FDb.cz > Hájemství exotiky a nostalgie (1997) [TV film] > Tisk

Hájemství exotiky a nostalgie (1997) [TV film]

Lednický zámek, tradiční representační sídlo Lichtejnštejnů, je obklopený unikátním krajinným celkem, do něhož je stavba mnoha svými okny otevřena. Objekt prošel ve své historii řadou zásadních změn. V 16. století vznikl z původní gotické tvrze renesanční zámek, který byl dále v 17. století přebudován v raně barokním slohu podle návrhu Johanna Bernarda Fischera z Erlachu. V této době prošla úpravami i stará zámecká zahrada.
Z klasicistní přestavby pochází dnešní čestný dvůr u jižního průčelí a minaret maurského stylu v zámeckém parku. Dokonalým rámcem zámku se skleníkem je francouzská zahrada a rozsáhlý krajinářský park s četnými romantickými stavbami. Z nich nejvíce vyniká minaret, ojedinělá architektonická památka vystavěná podle projektu Josefa Hardmutha v letech 1797-1804.
Dnešní podoba zámku Lednice je výsledkem přestavby z let 1846-1858 v duchu anglické novogotiky. Autorem přestavby byl Jiří Wingelmüller. Architekt kvůli této zakázce podnikl několik cest do Anglie a Skotska. Skvělou práci řezbářů a truhlářů můžeme obdivovat v reprezentačních sálech i ostatních interiérech na podlahách, obložení stěn i stropech. V Modrém sále tak návštěvník uvidí mimo jiné i kazetový strop z lipového dřeva, jenž je označován za jeden z nejkrásnějších novogotických stropů ve střední Evropě.
Valtický zámek byl původně sídelní rezidencí Lichtenštejnů a zůstal dodnes ve své pozdně barokní podobě podle projektu J. B. Fischera z Erlachu. Barokní duši zámku vnímáme nejlépe v kapli s knížecí oratoří. Kouzlu Valtic rovněž nahrává přírodně krajinářský park, navazující od 19. století na obdobný park u zámku Lednice, kam zahradník van der Schott přivezl z Ameriky desetitisíce rostlin a položil základ exotickému bohatství takto komponované krajiny. Vzniklo tak harmonické spojení mezi stavbami a okolní přírodou. V areálu také vznikla v letech 1801-1807 romantická zřícenina Janův hrad, která sloužila jako lovecký zámeček. Interiér svou výzdobou se snaží navodit gotickou dobu. V romantickém gotickém slohu je také vystavěna kaple svatého Huberta. Poslední velké stavební úpravy jsou ze 40. let 19. století, kdy za knížete Aloise II. Lichtensteina vznikl rozměrný skleník ze železné konstrukce v místě původního zámeckého divadla.

režie:
Petr Kaňka

scénář:
Petr Kaňka

kamera:
Martin Kubala

střih:
Filip Issa

produkce:
Petra Urbanová

odborný poradce:
Jiří Kotalík

spolupráce:
Marcela Týcová, Barbora Drahoňovská, Marie Maršálková, Mirko Veselý, Jan Štěpánek

komentář:
Oldřich Vízner

vedoucí projektu:
Vladimír Darjanin