Cirkus

Charlie je bez práce. Čirou náhodou se ocitá v blízkosti cirkusu. Jeho svoboda je ohrožena, když se nevědomky stává komplicem kapesního zloděje. Získává ale místo v cirkuse jako údržbář a zamiluje se do dcery majitele cirkusu. K cirkusové společnosti však nastupuje nový mladý a přitažlivý akrobat, Dívka, kterou má rád Charlie, se do akrobata zamiluje, aniž ví o hlubokém citu, který k ní chová Charlie. Charlie je však schopen udělat v manéži téměř cokoli a zaskočit za kohokoli...

Hrdinou příběhu je bez práce a peněz stále hladový tulák, kterého právě pronásleduje policie, neboť jej považuje za kapesního zloděje. Při honičce je zahnán do manéže cirkusu. Svými komickými pády i jednáním nešiky probudí v divácích tolik bouřlivého smíchu a nadšení, že se jej ředitel cirkusu rozhodne zaměstnat jako klauna. Později se hodlá stát skutečným umělcem a získat lásku přitažlivé krasojezdkyně…

Do příběhu plného humoru i sentimentu přimíchal scenárista, režisér a herec Charlie Chaplin také trochu ze smutné a bolestné reality života chudých lidí, současně ukazuje, jak obtížné je diváky v manéži zaujmout. Vedle obdivuhodné choreografie tento snímek i dnes může zaujmout gagy, klaunskou komikou a mistrovským ztvárněním Tuláka.

V roce 1928 Charlie Chaplin za Cirkus získal Oscara v podobě Zvláštní ceny udělené současně za scénář, herecký výkon a produkci filmu. Film byl původně natočen beze zvuku, také k němu později byla dodána hudba, kterou napsal Charlie Chaplin.

ČT

Tato méně známá Chaplinova komedie vyniká přesně vystupňovanými gagy a navíc i nahořklým vyzněním, které se tentokrát vyhýbá jakkoli ironizovanému happy-endu: tulák z vlastního rozhodnutí zůstává sám, když nechá skrovný zdroj obživy, jakým je cirkus, odjet i s dívkou, jíž pomohl ke sňatku s milovaným artistou. Chaplin se dotýká zábavního průmyslu, ukazuje, jak macha vede ke zprůměrnění výkonů, které publikum přestávají zajímat, ukazuje, jak největší ohlas mají výstupy, jejchž komičnost jakoby vyvěrá z mimoděčného počínání, z intuice a okamžitého nápadu. Příznačné je, že z nezajímavých komických čísel, předváděných tulákovi jako vzorové příklady, se stanou bravurní gagy teprve v okamžiku, kdy je má zopakovat i tulák, jenž je však neustále kazí, protože si není schopen zapamatovat, co všechno má dělat. Film obsahuje několik bravurně rozehraných scén - počínaje tápáním v zrcadlovém prostoru, který vrhá zmnožené, nepřehledné odrazy, a konče provazochodeckým vystoupením, kde protagonistu obtěžuje horda neposedných opiček.
Letní filmová škola