Disco

Hudebně komediální francouzský film,   obsahující nejen slušný příběh, ale i   popík angloamerického ražení, to je opravdu   zážitek, ale proč ne.

Tři týpci roztáčející discomlýnky nejsou   špatným základem pro film. Zvlášť když se   jedná o čtyřicátníky, z nichž jeden je šéf   odborů, druhý vystrašený podpantoflák a   třetí nezaměstnaný Travolta. Jenže on to ani   na pódiu není žádný zázrak a mimo hudební   čísla či taneční kreace situaci zachraňuje   pouze jen přítomnost přirozeně krásné   Emmanuelle Béart.

Didier Travolta, jeho mlýnek a "Pojď se   projet po hvězdách". Bezvadná francouzská   komedie s rytmy dávno zapomenutými, které   pamatují už jenom dnes pomalu pamětníci. Nikdy   jsem si na takovou hudbu nepotrpěl, ale s   odstupem dnes už třiceti-čtyřiceti let je to   hezká připomínka. Když jsme stáli frontu na   LP desky a taky na knihy každý čtvrtek.   Otevírali obchod v 8.OO a když jsem chtěl mít   jistotu, stál jsem frontu před šestou. Vyšla v   osm prodavačka, odpočítala frontu podle   výtisků, které zbyly, po tom co část holky   odvedly svým doktorům, sousedům v domě, a my   blbci tam v lednu kolikrát mrzli na Penězoměnce   nebo Hlavu 22.

Tak film mi spíš připadal natáčen v 80.letech   a né v roce 2008. Nebýt písniček od slavných   BeeGees tak je to šílený propadák. Tance v té   době jsme napodobovali všichni a prošli si   úplně stejným travolťáckým vystupováním,   ale tento rádoby "travolťák"   nepředvedl vůbec nic. Měl špatné pohyby, styl   a kreace byli dost směšné....a mohu to   posoudit, jelikož jsem v té době závodně   tancovala tento styl...

Naprosto strhující film o muži, který žije   samotářským životem a jediné, čím se kdy   živil byl tanec. Má syna, kterého nikdy   neviděl. Přijde mu zpráva z Anglie, že syn   chce přijet na prázdniny. Vzniká však   problém. Didier nemá jak svého syna zaopatřit.   Místo toho se rozhodne absolvovat taneční   soutěž, jejíž hlavní cena je výlet pro 2   osoby do Austrálie. K tomu musí ale Didier dát   dohromady bývalou taneční skupinu.