Faunovo velmi pozdní odpoledne

Asi můj neoblíbenější   film z předrevoluční doby.   Ač režisérku považuji za   částečnou feministku, ve   filmu zobrazila stárnoucího   muže nejenom se zápory, ale   i klady. Alespoň já to v   nynější době tak vidím,   kdy je chlapovi přes   šedesát, proč se zabývat   stejně dozrálými ženami.   To je lepší malá úchylka,   tedy když na to je.
Měl jsem tu čest pana   Suchařípu znát osobně,   když působil v Ústí a to   nejenom jako herec, ale i jako   dramaturg v Činoherním   studiu. A když zkoušeli v   Chemičce, naproti v hospodě   přes park v Moskevské   "U Sluníčka" jsme   po obědě vypili několik   skleniček voděnky.

Mám rád filmy Věry   Chytilové a tenhle je opět   její jasnej rukopis. Jak   dialogama, tak kamerou, která   je neustále v pohybu, tak ve   výběru herců. Zde bravurně   zahrál Leoš Suchařípa a   taky Jiří Hálek. A hlavně   ty krásný záběry   pražských zahrad, zákoutí   a starých domů dělá z   tohoto filmu snad až   umělecký dokument. Po   několikanásobném dalším   shlédnutím musím vypálit   plnej počet za ultimátní   hereckej koncert Leoše   Suchařípy, to je opravdu   maso!!! :D.

Netvrdim, ze je to nejlepsi   film vsech dob, ale je to   myslim jedina hlavni role   Leose Sucharipy, ktery je   proste absolutne bozi.

Nemohu si pomoci,ale   kdykoliv,když dávají v TV   tenhle klenot,nenechám si ho   ujít.Trhaná kamera,povedená   režie paní Chytilové,snové   sekvence,ale hlavně   myšlenkové pochody   stárnoucího seladona v   podání skvělého Leoše   Suchařípy..a do toho   Stivínova kouzelná   flétna..to je úžasná   směsice,která dohromady   tvoří jeden z nejlepších   flmů,které vznikly v ČSSR   za komunistů.

Věra Chytilová a její   adaptace povídky Jiřího   Brdečky o chlípníkovi   středního věku a jeho   erotické touze. Rukopis této   jedinečné režisérky je i   zde zřejmý a tak jako   obvykle někoho učaruje,   někoho pohorší. Příběh   má zajímavou myšlenku,   které se tu málokdo všimne.   Zoufalý boj se stářím.   “Vždyť já vypadám   ještě jako chlapec!”, zde   zazní z úst Fauna v plné   naději a zároveň   zoufalství. Život protéká   mezi prsty tak rychle, že se   člověk pomalu nestačí ani   pořádně rozhlédnout.   “Ještě jsem nic   neudělal!” Výtvarná   stránka filmu koresponduje s   příběhem a smyslně ho   doplňuje. Podzim života   takový jaký je. Lidská   vrásčitá kůže jako kůra   stromu a k tomu šelestění   žlutooranžových listů.   "A já pořád co mi to   tlení připomíná: Vůně   mýho dětství!"   Stáří zkrátka přijde   rychle a život tak dostane   zcela jinou barvu. Touha je   však stále silnější.   "Panebože, dej, ať se   dneska zamiluju a ať je to ta   pravá!" Jak říká   jedna kritika: ´Věra   Chytilová je režisérka,   jež si nikdy neodpustí   mísit psychologické   podhoubí s filmovou hrou   kamery, střídat komiku i   tragiku s absurdnem tak, že   vytváří nadpozemsky   přízemní realitu v jejímž   světle jsou fauni odhaleni   jako šašci paběrkující s   tím málem, co životu   dali.´ A tak se jedná o film   vyjadřující vše jak   mluveným slovem, tak i   obrazem. Jiří Suchařípa v   hlavní roli předvedl   vynikající herecký výkon.   Takových příležitostí   měl dostat víc.

