Bitva o Británii

Vzrušujúce vyfarbovanie vzdušných bitiek v roku 1940, kedy Nemci prevádzajú svoje osudné nálety. Film stál údajne 12 000 000 miliónov dolárov a vykázal celosvetovú stratu 10 000 000 miliónov stratu. Vrchný velitelia RAF sú tu zachytení vo chvíľach, kedy debatujú o stratégii a zvažujú rozhodnutia, ktoré vyústia obrovskými stratami na životoch a budú mať len pochybný výsledok. Jedným z vážnym problémov, pred ktorými stáli Britia v roku 1940, bol nedostatok lietadiel a i pilotov, z ktorých väčšina musela byť na rýchlo vycvičená.

Olivier ako zodpovedný veliaci dôstojník, ktorý je unavený rýchlym rozhodovaním a dúfa, že mu jeho inštinkty pomôžu prekonať vypäté situácie, pretože veľmi záleží na jeho úsudku a skúsenostiach. Howard vypadá po celý film vážne, pretože nakopenie čo i len malých chýb a chybných odhadov môže znamenať počiatok konca britskej bojovej sily. Neúnavné vzdušné akcie Nemcov nad Britániou sú zachytené veľmi akčne a skaza anglických miest je vyfarbená podrobne a brutálne.

Film zanechá v divákovi obdiv britskej vytrvalosti tvárou v tvár spočiatku zdrvujúcej nemeckej prevahe v počte lietadiel i ľudí. Sú zničené celé štvrte a ľudia prichádzajú o domov. Stáva sa ľudská schopnosť prežiť i napriek zúfalo mizivej pravdepodobnosti inšpirujúcim námetom k zamysleniu. Mnoho hercov v tomto filme natočenom viac ako 20 rokov po 2. sv. vojne sa v skutočnosti účastnili odbojových akcii alebo strategických plánovaní. Je zaujímavé sledovať v ich tvárach vedome i podvedome v spomienky na najhoršiu krízu, akej kedy ich zem čelila.

Počátkem srpna 1940 se hitlerovské Německo, jež předtím obsadilo téměř celou Západní Evropu, pokusilo také o invazi do Británie. Nad kanálem La Manche , a nad britským územím svedla Iuftwaffe pod vedením maršála Göringa leteckou bitvu proti početně slabšímu Královskému letectvu (RAF). Právě tuto proslulou. kapitolu z dějin II světové války v níž Británie dokázala Hitlerovi odolat, se snaží rekonstruovat film Bitva o Anglii (1969) režiséra Guye Hamiltona.

Jeho snímek na jedné straně vynechává širší souvislosti, jež se k samotné bitvě vztahují (na paralelní německé pokusy o překonání kanálu po vodě), na druhé straně usiluje o maximální objektivitu a kombinuje celkový pohled na bitvu (pohyb formací na mapě ve štábu letectva) s individuálními osudy několika přímých účastníků boje. To ovšem bráni divákovi v hlubším ponoření do děje a nutí ho s odstupem, nezaujatě pozorovat střet dvou protivníků, z nichž ani jeden není kladný či záporný - autoři se totiž obezřetně vyhýbají jakémukoliv hodnocení. Mezinárodní konflikt, je tak redukován na popis taktických manévrů a na sérii vzdušných soubojů muže proti muži (resp. stroje proti stroji, protože rozdílné technické dispozice stíhaček a bombardérů hrají ve filmu, tak jako ve skutečné bitvě o Anglii, důležitou roli).

Pouze v několika scénách (napjaté očekávání německých útoků) se Hamiltonovi daří vyvolat působivější atmosféru, jinak je jeho film, spíše lekcí z britského dějepisu mimo jiné také díky puntičkářské přesnosti, s níž při natáčeni vyžadoval autentické stroje z válečných let. - Připomínáme, že stejné téma spodobným názvem (Battle of England) zpracovává jeden díl známého dokumentárního seriálu Franka Capry Zač jsme bojovali (1942).

ZDROJ: Filmový přehled

Rok 1940 - rok utrpení a hrdinství, kdy Anglie zažila válečný útok, jaký její historie dosud nepamatovala. Jednotky nacistického letectva zahájilz drtivý útok na ostrov za kanálem La Manche. Stovky strojů začaly ze vzduchu nemilosrdně rozsévat smrt a zdá se, že není síly, která by je zastavila. Letci British Air Force však bitvu vybojují i když je její začátek ztracen.

"Bitva o Anglii" vznikla díky vysokým nákladům na výrobu filmu. Zaujme zvláště ty, co se zajímají o leteckou techniku, protože tvůrci v úsilí o hodnověrné zobrazení bitvy získali původní stroje z celé Evropy.