Dny vína a růží

film sa podobá na knihu   Zabiják od Zolu , a je tu   excelentný Lemmon a jeho   skvelé grimasy , bomba

Tento film i přes svůj věk   je stále působivý a je   jedním z nejodvážnějších   a nejsurovějších obrazů v   otázce alkoholismu, jaký se   kdy na plátně objevil. Jack   Lemmon je vynikající a   bezpochyby se jedná o jeho   jeden z nejlepších výkonů.   Lee Remicková je stejně   dobrá a společně jsou   prostě úžasní. Bolest,   strach a sobectví jsou   brutálně zobrazeny a závěr   je silný a srdcervoucí a   citlivější jedince   nepřestane dohánět k   slzám.

Jack Lemmon v ukázkové   nemoci z povolání, která ho   plíživě přinutí nosit si   práci domů a v zájmu   manželského souznění   zapojit i Lee Remick - mít   obojí však lze jen do   okamžiku, než si jeden z   dvojice přizná, že víno   začíná s děsivou   naléhavostí růže   zaplavovat..., a mně   nezbývá, než žasnout nad   Edwardsovou režijní   syrovostí a Lemmonovým   dramatickým výkonem, až   jsem v pokušení si myslet,   že dnešní herecká elita by   musela určité party odehrát   před modrým pozadím za   elektronické výpomoci,   která by jim adekvátně   odpohybovala mimiku a doladila   abstinenční chroptění.   Určeno osobám pohybujícím   se v "public   relations" a ženám na   MD, neplatí pro kvartální   pijany :-).