Děvčica z Beskyd (1944)

Děvčica z Beskyd
71.1 %
 
 

Další název: Děvucha z Beskyd

    Žánr: drama
    Země: Československo
    Premiéra v ČR: 27.10.1944        
    Délka: 85 min.
„Příběh podle románu beskydského učitele M.J. Sousedíka“
Poslední Čápův protektorátní snímek se podobně jako Tanečnice (1943) soustředí na dvě ústřední ženské hrdinky, které nadto opět ztvárňují Čápovy oblíbené protagonistky, Jiřina Štěpničková a Marie Glázrová. Kromě nich se ve filmu objevují další herecké ikony doby, Gustav Nezval, Jaroslav Vojta nebo Otomar Korbelář.

Nejvýraznější figurou je Heva s tváří Štěpničkové. Čápova dvorní herečka často představovala osudem stíhané venkovské ženy (obvykle ve folklorním kroji) ztělesňující vlastnosti jako ctnost, pokoru a věrnost. Zpravidla se tak objevovala v adaptacích české literatury, tj. ve filmech s vyššími uměleckými ambicemi lákajícími diváky na národní hodnoty, což dodávalo její slávě svou specifičnost. Tuto část hereččiny kariéry odstartovala Maryša (1935) Josefa Rovenského a patří do ní také nezapomenutelná vedlejší role tragické Viktorky v Čápově Babičce (1940).

Dramatický příběh filmu Děvčica z Beskyd se odehrává na samotě v nádherných zimních lokacích divokých hor, kde vedle sebe sousedí dvě chalupy. V obou žijí ženy, o které se ucházejí dva muži. Terezka je svobodná a má dva nápadníky, Heva žije s manželem, ale dotírá na ni její bývalá láska. Tyto milostné trojúhelníky vytvářejí kromě žárlivosti také nebezpečné krizové situace. Do vztahových peripetií vstupují kromě citů i mocenské sousedské boje.

Působivé obrazy exteriérů, které ilustrují osobitou atmosféru místa, nasnímal Ferdinand Pečenka, Čápův stálý spolupracovník a velká kameramanská osobnost české kinematografie. Scénář napsal podle románové předlohy beskydského rodáka, národopisce a pedagoga Miloslava J. Sousedíka Paprádná nenaříká mladý spisovatel Jan Drda. Ten se s Františkem Čápem setkal později ještě na zajímavém noirově laděném snímku Znamení kotvy (1947). Nejznámějším Drdovým zápisem do učebnic filmu je pak bezpochyby drama Vyšší princip (1960), u nějž spisovatel přepsal do scénáře vlastní povídku.

Marie Barešová
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

režie:
František Čáp
 
 
hraje:
Jaroslav Vojta (Vavruš Cagala), Marie Nademlejnská (Filoména), Terezie Brzková (stará Cagulka), Marie Glázrová (Terezka), Vladimír Salač (Ondra), Otomar Korbelář (Cyril Hanulík), Jiřina Štěpničková (Heva), Gustav Nezval (Tomáš Hanulík), Gustav Hilmar (Zgabaj), Jiří Dohnal (Pavel, Zgabajův syn), František Kreuzmann (Vincek Kapralík), Vítězslav Vejražka (Francek), Růžena Šlemrová (Rozárka), Vladimír Řepa (majitel pily), Jan W. Speerger (Jura), Alois Dvorský (účetní), Elena Hálková (děvečka), Jaroslav Zrotal (milý děvečky Rozky), František V. Kučera (dřevař), Ladislav Kulhánek (kněz), Václav Dědek (hostinský), Radana Vojtová (dcera Cagalových)
 
 
námět:
Miloslav J. Sousedík (román Paprádná nenaříká)
 
 
scénář:
Jan Drda
 
 
kamera:
Ferdinand Pečenka
 
 
hudba:
Jiří Srnka
 
 
výprava-architekt:
Karel Škvor
 
 
střih:
Jan Kohout
 
 
zvuk:
Stanislav Vondraš
 
 
vedoucí produkce:
Vilém Brož, Jaroslav Niklas
 
 
výtvarník:
Ina Kubová
 
 
zpěv:
Jiřina Štěpničková, Marie Glázrová, Vladimír Salač, Elena Hálková
 
 
asistent režie:
František Milič
 
 
odborný poradce:
Miloš Kulišťák (národopis)
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.