Dům ztraceného štěstí

Ve vězeňské kapli se modlí Ludmila Tarantová, nařčená služebnou Francinou ze spoluúčasti na vraždě svého muže a neprávem odsouzená ke dvaceti letům žaláře. Po patnácti letech je Ludmila propuštěna a vrací se do vsi. Pod cizím jménem nastupuje jako hospodyně u svého švagra, který má v péči její děti - Elišku a Blažeje. Nikdo z nich Ludmilu po dlouhém odloučení nepozná a Blažej se k nové "hospodyni" chová hrubě. Umírající služka Francina se přizná ke křivému svědectví proti Ludmile a vesnický farář prozradí Tarantovi, kdo je jeho hospodyní. Eliška s Blažejem jsou šťastni, že se shledali se svou matkou. Tarant se brzy s Ludmilou...