Venuše

Romantika a lehká ironie.
Lehce nahořklá komedie. Příběh, jehož   hlavními protagonisty jsou starý herec -   bývalá celebirta Maurice a mladá dívka Jessie,   neteř dalšího herce a přítele Mauriceho.   Tento snímek vás pravděpodobně donutí   přemýšlet. Po sledování vyvýjejícího se   nevyrovnaného vztahu mezi starým mužem a mladou   dívkou máte nutkání přemýšlet i o svém   stáří, přemýšlíte o tom, zda-li jste   doposud ve svém životě něco nezanedbali,   přemýšlíte o něčem, co máte před sebou a   uniká vám to.

Nedokázala jsem si představit co mám od filmu o   porozumění na sklonku života čekat a jsem   poněkud v rozpacích. Peter O´Toole jako Maurice   byl opravdu hodně starý a jeho touhy a potřeby   byly pro mě nepochopitelné, dvacetiletá Venuše   byla zase hodně mladá a její podivnou   náklonnost k Mauricovi, i když poněkud   zištnou, jsem nechápala taky. Navíc jejich   vzájemné poznávání ... mně bylo místy i   proti srsti. Takže závěrem snad jen, že hudba   byla nepatřičně optimistická a mně se stejně   nepatřičně líbila a že stáří není nic   hezkého ... Což ostatně všichni víme nebo   tušíme. Film jsem zřejmě nepochopila, ale to   se mi občas stává. P.S. Za kraťoučký dialog   ... „Čtete hodně? - Jen když si není s kým   povídat.“ dávám * navíc