Smrtka zubatá čeká na   každého, ale člověk   žijící single se jí bojí   víc. Je to hnusná vychrtlá   babice, s jejíž kosou   zkřížil, v šermířském   souboji na život a na smrt,   Leoš Suchařípa svoje   ztopořené přirození místo   kordu. Jak já mu tenkrát, v   roce 1983, při jeho   výbojích a svádění   mladých slečen fandil!   Faunovo velmi pozdní   odpoledne jsem tehdy, před   třiceti lety, vnímal jako   povedenou erotickou show.   Neměl jsem ani páru, u čeho   se mi to vlastně topoří ego   a překrvuje mozek. Přitom to   bylo u nehezky depresivního   a velice strašidelného   filmu, natočeného vychrtlou   babicí s kosou (tak na mě   působila už zamlada). R.I.P.   Věra Chytilová. Ta baba   uměla točit!

Jeden z nejlepších filmů   Věry Chytilové, která   svými filmy nemilosrdně   buší do prokletého   mužského plemene už pěknou   řádku let. Životní a   úžasná role Leoše   Suchařípy. A navíc krásné   záběry Prahy, které   dodávají filmu zvláštní   kouzlo.

Role
která opravdu herečce sedla   je jednoznačně   šéfka-smrtka. Nikde jinde   jsem paní Pospíšilovou   neviděl tak emotivní.

Film má vysokou úroveň,   především hereckým   koncertem Leoše Suchařípy .   Dialogy i dnes na mne   působily hodně nadčasově a   místy je obtížné strávit   řinoucí se morality   zaměřené na člověčí   rozmary. Film má vlstně   platnost i dnešní době a   docela mě s odstupem času   udivuje, že tohle mohlo být   v osmdesátých letech   minulého století natočeno.

Zvláštní komedie se svou   atmosférou, která však asi   nebude sedět všem.

Životní role Leoše   Suchařípy v roli   stárnoucího proutníka,   který se začne bát toho,   že už ho nic nečeká.   Skvěle natočený film pod   taktovkou Věry Chytilové.

Koukám na komentáře a zcela   přesně to odpovídá   realitě. Tenhle film buď   zatratíte nebo vynesete ke   hvězdám.
Suchařípa   excelentní, Chytilová   excelentní. Neberu nikomu   jeho negativní názor, na   tenhle film prostě musíte   mít IQ.
Tenhle film   má KOULE.

S filmy paní režisérky   Chytilové mám trochu   problém. Sice dokážu   rozpoznat jejich nespornou   filmařskou kvalitu ale i tak   jim nějak nedokážu přijít   na chuť. Tohle je dost   hořká komedie a Leoš   Suchařípa v roli odkvetlého   playboye je víc než   přesvědčivý ale moje gusto   tenhle film prostě není ač   by si asi objektivně   zasloužil aspoň o jednu   hvězdu více.

Pana Suchařípu jsem viděla   vždy ve vedlejších   rolích.Toto je první hlavní   role a jeho skvostné err,při   kterém má člověk vždy   pocit že se zadýchá a už   nenadechne,mě nijak   neohromila.Asi je to dobrý   herec pouze pro role   vedlejší.Ale to   jméno,které by chtěl aby   alespoň zůstalo,určitě   zůstane a, díky jeho   prrrekérrrnímu errr ,zcela   nezapomenutelné

Tak tohle moji dva oblíbenci   pěkně pohnojili. Do toho ta   hnusná „hudba“, děs   běs.   Míním Stivínovy improviza   ce, ne Vivaldiho a ty další.   Dávám dvacítku snad jen   těm holkám, protože jinak   to nestálo celé za nic. Já   nesnáším tu samomluvu jen   když je chvilku, natož skoro   celý film. To, že nemá děj   mi nevadí. Nevím, zda se   nepletu, nemihla se paní   režisérka mezi   návštěvníky koncertu? No,   prostě dvacet no.  
 
 

Proti vsem
Pujdu proti proudu. Cely   tenhle film je podobny dusnemu   letnimu odpoledni. To jedine   souhlasi. Jinak je absolutne o   velbloudim prdu a nudny.   Proste Chytilova.

Strašný
Tak nevim, Suchařípa mě   nikdy nepřipadal jako   prirozený herec. Film   působí depresivně diky   muzice a zpusobu dabingu. Toto   je opravdu velmi narocny film   pro velmi narocneho divaka.