Dovolená s Andělem

Tyhle ROH dovolený musely do sebe něco mít.   Sice jsem jako dítě asi tři ještě zažil a   vzpomínky jsou OK, představa, že se veřejně   představuju včetěn svýho soukromí, že si   nechávám kecat do svejch věcí, naopak, že   špízuju ostaní a nutím jim svoje názory ...   je dneska už děsná. Naproti tomu, postava   refernta, co dá trochu lidi dohromady, už dneska   chybí. Určitej "moderátor, člověk co   zkusí dát lidi na dovolenejch dohoromady ...   nenáslině ... to dneska docela chybí ...

Možná právě proto, že to je politická   agitka, je ten dnes tak ceněný. Může sloužit   jako učebnicový příklad. Jinak Marvan jako   vždy nezklamal, role mrzouta na něj sedla jak   pr*el na hrnec.

Dneska to budovatelské nadšení nevypadá   uvěřitelně, ale krátce po válce fakt bylo.   Pamětníci o tom vyprávěli. Film je   sledovatelný právě kvůli němu. Dneska si   nikdo oddělenou rekreaci a výpomoc někomu   zdarma jen kvůli žním nedokáže představit.

Myslím,
že dnes už si sotva někdo dokáže představit,   že by mu v podniku zaklepali na rameno a řekli   by mu, kdy si má vzít dovolenou, kam pojede a   kolik času tam stráví a to ještě prosím   pěkně bez rodiny. Zato se spoustou revolučně   odborových, leč zcela cizích soudruhů.
Ano,   taková byla socialistická představa o   zaslouženém odpočinku hned poté, co   překonáte rekord v těžbě černého uhlí o   649 procent.
Režisér Bořivoj Zeman, tento   nekorunovaný král české filmové pohádky,   natočil budovatelskou komedii z prostředí   rekreační zotavovny, skrz naskrz prolezlou   komunistickou ideologií. A přesto, že bychom   podle všech předpokladů měli dnes tímto   dílem opovrhovat, neděje se tak. Myslím si,   že je to hlavně osobností a geniálním   herectvím Jaroslava Marvana. To, že nás v   druhém plánu baví to nadšení tehdejších   lidí, i to, že už dnes víme, jak to dopadlo,   si myslím už je dnes takový vedlejší   efekt.
Jisté je, že na Anděla se i po letech   dobře kouká.

dovolená ROH
Což asi není moc známo - dovolenou s Andělem   lze zažít jako Retro i dnes. V místě   natáčení, zotavovna Morava, se pořádají   zájezdy ve stylu tohoto filmu včetně nádobí s   emblémem ROH, pionýrských šátků a   společných brigád v sobotu. Na rozdíl od   přiblblých animací na moderních dovolených se   tady lidi baví celý týden hraním si na   roháckou rekreaci podle filmu nebo jak si jí   pamatují, když byli mladí. Koho to zajímá,   napište mi mailem, tady by to působilo jako   reklama. Promítají se Andělovské filmy, ráno   je rozcvička a pak se de na výlet s táborákem   a pečením buřtů za zpěvu nějaké té   budovatelské písně. Prostě sranda.

I když agitka jak hrom, dovolené trávené v   soudružském kolektivu atd. přesto mám tento   film ráda, tak jako i jeho pokračování s   Andělem na horách, pro jeho obsazení našimi   tehdejšími výbornými herci, z nichž už   téměř všichni na nás koukají z   "filmového nebe"....MHCB

Film zasazen do různých variant agitačních   prvků se proplétá minulým režimem, kdy bylo   všechno jinak. Jaroslav Marvan svoji roli   revizora a zároveň rekreanta ROH ztvárnil na   jedničku... Mrzoutský a později přátelský a   hezky roztržitý a v novém nesvůj probouzí u   diváka emoce , které u nynějších filmů není   vidno, bohužel. Kemr spolu s Pehrem a Františkem   Dibarborou tvoří ještě s Hlinomazem takový   hrot filmu, stěžej, bez kterého by to nešlo,   všichni výše jmenovaní hrají opravdu srdcem a   je to znát... Hudební stránka je vynikající.   Rozhodně doporučuji shlédnout film dnešní   mládeži, protože i oni by měli nasát trochu   té lidskosti, upřímného úsměvu a celkově   filmu bez přetvářek. Komediální složka filmu   je krásně spjata s dějem a prolíná se s osudy   postav. Moje hodnocení - 7/10.

Musím zcela souhlasit s komentářem zetor.milda   a Angelika2808.
Za mě pak zůstává film, ve   kterém se můžu podívat na plejádu kvalitních   herců, kteří již nejsou mezi námi. Zasmát se   nad plavkami Františka Dibarbory, závidět   Marvanovy hříbky a učitelce Vránové   vychované dětičky.
A tu spojenou   sovětsko-československou vlajku, která na   "věčné přátelství a nikdy   jinak..." visí ve společenské místnosti   za referentkou s portrétem Stalina se snažím   ignorovat.

Tenhle týden bylo výročí 60 let od smrti   Stalina a když dávají tento film a Stalin   stále visí na zdi a ušklebuje se, tak mě jde   mráz po zádech. Ale plejáda známých   herců,les plný hub, rodiné rozepře,pracovití   občané a na tohle se zapomíná a za pár let si   již na rekreace úplně zapomene.Film se často   vrací na obrazovky, a to je zase dobře...

Pri sledovaní tohto filmu si môžeme klásť   rôzne otázky. Bol to film tzv. budovateľského   štýlu ? Bol ideologicky poplatný tej dobe ? Aj   áno, aj nie. Svojim dejom rozhodne zaujal, a   možno povedať, že tak nejako to bývalo na   odborárskych rekreáciách. Vždy sa našiel   niekto, kto chcel pomôcť, ak bolo treba. Tu ako   keby to bolo pozbierané dohromady a urobili z   toho jeden film. Ale elán ľudi (snaha v niečo   pomôcť) bol v tej dobe rozhodne väčší ako   dnes. Dnes keď poprosia v škôlke rodičov, že   potrebujú v sobotu niečo pomôcť, prídu dvaja,   traja. Kedysi keď vyzvali dobrovolne rodičov na   ZRPŠ na úpravu okolia školy, prišlo aj vyše   sto rodičov. Tento film, však napriek   všetkému, si získal veľkú priazeň a myslím   si, že právom. Vynikajúci Jaroslav Marvan a   Jozef Kemr boli tou správnou čerešničkou na   torte.