Bílé peklo

POZOR SPOILER

Z Bavorska v srpnu 1944 vyjíždí vlak. V něm bude cestovat německý nadporučík Clemens Forell na frontu. Ovšem za boj proti partyzánům je odsouzen na dvacet pět let nucených prací. Už v transportu bez jídla a vody, v ukrutném mraze pochopí, že to nebude jen tak. Kolem něj umírá spousta lidí. V táboře, kam přijedou, řádí tyfus. Doktor Stauffer požaduje penicilín, ale nedostává jej. Vězni pracují v dole, stejně jako Clemens. Ten je jednou donucen opravit nějaký stroj, a když má možnost, naskočí na dopravní pás. Z něj do vozíku. Jeho pokus o útěk tím však končí. Je chycen a zavřen do podzemní díry s mříží nad ním. Poručík Kameněv si ho vychutnává a nechává jej po skončení díry ještě prohnat uličkou. Ztlučený Forell málem nepřežije. Končí na marodce, odkud si jej však Kameněv i přes doktorův odpor „vytáhne“. Je jasné, že Forell by dál nepřežil, a tak mu doktor dává rady a cenné věci k útěku. Měl to pro sebe, ale má rakovinu. Clemens tedy prchá podruhé. Na útěku má podivné vidiny, že jej dostihli, ale není tomu tak. Zastřelené zvíře mu trochu pomůže, ale jen nakrátko. Zato setkání se dvěma místními lovci je mu jen k dlouhodobému prospěchu. Jsou to zlatokopové, ale také lovci, Semjon a Anastas. Ten druhý nechává při splavování divoké řeky Semjona svému osudu, zachrání jej až Petr. Tak se totiž Forell oběma mužům představil. Při dalším setkání s Anastasem jej Semjon v klidu zastřelí. A Petra později shodí ze srázu. Ten pokračuje sám, ale je napaden vlky. Zachrání jej opět dva domorodci a vezmou jej do svého tábora. On zde zůstane a prožije i malý románek. I Semjon došel svého osudu. Byl chycen Sověty a v lágru spáchal sebevraždu. Bohužel však stačil vyžvanit, že nějaký Němec s nimi byl a je naživu. Znovu je v místním selu vyhlášeno pátrání a odměna. Petr se rozhodne i na přání svého zachránce pokračovat v cestě. Je kus odvezen spřežením, nyní již lépe vybaven může jít dál. Má dokonce i psa. Je léto roku 1951, když dojde až k lidem kácejícím stromy. Je to další tábor. On tvrdí zdejšímu dozorci, že je Petr Ivanovič z Pobaltí a byl po osmi letech propuštěn z nucených prací. Proto je poslán nákladním vlakem do Čity. Když zde vlak zastaví, chce Forell opět prchat, ale stane tváří v tvář Kameněnovi. Pes na něj zaútočí a jen tak může Clemens pokračovat v útěku. Naskakuje z mostu na střechu vlaku, pak se ukrývá v osamělé kolně, dostane se na korbu nákladního automobilu. O rok později se ocitá ve střední Asii na trhu. Zde narazí na člověka, který se tváří, jako že by snad i pomohl. Tento muž je Žid a poskytne Forellovi koupel, čisté šaty a přislíbí obstarat další. Petr jeho dům opouští, protože mu nevěří, a tak se setkají až v kostele. Muž mu dává pas na jméno Petr Ivanovič Uljanov, čímž z něj udělá z něj Lotyše. A to už je zde neúnavný Kameněv. Petr prochází pasovou kontrolu bez potíží a Kameněv vyslýchá muže, který mu pas obstaral…

Film z konce 2 světové války vypráví o vojákovi Wehrmachtu, ktery byl zavlečen na Sibiř do jednoho z nechvalně proslulých sovětských lágrů. Spolu s dalšími tisícovkami vězňů zakouší ten nejkrutější osud zapomenutých duší, a to až do roku 1949, kdy se mu podaří utéct na svobodu. Na svobodě se snaží dostat ke své rodině a vlasti. Na této cestě ho čeká zdrcujících 14 208 km. Stačí jediná chyba a poputuje zpátky. Velkolepá asijská příroda je mu chvíli úkrytem, chvíli nepřítelem. Vyhladovělý, nemocný a na pokraji sil se krok po kroku přibližuje k domovu.

Tento film byl natočen na základě skutečného osudu člověka, který překonal sám sebe a po třech letech putování mohl obejmout svou milovanou rodinu.

Film natočený na základě skutečné události popsané ve stejnojmenném knižním bestselleru Josefa Martina Bauera získal Cenu za nejlepší film a za nejlepší kameru na MFF ve španělském Santanderu. Dramatický útěk vojáka Clemense Forella napříč nelítostnou Sibiří směrem k vytouženému domovu znamená tři dlouhé roky utrpení a vyčerpání, ale i naděje a nezlomné vůle a touhy.

Febiofest

Snímek Tak daleko, kam mě nohy donesou vznikl podle populární knihy, popisující autentický příběh německého válečného zajatce, jemuž se podařilo utéct z pracovního lágru na nejvýchodnějším cípu Sovětského svazu. Po třech letech putování sibiřskými pustinami se muži naplní jeho neutuchající naděje a on se setká se svými blízkými. Na cestě domů urazil přes čtrnáct tisíc kilometrů. – Dvouapůlhodinová sága líčí na počátku nekonečně dlouhou jízdu v dobytčácích do gulagu, dále nelidské podmínky, jimž byli vězni vystaveni při práci v dolech i sadismus jejich strážců. Tato část má sugestivní atmosféru a přináší další doklad o zrůdnosti bolševického režimu. Záznam útěku a putování Clemense Forella je však realizován v klíči dobrodružného žánru a postrádá už psychologický rozměr. Některé scény navíc působí značně nevěrohodně, ostatně právě tak jako ústřední střet mezi Forellem a velitelem lágru Kameněvem, který uprchlíka sveřepě sleduje přes polovinu země (jakoby neměl nic jiného na práci). Melodramatickým prvkem jsou sekvence z idylického Bavorska, kde na nezvěstného muže věrně čeká milovaná manželka, dcerka a synek. Scény z tábora Jakutů a ze shledání rodiny v kostele na půlnoční mši pak už mají hodně blízko ke kýči. Za zmínku ovšem stojí obrazy drsné i krásné sibiřské přírody. – Režisér Hardy Martins nezapře ve svém debutu, na němž se poněkud paradoxně hodně podíleli filmaři z Běloruska a z Ruska, svou původní profesi koordinátora kaskadérů. – Příběh byl v SRN zfilmován už v roce 1959 jako TV seriál.
Tomáš Bartošek Filmový přehled 2003/3

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled