Duchové Marsu

John Carpenter byl vždy   zárukou hororové zábavy a   tak překvapilo toto jeho   hororové-sci-fi, které se   stalo naprostým průserem.   Nestál sice moc, což je   ostatně i vidět a zrovna u   Carpentera to není nic   překvapujícího, avšak při   rozpočtu 28 milionů dolarů   vydělal pouhých 8,4 milionů   dolarů. Tento žánr   odehrávající se na jiné   planetě mu zkrátka nějak   nesednul. A to námět ve své   jednoduchosti není zrovna   nezajímavý. Policejní   jednotka přiletí na planetu   Mars vyzvednout vězně, ale   netrvá dlouho a zvrhne se to   v zoufalý boj o přežití s   podivnými existencemi,   kteří vypadají, jakoby   přímo vypadli ze snímku   ´Šílený Max: Bojovník   silnic´ (1981). Každopádně   snímek hodně odkazuje na   Carpenterovi starší snímky,   aniž by si to kdo   uvědomoval. Celé se to v   podstatě odehrává na jednom   jediném místě, jako ve   snímku ´Věc´ (1982).   Obsažena je zábavná   estetika všeho možného i   nemožného, jako ve snímku   ´Velké nesnáze v malé   Číně´ (1986). Akční   scény útoku zase   připomínají ´Přepadení   13. okrsku´ (1976). Celková   atmosféra hodně se   přibližující k snímku   ´Útěk z New Yorku´ (1981).   A takto by se dalo pokračovat   dál. Carpenter opět použil   své oblíbené téma o   obležení. Zdánlivě   věčná temná noc,   klaustrofobické prostředí a   nepřátelský svět z   lidského vnímání   slibující mnohé. Hlavně   úzkost a paranoiu, která se   však tentokrát minula svého   účinku. Katastrofou je   totiž scénář. Tolik   nelogičností a podivného   chování postav aby divák   pohledal. Třeba poručík   Melanie Ballard. Jednu chvíli   se při ohrožení nezmůže   na nic a později ve stejné   situaci, jak se jednoduše   říká, všem nakope prdel.   Hm... Vývoj děje je   kostrbatý a postrádá smysl   ve zvratech. Vypadá to   zkrátka jako nepovedený   sestřih seriálu. Při   přimhouření očí se dá   snímek považovat s jistou   mírou za zábavný, avšak   nepřesvědčivostí a vůbec   celkovou ponurostí u   Carpenterových fanoušků moc   nebo zcela vůbec nezaboduje.

Hodně kvalitní béčko. Má   to šmrnc, občas nějakou   hlášku a moc se tam nekecá.   Masky nakažených nic moc.   Mně se to líbilo.

Duchové Marsu které vznikly   ve stejné době jako Mise na   Mars a Rudá planeta, nejsou v   tvorbě Johna Carpentera   unikátní z hlediska   samotného příběhu, jako z   hlediska filmové řeči a   nelineárního způsobu,   jakým je vyprávěn. Ona   totiž nevypráví pouze   Melanie, ale o svůj zážitek   se podělí také většina   postav, jaké významněji   zasáhnou do děje, včetně   Whitlockové nebo   Desolationových kámošů   pojmenovaných prostě Uno,   Dos Tres. Dokonce se stane,   že dojde na flashback ve   flashbacku ve flashbacku, což   se ve filmech opravdu   nestává často. Duchové   Marsu jsou také proto vcelku   sympatickým osobitým   počinem, jaký bude možná   doceněný až poté, co   začneme tu planetu   kolonizovat. Ostatně   závěrečný pohled do kamery   naznačuje že i režisér   bral ten příběh jako   nadsázku. Na druhou stranu v   některých předchozích   Johnových titulech se   objevují jevy, které se   později staly realitou … I   když v tomto případě by   asi přeci jen bylo lepší,   kdyby zůstalo u čiré fikce.

Dá se říct, že je to   hvězdně obsazené a režie   se ujal hvězdný režisér,   ale nakonec fil stojí za   starou belu. Viděl jsem to   jednou a podruhé to snad ani   nemusí být.

