Fanny a Alexander

Fanny a Alexander je Bergmanovou vysněnou rodinnou kronikou. Ekdahlovi jsou divadelní rodinnou z vyšší střední vrstvy, ukrytí před vzrůstajícím chaosem vnějšího světa.

Očima desetiletého Alexandera sledujeme jeden bouřlivý rok v životě rodiny Ekdahlových. Alexanderovi představivost pohání kupředu kouzelné události, které vedou a následují po smrti jeho otce. Díky novému sňatku jeho matky s přísným prelátem jsou však Alexanderovi a jeho sestře Fanny odmítnuta všechna možná potěšení a děti jsou vystaveny jakémusi gotickému hororu. Biskup je Bergmanovskou postavou, jejíž přísnost překračuje zdravou mez. Jeho podlost však snímek zároveň nahrazuje „laskavostí, náklonností a dobrem“. Fanny a Alexander bylo původně zamýšleno jako Bergmanovo poslední dílo a představuje tak vrchol jeho tvorby.

Oscar pro nejlepší výpravu, nejlepší kameru, nejlepší kostýmy, nejlepší cizojazyčný film a nominace na nejlepšího režiséra – Ingmara Bergmana. Celovečerní film byl digitálně zrestaurován z původního negativu a soundtracku.

Film Europe CZ

Velkorysý tříhodinový projekt (v televizní verzi pětihodinový) realizoval Bergman ve své vlasti po několikaletém exilovém pobytu v Německu, kam se uchýlil na protest vůči skandální daňové aféře. Rozsáhlá rodinná měšťanská freska z počátku našeho století se očividně zrodila z Bergmanových autobiografických vzpomínek na dětství, i když těžil i z bohaté dětské fantazie. Ačkoli tento film zamýšlel jako poslední filmové di1o, své rozhodnutí od té doby už několikrát porušil. Přesto jej lze považovat za umělecky vrcholné dovršení jeho filmařské dráhy. Film představuje antologii Bergmanova di1a, jež v souhrnu nabylo mocné pozitivní energie. Starý mistr překvapivě prosvětlit své celoživotní chmury a pohlédl na lidskou bídu a utrpení s vyrovnaností a úsměvem, který v jeho filmu umí vykouzlit šarmantní babička Ekdahlová. Nejroztodivnější lidské osudy členů Ekdahlova klanu - viděny dětskýma očima citlivého Alexandra - jsou ztlumeny, humorizovány nebo zaplašeny čarodějnými kouzly židovského starožitníka Izáka. Problémy lidské existence, které v někdejších Bergmanových filmech navozovaly tragickou tóninu nebo vedly ke skepsi či deziluzi, jsou v tomto filmu moudře odsouvány do pozadí sub specie aeternitatis. Finální rodinná oslava, kde se všichni radují ze života a z dobra zvítězivšího nad zlem, je téměř pohádkově idylická a zazní jako hymnická oslava všelidské pospolitosti a lásky.

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Fanny a Alexander Ekdahlovi patří k prosperující divadelní rodině žijící v Uppsale na počátku 20. století. Jejich otec Oskar v průběhu Vánoc onemocní a umírá a matka Emilie je naprosto zdrcena. Krátce nato se provdá za přísného a náročného biskupa Edvarda Vergeruse. Děti jsou však v novém neradostném domově velmi nešťastné. Obzvláště pak vynalézavý a tvrdohlavý Alexander, který je se svým novým otčímem v neustálém sporu. A tak na scénu přichází židovský majitel starožitnictví a dlouholetý přítel rodiny Isak, který dětem pomůže v jejich riskantním plánu na záchranu a návrat do rodinného sídla Ekdahlů.

