Pošta pro tebe [TV pořad]

Vykonstruovaná trapárna...Jako vždy   naČT.Zbytečně promrhaný čas u obrazovky.Za   penízky tam půjde každý fňukat.

ČERVÍK!
Za mě absolutní kýč a vypočítavost na   diváka. Hraní si s emocemi zúčastněných,   kteří po letech znova jitří už své zacelené   rány. Hlavně by mě zajímalo, co od toho   setkání vlastně očekávají. Maminko, proč si   mě před 20x lety odložila do dětského   domova?....

S pořady zabývající se citovým vydíráním   diváků se na TV obrazovkách po roce 2000   roztrhl pytel. Nechápu lidi, co tam dobrovolně   lezou, leda snad z důvodu exhibicionismu. Když   si budu chtít s někým něco vyříkat, učiním   tak v soukromí a nepolezu s tím do televize, kde   mě sledují miliony natěšených důchodkyň se   štosem kapesníků na slzy. Připadal bych si tam   jak propírán bulvárem. A ti, kteří někoho   hledají se mohou obrátit na matriku   příslušného města, Červený kříž nebo   jinou instituci, vždy se dá všechno řešit   potají a v soukromí a není zapotřebí s tím   otravovat celý národ. Nepatrnou chvíli jsem   uvažoval o alespoň dvou hvězdičkách za asi   nejznámější díl "Proklínám tebe a   tvoje děti!", ale vzhledem k tomu, že   takovéto excesy dozajista nebyly ve scénáři od   ní upouštím. Je to laciná a prvoplánová hra   na city, která si nic než to nejnižší   hodnocení nezaslouží.

Pěkný
Pořad je to pěkný, ale už by se konečně ti,   co oblékají Ester Janečkovou měli probrat, ty   hadry, co jí dávají, vypadá jak z roku raz   dva......

Je to komerčně slzopudné, neskutečně trapné,   dojemné i k zblití - ostatně jako život sám.   Vyvolávání duchů a dráždění hada minulosti   bosou nohou, to vše nikoli decentně lékařsky,   v soukromí na lehátku u cvokaře, ale vulgárně   amatérsky a nestydatě veřejně, před   televizními kamerami. Psychoterapie pro   účinkující, live-tragedy pro voajérské   publikum ve studiu, estrádní show pro   požírače brambůrků u televizních obrazovek.   Většinou jen člověk nevěřícně kroutí   hlavou: „Jak to, že lidi nevidí věci   zřejmé a proč stále znovu a znovu dělají v   životě tak zbytečné, leč fatální chyby?“   ... Chřup! (brambůrek). Proč tedy dávám pět   hvězd místo jedné? Ohodnotit Poštu jednou   hvězdou prý znamená (říkal náš soused   psychoterapeut), že člověk sám má nějakého   pěkně vypečeného kostlivce ve skříni. Já   jich mám plnou skříň, že ani dveře nejdou   dovřít, ale přece to nepřiznám!

Neúmyslně vtipné momenty si s oblibou   opakovaně pouštím na Youtube. A chápu, že   Ester Janečková v mezičase počtvrtý   otěhotněla. Páč od tohodle normální člověk   nutně potřebuje pauzy.

Jsem názoru,že nápad je dobrej!Proč   ne?Zřídit způsob jak nalézt někoho z naší   minulosti,koho dnes třeba neznáme nebo někoho   od koho jsme byli odděleni či koho jsme nikdy   nepoznali.Už míň se mi snáší,když s   takovéhoto skvělého nápadu jak rozehřát   lidské srdce,udělají SHOW!Nalákat lidi a   vzbudit v nich dojem...to na mne působí pravým   opakem.
Jak už jsem říkal...nápad dobrej!Ale   co se mi hnusí nejvíc je ta zahranost!Já to   těm lidem prostě nevěřím!Ty jejich dojáky   jsou jen divadýlko,dokazující to i důkaz   vypadlého textu u mnohých tamějších   ,,herců,,!Vždyť je na první pohled jasné,že   to všechno je jen hrané!A s realitou to nemá co   dělat!V daných situacích by NIKDY NIKDO   nezareagoval kolikrát tak jak reagují   ONI!Dokážu si představit jak bych reagoval sám   nebo jak by reagoval dotyčný člověk v   situacích které jsou zde řešeny.Ale nic se   neshoduje s mnohými reakcemi a výsledky které   zde byly k vidění!

Doják
Chvályhodný počin, pomoci někomu nalézt   někoho i po mnoha letech, ale způsob provedení   připomíná spíše "realityšou"   komerčních televizí. Srdceryvná a dojemná   setkání vyžadující řádnou dávku   exhibicionismu obnažovat se takhle před   národem. Aneb: Každý z nás chová ve svém   srdci hřbitov těch, které jsme milovali, ale   uchovává jej v tichosti.

Tak Poštu nemám rád, viděl jsem pár   zastavení a snad vzpomínám na jeden, kdy   nějaká paní proklela svou dceru. Prostě a   jednoduše tyhle výlevy jsou nevhodný a   směšný, je to vyděračství na divákovi,   který má snad brečet nad pohnutými osudy.   Blbost,každý máme něco a hledat   příbuzné,
blízké po dvaceti i více letech a   prostřednictvím televize je kalkulace a   slabošství. Nevěřím tomu.

Hra s city
Na to se dá nahlížet různě. Taky bych rád   dohledal jistou osobu, ale do TV bych kvůli tomu   nešel. Navíc když tam někdo přijde a odmítne   druhého vidět nebo je prostě výsledek   negativní, musí to být sakra nářez pro   psychiku. Někdy to zas může být přesný opak.   Jenže já se nerad dojímám, to už musí být,   abych měl náladu; a už jen ta znělka -   přeslazený kýč.