Biutiful

Uxbal. Je rozvedený, stará se o své dvě děti   a jednoho dne se dozví o rakovině a krátkého   času svého života. A my máme možnost vidět,   jak s tím naloží. Snímek plný filosofie a   mouder ve spleti kruté reality daných   životních situací. “Je nebezpečné věřit   člověku, který má hlad.” “To je svět, ve   kterém žijete, a sami jste si ho vytvořili.”   Sice tu jde o jediné a tím je rodina, ale   protože všechno souvisí se vším, neopomenuty   nejsou ani další problematické prvky   současného světa, jako je netolerance,   rasismus, misogynie a s tím samozřejmě spojená   imigrace, homosexualita a kupodivu v rámci   Španělska i fašistická historie ve dvacátém   století. A co vlastně tohle všechno má   společného s Uxbalem? To prozradí snímek se   svou tříhodinovou stopáží, který je svou   složitostí cílený spíše do řad náročných   diváků. Dokázal by se někdo vžít do situace   Uxbala? Jeho dny znamenají neustálou houpačku   mezi životem a smrtí. Každý den se probouzí s   vědomím, že to všechno brzy skončí. Pomalu   umírá s myšlenkami o věčnosti a míru, které   může mít po smrti, s vědomím, že jeho   blízcí zůstanou naživu. Tento příběh se   pohybuje mezi tím, co je a co není žádoucí,   mezi jedním a ostatními. Je to téma o naději a   vykoupení se vším všudy, co život   přináší. A není toho zrovna málo. Svým   způsobem snímek poukazuje na to, co všechno by   měl člověk udělat, aby po smrti našel   duchovní mír. A protože má snímek na   svědomí Alejandro González Iñárritu, o   žádnou zábavu tu rozhodně nejde.

Délka možná mnohé odradí, ale stojí to za   výdrž. Mnohovrstevnatost a sonda do životů   obyvatel Barcelony není pro křehké dušičky.   Možná trochu depresivní, ale život přeci   není jenom o úsměvech.

Arénu, kterou pro něj Iñárritu přichystal,   ovládá Bardem úchvatným způsobem. Jedna z   největších hereckých osobností současnosti.   Režisér se protentokrát přidržel plus mínus   lineárního vyprávění, ale vede ho ve více   úrovních (smrt, svědomí, imigranti, kontinuita   lidského rodu...) a je neméně působivý jako   ve svých proslulých skládankách.

Strašně smutné a zoufalé. Člověku je až   zle, jak to ve světě chodí. Krásný a   krásně zahraný film, ale dvakrát ho vidět   nemusím a místy trochu zdlouhavý, proto dva   body dolů.

Iňárritu musí být náramně veselý pán,   který točí s veselými lidmi samé veselé   snímky :-)) Ale jo, dalo se, bylo to vpravdě ze   života, jestli se živoření všech   zúčastněných vůbec životem nazvat dá,   pravdou je, že takový film jsem schopná   vstřebat tak jednou za pět let. Tak zas někdy,   pane režisére...

Specifická "ruční" kamera,   mistrovské herecké podání nejen od Bardema,   propracovaná každá scéna - tohle je film,   který vás vtáhne do děje od prvního   momentu..jedině tak lze podat těžké a přitom   v podstatě běžné téma..

Nádherný....
Ani nevím, co k tomu napsat? Opět dokonalý   filmový zážitek. Hned od začátku mě   Inárritu vtáhnul do děje a Bardemovi jsem   věřil úplně vše. Film mě nutil přemýšlet   a přehodnocovat vlastní život. Jo působí to   depresivně, ale život v takovýhle podmínkách   je depresivní a myslím, že vím o čem mluvím.   Kloubouk dolů, filmy tohoto žánru žeru se   vším všudy. 80%

o Javierovi jsem nikdy nepochybovala...
jen ten, kdo nechápe život a dílo Alejandra   Gonzáleze Iñárritu, může ohodnotit tento film   jedničkou...na jeho filmy je třeba dívat se se   sebezapřením a několikrát, abys pochopil, co   vše skutečně mělo pochopeno být, abys   zachytil ryzí pocity hrané osoby herce, jeho   nadlidské výkony, atmosféru holého života,   každý režisérův složitý film... Dar,   rakovina, smrt, cit, etnika, peníze, potomci,   chůze po tenkém ledě... film mě donutil si   vzpomenout na utajované zážitky mého života,   rozbrečel mne, vyšťavil, posilnil, byl pro mne   stejným darem jako je Javier ve své roli   pozůstalým... On zvládl v jedné roli zahrát   dokonalého, ale umírajícího otce dvou dětí v   chudém světě, manžela nevěrné ženy a   nepořádné matky, těžkého dříče v   nelegálním obchodu, vraha dvaceti lidí, dále   být pozůstalou osobou, tak jako být jakési   "médium" nebo vyvolávač, stejně tak   jako být nebožtíkem... kdo umí víc v tomto   povolání? Jaké je hrát umírajícího otce   dvou dětí, zatímco v reálném světě sám   mít jedno dítě na cestě? Jaké je být soškou   ohodnocen za tento dokonalý výkon?

Sonda do života nemocného člověka a jeho   rodiny,která žije na pokraji chudoby,sonda do   života přistěhovalců z Ásie a Afriky,kde si   každý vydělává tak jak to jde a defakto   místo ráje,který očekávali,žije v těch   nejhorších podmínkách a často za to zaplatí   svým životem.Iňarritu prostě nezklame a já   vím,proč se na každý jeho film těším.Ano,je   to depresivní film,ale i takový je život.No a   Javier Bardem-naprosto excelentní (nedovedu si   představit,že by tuto roli hrál někdo jiný)a   herečka,která hrála jeho ženu-naprosto   úžasná.Malinko to kazily některé záběry   ruční kamerou,které určitě měly navodit   větší autenticitu.Možná,že až uvidím tento   film potřetí,dám 10bodů.Iňarituovy filmy   vždy nutí k tomu,aby se na ně člověk podíval   vícekrát.

147 minut neředěné dávky deprese a podívané   o pánovi, který se snaží být hodný v opravdu   zlém světě.