všichni tři mají zásluhu na tom, že tento pochmurný příběh z rudolfínské doby, „v němž není jediné postavy sympatické" (dr. O. Rádl: Golem, Kinorevue, ročník II, 1935 - 1936, str. 16), dodnes zaujme vzrušující a tajuplnou atmosférou kontrastu mezi hledáním zlata a elixíru života na straně jedné a usilováním o svobodu na straně druhé. Radu let se Golem promítal ve zkrácené verzi a v nedokonalé technické kvalitě obrazu, na niž upozorňoval i dr. Rádi ve zmíněném článku: „... každá tma je příliš černá a každé světlo příliš světlé..." Národní filmový archiv využil nitrátního duppozitivu, který byl o 400 metrů delší než kopie zachovaná ve stavu ze třicátých let, a v barrandovských ateliérech nechal vyrobit novou kopii s vyrovnanějšími odstíny škály, jakou nabízí černobílý obraz, a s doplněnou metráží.
Blažena Urgošíková
38. MFF Karlovy Vary