El Dorado

Po "baletní trilogii" (Krvavá svatba, Carmen, Čarodějná láska) máme příležitost opět se v našich kinech setkat s osobností významného španělského režiséra Carlose Saury. Pro mnohé příznivce tohoto mistra ponorů do tajemství paměti a času, spojených s prvky společenské kritiky, bude jeho film EI Dorado překvapením. Ti, kteří nebudou zatíženi srovnáváním s předchozími režisérovými snímky, přijmou EI Dorado jako další z "pralesních" velkofilmů, těžících z exotického prostředí amazonského pralesa (Fitzcarraldo, Mise). Saura však sahá hlouběji do historie než Werner Herzog či Roland Joffé: zpracovává skutečný příběh výpravy za pohádkovým bohatstvím fiktivní indiánské říše, odehrávající se v letech 1560-1561 a spadající do období dobyvačných španělských výprav do nitra dosud neznámého jihoamerického kontinentu. Výprava místodržitele Pedra de Ursúy proslula tím, že se z cesty za zlatem proměnila v krvavou a nesmyslnou cestu k moci prvního důstojníka vojska, Lopeho de Aguirra. Dochova1 se deník výpravy, z něhož Saura bohatě těží (tentýž příběh zpracoval volněji již zmíněný Herzog ue filmu Aguirre, hněv boží - 1972). Jeho film však není pouhou rekonstrukcí, ani povrchním historickým kostýmním dramatem: režisér se mu snaží dát obecnější platnost. Aguirre ve jménu zisku a moci postupně propadá šílenství a vraždi ve jménu svobody a snu o neexistující říši. Podobenství o moci, opájející se sebou samou až k sebezničení, zaujme jistě nejen vnější atraktivitou příběhu, půvaby amazonského pralesa a nádhernými kostýmy, a1e i režijní precizností, krásnou kamerou a hereckým obsazením.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled