Bohémové

wau :)
heeeeey, jsem si hned rikala   jestli vazne mluvi o havlovi   :D jinak tenhle film je   naprosto   fantastickej...nedokazu   pochopit ze prestoze ma tak   smutny temata pusobi ve   vysledku skoro   optimisticky...no day but   today...divat se na tenhle   film v Americe je nejspis   jeste o trochu silnejsi   zazitek nez kdybych ho videla   doma...a angel a tom jsou   neskutecne roztomilej par,   jsem schopna si porad dokola   poustet tu jejich tanecni   scenu..ale zjevne nejsem   jedina takhle postizena, moje   americká segra vykrikla   "Arent they SO   cute??" reakce moji   korejsky segry byla prozmenu   ze si zakryla pusu a zacala   kricet..tolik k narodnostnim   rozdilum :D a v poslednim   tydnu jsem ten film videla   trikrat, coz uz asi hranici s   mirnou posedlosti...

Lapila si mě už úvodní   písnička „ 525 600 minut,   525 600 tak vzácných   okamžiků. 525 600. Čím   můžeme měřit rok? Denním   světlem, západy slunce,   půlnocí, šálky kávy..   Čím můžeme měřit rok   života? Možná láskou?   Pravdami, které tě naučil   nebo chvilkami pláče. Mosty,   které spálil“ a byla jsem   ztracená. Kontroverzní   muzikál o životě umělců   žijících ve společném   bytě kdesi v New Yorku,   kteří se perou s problémy,   které život přináší 525   600 minut ročně. AIDS,   drogová závislost a   nedostatek peněz na nájem,   ale život je naštěstí i   láska, přátelství... P.S.   Dost mě pobavil i text „ .   za empatii i extázi, Václava   Havla, Sex Pistols.“

Nemělo se to jmenovat spíš   Špinavci, Socky, případně   Nuly? Když zapomenu, že   místo obdivu k zneuznaným   umělcům jsem pod tlakem   štítivého odstupu, který   nastoupil hned po úvodní, a   jediné zajímavé písni   (jsem tak úzkoprsá, že od   muzikálu obvykle očekávám   tak dvě, tři špičkové   skladby), měla nutkání jít   si umýt ruce   antibakteriálním mýdlem a   očistit kliky, nemohu   pominout obsazení, ve kterém   jsem ani za svitu baterky   nenašla jedinou sympatickou   postavu, nemluvě o   vyčpělém pseudouměleckém   koktejlu, namíchaném ze   sociální kritiky a lásky   všeho druhu... No a za tu   šílenou bučící   performanci bych Maureen   nechala chcípnout hlady,   prosím...