Boží mlýny

Snaha po zpopularizování některých děl české literatury v širokých lidových kruzích a snad i nedostatek původních scénářů vedly naši filmovou produkci k tomu, že sáhla vždy s oblibou po domácích venkovských románech. Tentokrát to bylo uspěšně zfilmované naturalistické dílo Jana Vrby, v němž chtěl autor podat kus regionální psychologie chodského lidu, objasnit jeho nepodajný charakter z krve a tradic Jana Koziny. Především mu však běželo o zachycení mravní opravdovosti prostých Šumavanů, s jejich vírou v boží spravedlnost, která však vidí, ale hned se neprojeví.

Románová předloha chová sama v sobě všechny předpoklady dobrého filmového provedení. Je přímo nabita dějem, který strhuje svou přirozenou dramatičností a životností. Poskytuje krásné možnosti oživení starodávného způsobu života s jeho kroji, zvyky, obyčeji, písněmi a s milým doprovodem folkloristické barvitosti minulých století. Ukazuje silné, vášnivé, někdy až primitivně nekomplikované povahy, v jejich jednoduchém třídění na čisté světlo a černý stín. Pod doškovými krovy žije úporné lakomství, žhářství, bratrovražda, milostná vášeň, i touha po rodinném štěstí, radostné práci v poli, po míru a odpuštění.

Po stránce herecké je film "Boží mlýny" vskutku na výši naturalistického umění. Jiřina Štěpničková v úloze Nany je krásným typem českého venkovského děvčete, zjevově i umělekým ztělesněním tohoto typu. Výkon K. V. Černého v úloze lakomého, nepoctivého starce přerůstá v detailu i v celkové linii daleko hranice českého filmu. Obrazově je tento film dobře a vkusně řešen, pouze v některých místech je akusticky slabší.

POZOR SPOILER

Pantáta Záhoř žije na statku se svými dvěma syny, Matějem a Vondrou. Jednou přichází za starým mladý Podestát, a že má Záhoř vrátit tři sta zlatých, co mu Podestátův nebožtík otec půjčil. Starý však nic vracet nechce, prý již vrátil. Ale sotva Podestát odejde, zapíše si to, že zaplatil, do kalendáře. Jenže Podestát jde k advokátovi. Už mu nejde o tři stovky, ale o čest. Chce starého Záhoře donutit ke smrtelné přísaze. Kdo totiž křivě přísahá, do roka jej stihne trest. A tak setkávají se všichni u soudu, kde Záhoř přísahá, avšak pravou rukou Bohu, a levou peklu. Toho si však soudce všimne a přinutí jej ke správné přísaze. A Záhoř tak učiní. Jeho dva synové spolu nejsou zadobře. I v hospodě se poprali. Příčinou je stejná dívka, a to kovářova dcera Nana. Jednou toho přestane mít pracovitý Ondra dost a navrhne, aby se Matěj oženil. A tak se staří smluví a následuje svatba. Tím se Matěj stává hospodářem, ale je líný jak veš a o nic se nestará. Ondra vlastně dělá i za něj. A jednou, když Matěj odjede pryč, klepe Ondra na dveře jeho pravoplatné manželky. Jejich vztah se nedaří ukrýt, vidí je služebná, a to ve stodole. Ihned to roznese po vsi a začíná být dusno. Bratři se opět poperou. A pak, když Ondra vidí Matěje s penězi, domnívaje se, že je ukradl Naně, trochu jej přidusí. Jenže Matěj již ze země nevstane. Ondra jeho mrtvolu ukryje a jde do seknice. Zde zjišťuje, že peníze, které dal Naně, jsou na svém místě. Zato starý ječí, že jej okradli. Ondra mu peníze sebrané Matějovi dá a nechává se žrát svým svědomím. Nyní tedy melou Boží mlýny pro oba, syna i otce…

Starý chodský sedlák Záhoř tvrdí mladému Podestátovi, že jeho otci vrátil tři sta zlatých předtím, než starý Podestát zemřel. Z lakoty se Záhoř odhodlá i ke křivé přísaze před soudem. Rozhořčený věřitel ho varuje před božím hněvem. Záhořovi synové, Matěj a Vondra, se ucházejí o stejnou dívku - dceru kováře Nanu. Ta dá přednost mladšímu a citlivějšímu Matějovi, který se jako ženatý stává hospodářem. Je však pohodlný, a tak energický Vondra zaujme postupně jeho místo ve vedení statku i v životě Nany. Nana čeká Vondrovo dítě a Matěj se rozhodne odjet do Ameriky. Vondra vidí u Matěje peníze a domnívá se, že je ukradl Naně. Dojde ke rvačce, při které Vondra Matěje nešťastnou náhodou zabije. Při zakopávání těla ho uvidí soused. Starý Záhoř chce vrátit upřené peníze, ale Podestát je jako prokleté odmítne. Zoufalý sedlák zapálí ve své stodole bankovky a způsobí požár. Statek vyhoří do základů. Zachránila se pouze otřesená Nana se svým malým synkem.
NfA, Český hraný film 1898 - 1970

Hlavní postavou dobového snímku je Tomáš Záhoř, chamtivý chodský sedlák, který se na vlastní kůže přesvědčí o pravdě starého lidového rčení, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Záhořova touha po majetku vede tak daleko, že u soudu zapře nesplacený dluh, a dopustí se tak křivé přísahy. Po letech se mu nakonec neoprávněný prospěch vymstí a na jeho křivou přísahu doplatí i jeho synové. Film svým vyzněním sklouzává až k osudovému mysticismu.