DUCHOVÉ MARSU

Horor z nehostinného   prostředí planety Mars v   nedaleké budoucnosti.

John Carpenter se   pokusil o návrat k   osvědčenému scénáři.   Budování atmosféry strachu   z neznáma v nehostinném   prostředí. Malá osamocená   skupinka lidí, která se   setká s neznámým agresorem,   po jehož řádění nachází   jen mrtvoly. Není úniku,   zůstává jen strach, který   se stupňuje s objevením   další mrtvoly. Příběh je   ozvláštněn ještě vztahem   policisté a uvězněný   zločinec. Nakonec lidem   nezbývá než se spojit a   spolupracovat, aby měli   alespoň nějakou šanci   uniknout.

Zpočátku se mi to velice   líbilo, prostředí Marsu,   vše bylo realistické. Poté   co se objevili „duchové“,   kteří ovládají lidi,   jejich chování, to už bylo   zabité. Prima sci-fi se   změnilo v pohádku o   šílených zombiích a to já   nemusím. Začátek se mi ale   velice líbil, takže nakonec   zbyl šedý průměr a pachuť   zkaženého dojmu.

Duchovia Marsu - Ghosts of Mars (2001)
ako hodnotiť? snaživé   B-čko (skôr C-čko),   neotrepaný nápad, slušné   tempo, pár pôsobivých   detailov, celkom sympatické   obsadenie (poteší Statham,   Natasha Henstridge je pekná,   Ice hrá drsného celkom   obstojne). na druhej strane   vražedne nudná hudba (pri   filmoch od carpentera   prekvapujúce, jeho filmy   vynikajú svojimi Main Theme),   strašné efekty, nepríjemný   óder filmu 80-tych rokov,   napätie nefunguje, zápletka   sa motá sama sebe pod nohy...   John Carpenter sa tvorivo   vyčerpal v osemdesiatkach a   od druhej polovice 90-tych   rokov nemá čo povedať a   duchovia marsu sú krutou   čiarou za jeho   majstrovstvom.

+ herecké obsadenie s   plejádou známych, či   vychádzajúcich hviezd
+ námet + pojatie   duchov
+ slušné   tempo, film sa sype, nemá   extra hluché miesta
-   trestuhodne zahodená   atmosféra. u carpentera som   zvyknutý na hustú,   ťaživú, depresívnu   atmosféru, ktorá tu   absentovala (i keď scenár ju   očividne obsahoval -   beznádejná situácia partie   ľudí stojacej proti   protivníkovi bez slabín)
- absencia hudby, resp.   nosnej hudobnej témy
-   chabá akcia a tá, ktorá vo   filme je vyzerá ako projekt   prvákov na filmovej škole
- film síce svižne   uteká, ale chýba mu napätie   a horor to nie je ani na   papieri, nieto na plátne   (jedine ak tak spracovanie   filmu je hororové)
-   nula bodov za masky a   efekty
----- John   Carpenter v pozadí. horké   sklamanie. toto je úroveň   nízkorozpočtového štúdia   asylum, nie majstra stojaceho   za hmlou, vecou, halloweenom,   13. okrskom...

Horory nemám ráda, ale   sci-fi naopak cíleně   vyhledávám, takže postavena   před dilema pustit nebo   nepustit, jsem pustila s tím,   že občas zavřu oči.   Zavřela jsem jen jednou,   žádné lekačky se nekonaly,   dost uřezaných hlav a trocha   sebedestrukce. Jinak velmi   slušné béčko, u kterého   jsem si musela ověřovat rok   výroby. Pořád jsem byla jak   v osmdesátkách, nejen díky   Pam Grier.
Co mě však   neskutečně bavilo, byl Jason   Statham a jeho neustálé   sexuální narážky na   Natashu.

Ghost of Mars
Tento film je dobrý ale   efekty mohli byť trochu   lepšie ale tá hudba proste   M.A.S.A.K.E.R.Super film.

Nízkorozpočtové béčko se   všemi jeho chybami , ale   filmu nelze upřít určitou   atmosféru a šmrnc. Carpenter   prostě i s velmi omezenými   prostředky umí.

Ghosts of Mars
Pro mne jsou Duchové Marsu   dalším vynikajícím filmem   od Johna Carpentera. Film se   může pochlubit naprosto   originálním nápadem, který   alespoň pro mne byl   neokoukaný. Hudba filmu si   mě získala stejně jako   samotný děj a samozřejmě i   duchové. Co musím ještě   dodat, že už se mi opravdu   dlouho nestalo, že by se mi o   nějakém hororu zdálo, a   proto jsou pro mne Duchové   Marsu zvláštní   záležitostí, ke které se   ráda vrátím. U tohohle   snímku jsem se s nudou   nesetkala.

Ze začátku nic moc, ale   jakmile se na scénu dostala   akce a duchové (nebo jestli   chcete, tak barbaři), film se   suprově rozjel. A to i přes   to, že lidí tam bylo jak v   Číně, přitom to bylo jenom   kopání. A hlavních a   vedlejších postav také   nebylo dvakrát nejméně, ale   divák si ke každé z nich   dokázal získat nějaké   sympatie. Duchové-barbaři se   povedli, ačkoliv tvůrci   vůbec neřešili, kde vzali   ty svoje nabroušené kotouče   (kterými dokázali uříznout   hlavu jako máslo) a ostatní   zbraně, nebo proč se ti   duchové-barbaři malovali,   když jim vlastně šlo jenom   o to, aby zlikvidovali   všechny lidi na Marsu. Ale na   tyto všechny   "detaily" může   člověk zapomenout a jen tak   si užívat film - který bych   (i přes svojí vysokou   kvalitu) typoval na TV film.   Obsazení (a to včetně   režie) se mi velmi líbí - a   to hlavně v případě Jasona   Stathama. 39% je rozhodně pro   Duchové Marsu hodně nízké   hodnocení. Jak jsem již   totiž psal - film není   možná zrovna   nejhororovatější, ovšem v   případě akce je   neocenitelný. Dávám čtyři   hvězdičky = zhruba 75%.

Již od začátku bylo vidět   že se jedná o jeden z   chudších filmů. Kdyby měl   větší rozpočet určitě by   byly efekty hezčí a tím   pádem by se i občas   přehlídly slabší výkony   herců.

John Carpenter je pro mě   srdcová záležitost, ale   Duchové Marsu "jen 8 z   10" :-)
Dobré   tempo, horší herci...

Carpenter fakt umí,u tady   toho filmu jsem se začínal   bát, byl hodně   odsuzovanej,ale nevím proč?   Výborná béčková akce.

Je to béčko jak vyšité..
..ovšem nemáte-li chuť na   nic vážného, ani   uměleckého, potřebujete   prostě vypnout mozek a   trošku se i pobavit, tak je   to dobré. Možná že   hodnocení 8 se může zdát   někomu jako příliš   vysoké, nicméně já filmy   tohoto typu beru s nadhledem a   mám je docela ráda :-)

tak myslel jsem, že v roce   2000 se takovýto film už   natočit nemůže - a může -   a asi u bude do budoucna :(   Rozpočet jistě zrovna malý   nebyl, ale to co z toho   vylezlo snad není ani B-čko,   postrádal jsem napětí,   všechny scény předem   odhadnutelné, doporučuju   nekupovat :)

Tohle není film. To je   videohra na plátně. A to   není zas tak špatný nápad,   protože Carpenter má dobré   tempo vyprávění a sem tam   bezduché herní béčko   potěší (viz Mortal Kombat).   Ale proč proboha nemají   duchové naprosto žádnou   slabinu? Nejspíš tím chtěl   Carpenter navodit pocit   zoufalství z bezvýchodné   situace, ale dosáhl akorát   toho, že veškeré akční   scény postrádaji prvek   napětí, protože postavy   skutečně   <b>nemají</b>   šanci. Přesto se   přikláním k uspokojivému   průměru. Natočené je to   svižně a přijde mi to, i v   téhle nedořešené formě,   stokrát zábavnější, než   rozvleklý Doom...