Zlín Film Festival 2017

„Vrúcny, skvostný, očarujúci, “ tak kedysi označil denník The Observer viac než trojhodinový film (v televíznej verzii až päťhodinový), ktorý sa môže pýšiť množstvom prestížnych ocenení – 4 Oscarovia (najlepší cudzojazyčný film, kamera, výprava a kostýmy), cena BAFTA (najlepšia kamera), Cena César (najlepší zahraničný film), Zlatý Glóbus (najlepší zahraničný film) a Cena FIPRESCI z MFF Benátky 1983. Fanny a Alexander je posledná celovečerná snímka Ingmara Bergmana určená návštevníkom kina, pretože jeho ďalšia tvorba bola určená už výhradne televíznym divákom.

Rozsiahla rodinná sága rozprávaná očami desaťročného Alexandra je akousi tvorcovou autobiografiou, ktorá nielen odráža spomienky na detstvo a vyrovnanie sa so strasťami a nástrahami života, ale predstavuje aj mnohoročné skúsenosti a nezabudnuteľný filmárov rukopis. Fanny a Alexander sú dvojičky, ktoré prežívajú šťastné detstvo so svojimi rodičmi na začiatku 20. storočia vo Švédsku. Keď však otec zomrie, matka sa rozhodne vydať za miestneho biskupa. Rozpory medzi chlapcom a otčimom na seba nenechajú dlho čakať a chlapec uniká do sveta predstáv a fantázie, čo však biskup tvrdo trestá. Ľudské chmúry a hrôzy sa tu však zobrazujú s nadhľadom a uvoľnenosťou a prinášajú tak divákom akúsi oslavu ľudského spoločenstva a lásky.

Film Europe SK

Problémy lidské existence, které v někdejších Bergmanových filmech navozovaly tragickou tóninu nebo vedly ke skepsi či deziluzi, jsou v tomto filmu moudře odsouvány do pozadí. Finální rodinná oslava, kde se všichni radují ze života a z dobra zvítězivšího nad zlem, je téměř pohádkově idylická a zazní jako hymnická oslava všelidské pospolitosti a lásky. Oscar 1984 (nejlepší zahraniční film roku), BAFTA (nejlepší film roku), CÉZAR 1983 (nejlepš film roku), Zlatý glóbus 1984 (nejlepší film roku), Guldbagge 1984 (nejlepší film i režisér roku), Benátky 1983 (cena FIPRESCI)

Projekt 100/2004

Rodinná freska Fanny a Alexandr (1982) je klíčovým dílem Ingmara Bergmana, završujícím jeho fascinující filmovou tvorbu. Legendární tvůrce po ní sice natočil ještě několik filmů, ty však byly určeny zejména pro televizní obrazovku. V rozsáhlém opusu, jenž vznikal jako pětihodinová verze pro TV a jako tříhodinová verze pro kina, sumarizuje Bergman témata a problémy předcházejících děl a zároveň přidává smířlivé a nostalgické ohlédnutí za dětstvím. Jakoby se v díle odrážela tvůrcova radost z návratu do rodné země, mimo niž několik let pobýval kvůli hrozbě trestu za daňové úniky. Podle něj má film dva „kmotry“: spisovatele E.T.A. Hoffmanna (od nějž pocházejí některé sugestivní obrazy, jež Bergman rozvinul) a Charlese Dickense, autora knihy Biskupský dvůr. - V obsáhlé kronice života měšťanské rodiny z počátku dvacátého století se Bergman místo rafinovaných podobenství a jinotajů oddává podmanivé hře barevně lahodných obrazů, přičemž neskrývá své okouzlení švédskými vánočními zvyky, ale také zachycuje prvky švédské národní povahy s jejím sklonem k mysticismu a k přízračným vidinám. To vše doplňuje fantazijními evokacemi ryze dětského vidění světa. – Scénář filmu vyšel u nás knižně (Mladá fronta, Praha 1988). V roce 1986 natočil Bergman téměř dvouhodinový Dokument o Fanny a Alexandrovi (Dokument Fanny och Alexander).

Filmový přehled 2004/1