Čest a sláva

POZOR, SPOILER

V polích hoří kříž, všude je spousta mrtvých.

Z postele vyleze mladé děvče a počne krájet chléb. Krajíc pak odnese muži, kterého probudí až prásknutí dveří. Ten si jej bere a po chvíli jde ven. Je to mladší rytíř Václav Rynda z Loučky. Ten pak venku chytne skrývajícího muže a dovede jej k sobě na statek. Zde jej dá zavřít do sklepa. Pak sem přijede kočár a z něj vystoupí pár. Muž se představí jako zmocněný komisař František, svobodný pán ze Šrandorfu. Ženu představí jako svou choť.

Když se Václav zmíní o tom, že chytil šlejfíře, projeví paní žádost jej vidět. Přání je jí splněno. Komisař chce šlejfíře odvézt s sebou, což se Václavovi nelíbí. Takže dojde k vádě. Muž se opět představí, tentokrát jako Jindřich Donovalský z Bejšic a Oujezda, království českého apelační rada. Nyní ve službě krále Francie. A žena není jeho choť. V noci jsou přepadeni. Lapkům se to moc nepovedlo, protože jsou pobiti. Ráno však zajatec omdlí, a tak z odjezdu sejde. On tedy zůstává, ale chová se značně neurvale. Pak sem přichází císařský kontrolor, a když se jej Václav pokusí podplatit, míní z toho udělat záležitost. Naštěstí zasáhne Jindřich a vše vyřeší. Další host je kněz, který je však zastřelen. Jeho vrah je ihned souzen, ale odsouzen není.

Chystá se boj, probíhají přípravy a obecný lid se cvičí ve zbrani. Do toho však přináší jezdec zprávu. Byl uzavřen mír. Ne každého tato zpráva potěší, tím méně zajímá Václava. Ten odjíždí se svými věrnými bojovat...

Podzim 1647 v Čechách: potomek protestantského šlechtice se po dlouhém váhání přidá k organizátorům předem prohrané protihabsburské vzpoury. Historické téma je silně aktualizováno - provokativní zobrazení českého národního charakteru nemá mnoho pozitivních rysů. Snad i proto stojí za vidění, i když nepobaví a nerozptýlí.Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmuPodzim 1647 v Čechách: potomek protestantského šlechtice se po dlouhém váhání přidá k organizátorům předem prohrané protihabsburské vzpoury. Historické téma je silně aktualizováno - provokativní zobrazení českého národního charakteru nemá mnoho pozitivních rysů.
Kino ART

Být zadobře se všemi, nebo lpět na zásadách? Bočanovy filmy z 60. let spojuje téma zájmu o projevy české povahy. Zatímco ale zpočátku má podobu hemživého živočichopisu, zde - na pozadí známých historických dějů - dostává podobu nekompromisního dilematu. Čest a sláva i za cenu smrti, nebo život s ohnutou páteří?

Na sklonku třicetileté války navštíví zchátralou tvrz chudého šlechtice rytíře Ryndy (Rudolf Hrušínský), tajného protestanta, podivní hosté. Vyklubou se z nich vyslanci francouzského krále Jindřich Donovalský (Karel Höger) a jeho společnice Kateřina (Blanka Bohdanova), kteří mají Ryndu přemluvit k vyvolání protihabsburského odboje. Ten se dlouho vzpírá, chce mít svůj klid a své jisté, i když bídné živobytí po nešlechtickém boku ušmudlané děvečky Doroty (Iva Janžurová). Nakonec paradoxně právě ve chvíli, kdy se přece jen do čela svých poddaných postaví, je podepsán vestfálský mír a válka končí. Otrhaný donkichot navzdory tomu vyjíždí do boje, zatímco pro ty, kteří tak apelovali na jeho svědomí, rázem všechno pragmaticky končí. Syrový obraz malého člověka uprostřed velkých dějin se natáčel od ledna do července 1968, premiéru měl však až v traumatickém čase po sovětské okupaci země, v lednu 1969. Tím se dobová paralela jeho látky se současností ještě umocnila, film však exponuje především obecné téma věrnosti člověka svému přesvědčení, ideálům, sobě samému. Věrohodně rekonstruovanými a stylizovanými historickými reáliemi, vynikajícími hereckými výkony a statickými záběry velkých detailů tváří aktérů stvořil Hynek Bočan (* 1938) jedinečný snímek i mimovizuálních kvalit, (luk)
katalog 1. Festivalu nad řekou

Svobodné Slovo

6. září 1969

Čs. úspěch v Benátkách
Benátky: – Včera skončil v Benátkách 30. filmový festival. I když letos nebyly uděleny na základě nového systému žádné ceny, přesto filmoví kritici v referendu odhlasovali „Satiricon“ italského režiséra Felliniho za nejlepší italský film a „Čest a sláva“ českého režiséra H. Bočana za nejlepší zahraniční film.

Opis této zprávy maminky Pavla Buksy je v Galerii.

Text básně zhudebněné Zdeňkem Liškou pro film „Čest a sláva“, v provedení sólistů a sboru Pavla Kühna a orchestru FYSIO za řízení Františka Belfína:

Girolamo Savonarola, též Hieronymus Savonarola,
(21. září 1452 Ferrara – 23. května 1498 Florencie) byl italský náboženský a politický reformátor, fanatický kazatel, dominikánský řeholník, který v letech 1494 - 1498 mocensky ovládl Florencii a přeměnil tuto republiku na přísně teokratický stát.


Duše zaslepená, věčně štvaná z místa,
Bohem opuštěná, žes tak málo čistá
ženicha, ach, Krista ztratila jsi:
není spásy, není kudy kam.

Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam.


Slyšíš Boží hlasy z Bibbony a Prata,
není ti však asi žádná řeč už svatá;
tvoji mysl láká hřích a bláto;
hleď, a zato trest jde ze všech stran.

Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam

Drahota je, bída, v zemi válka dravá,
morem Bůh nás stíhá, soud svůj poznat dává:
to je tvoje strava - plahočení, víry není,
sklízíš klam a mam.

Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam.

zaslal M.Střihavka

Historický snímek se odehrává na sklonku třicetileté války. Podle autora předlohy, spisovatele Karla Michala (vl. jm. Pavel Buksa, 1932 až 1984; zemřel ve Švýcarsku v exilu) není historický rámec důležitý, děj by se mohl odehrávat „za každé doby, kdy jde o krk a kdy mají lidi aspoň minimální možnost o něčem rozhodovat". V době svého uvedení jej diváci samozřejmě spojovali se situací po sovětské okupaci. H. Bočan se koncentroval na realistické inscenování děje a opřel se přitom o představitele hlavních rolí. - Zchátralá tvrz a její majitel rytíř Václav Rynda z Loučky. jsou dokonalým obrazem důsledků vyčerpávající války. Všude vládne nepořádek, zmar a bída. Panu rytíři jde jen o přežití, podobně i jeho poddaným. Stačí mu, když má co jíst a když se zmůže pomilovat s děvečkou Dorotou. Jenže na tvrzi se objeví v přestrojení představitelé emigrantského odboje, Jindřich Donovalský, jeho spolu-pracovnice Kateřina a kapitán francouzského vojska. Přemlouvají zanedbaného šlechtice k boji proti císaři. Rytíř Rynda to odmítá. Když však starý sedlák zabije faráře, který mohl vyzradit přítomnost cizinců, vypukne otevřený odboj. Právě v té době je uzavřen mír. Zatímco pro emisary válka skončila, Václav Rynda z Loučky se s hrstkou věrných vydává do boje ze čest a slávu.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled