Bílá Masajka

Nedávno jsem   prostřednictvím   záznamového setoboxu   vykouzlil promítání, tohoto   filmu, který jsem viděl   před minimálně čtyřmi   léty. Na tom filmu je opravdu   zajímavé, jak se Evropanka   sama pohybuje v africkém   prostředí. Dnes by to asi   bylo těžko možné.   Muslimská bratrstva by se   jím postaraly o   ,,zábavu".

Film,který jsem sledovala s   ohromným zájmem,ale i   naprostým nepochopením.   Zájem a velmi kladné   ocenění se týkalo tohoto   strhujícího filmu jako   takového, nepochopení pak   pramenilo z údivu nad   jednáním hlavní hrdinky.   Protože Bílá Masajka - to   není "jenom" film,   ale pravdivé zpracování   skutečné události.

je to akési varovanie, aby   ľudia, ktorí sa síce   milujú, ale pochádzajú z   rozličných civilizácii,   poriadne si rozmysleli, či sa   zoberú.
Ešte že ten   Masai bol korektný a dovolil   svojej manželke zobrať   dcéru, i ked vedel, že ju   už neuvidí. bohužiaľ. on a   ani jeho ľudia z tábora   neboli zlí.
bolo to   lepšie ako vo filme Bez   dcéry neodídem. Kde matka   musela utekať pred otcom   svojho dieťaťa, lebo ten   taký dobrý nebol ako ten   Masai.

Realisticky drsné ale pravdivé...
...tento film hodnotím velmi   pozitivně. Je podle   skutečného příběhu   švýcarské podnikatelky   Corinne Hofmannové. Stane se,   že film se míjí s knihou o   velký kus, ale v tomto   případě klobouk dolů -   kromě některých úprav   nezbytných pro přenesení na   plátno (zestručnění děje   v některých pasážích) je   hlavní podstata příběhu   zachována, není přidán   žádný smyšlený happyend   či jiný pokus o   "dojákové"   uvedení do kina. Autorka a de   facto i hlavní hrdinka   příběhu se natáčení   zúčastnila. Probíhalo   opravdu v Keni, v místech,   kde prožila své osudy.   Filmová vesnice Masajů   vznikla jen nedaleko od té   skutečné. Někteří   diskutující se diví   hrdinčině naivitě...ano, je   s podivem, že žena z   civilizovaného světa uvyklá   modernímu způsobu života   neváhala jít do míst, kde   není vůbec nic...přesto   životu v chýších bez   elektřiny a tekoucí vody   relativně snadno přivykla,   bohužel mentalita masajského   kmene už je něco, co se   akceptuje velmi těžko - viz   zmiňovaná obřízka. Carole   (Corinne) možná věděla o   těchto praktikách již ze   školního zeměpisu, ale   uvědomme si, že byla   zaslepená láskou ke svému   Masaji a viděla soužití   růžovými brýlemi,   jakékoliv varování před   odlišnou mentalitou a   naprosto rozdílnými   kulturami by stejně nechtěla   slyšet. Musela si projít   peklem, aby si uvědomila, že   ani velká láska v takovém   příapdě nestačí na   klidný rodinný život, jaký   si vysnila. Utíká tedy zpět   do své vlasti...Film jsem   viděla již nesčetněkrát a   mohu ho vidět stále znovu a   znovu, je to film, ale má   mnoho dokumentárních prvků   a jeho emotivnost, že je   kopií skutečné události,   to vše ještě umocňuje,   stupnice deseti bodů je zde   málo, ráda bych dala ještě   alespoň třikrát tolik!

Kdo si nepřečetl autentickou   knihu Corinne Hofmannové,   sotva pochopí, že se tenhle   příběh stal. Filmové   zpracování se mi ale zdá   povedené, ačkoli si myslím   něco o pošetilosti hlavní   představitelky a aktérky.   Ale stojí za shlédnutí -   každopádně.

Na festivalu i kritiky dobře   přijatý film, který mě   bohužel nijak nenadchnul.
Jediné s čím jsem si po   celou dobu lámal fakt je   skutečnost, že je natočen   podle skutečného příběhu   a já si pořád kladl   otázku: "No je toto   možné? Je ta ženská   normální?"
No   takže i když mě nebavil,   evidentně na mě film   zapůsobil.

Zajímavý film o životě   dvou naprosto odlišných   kultur a mentalit.
A   představa, že tohle někdo   opravdu prožil...Hmmm,   opravdu zajímavé

Film, kterej se mě fakt moc   líbil. Akurát ta hlavní   hrdinka byla tak strašně   tupá, že to furt ňák   nepobírám... Jasně, byla   sice zamilovaná, ale podle   mě fakt totálně blbá :D   Celkem nechápu, jak se někdo   může vzdát úplně všeho,   čim předtim žil, jenom kuli   ňákýmu chlapovi... Jinak se   mě ještě líbil konec,   celkem sem se divila, že ji   Lemalian nechal docela   dobrovolně odjet a dokonce i   s dcerou... Určitě se na to   ještě někdy podivám,   zapůsobilo to na mě.

Občas dá dost práce   nehodnotit příběh a jeho   hrdinku, ale kvalitu filmu. A   film je natočený řemeslně   dobře. Co vám od začátku   až do konce vrtá hlavou je   ono mentální salto mortale,   které se odehraje před   vašima očima v podstatě bez   jakéhokoli hlubšího   vysvětlování a vám nezbude   než spolu s expřítelem jen   němě zírat. Švýcarka,   která se dne na den rozhodne   žít v africké hliněné   vesnici se svým místním   vyvoleným natřeným hlinkou   a lojem – ano, kdyby to   nebyla pravda, nikdo by tomu   nevěřil. Vážím si toho,   že filmaři nezobrazili   laciné schéma „strašně   tě miluju a zcivilizuju tě,   jenže pak se ukáže, že jsi   primitiv, který si neváží   výdobytků civilizace“.   Hrdinka se projeví jako   osůbka, jíž odlišné   hodnoty jiných lidí nic   neříkají a která vůbec   nechápe, že se   přistěhovala ona a tudíž   musí akceptovat jejich zvyky   a tradice, alespoň   vnějškově. Kultura nejsou   jen barevné korále z   Jablonce, exotické tanečky   kolem ohně a ztepilá pozadí   domorodců. Když ji člověk   vidí, jak právě zamořila   vodní zdroj šampónem   shauma, už ani nečeká, že   to dopadne jinak. A chudák   Lemalian, ponížený a   připravený bílou   čarodějnicí o mužnou sílu   :-), vůbec nechápe, co se   děje, stejně jako jeho   sociálně neinteligentní   žena.
Atraktivní   příběh, na němž se nedá   moc co pokazit. Realistický,   pouze s jedinou výtkou a tou   je minimum much v záběrech.   Holt Němci a jejich chemie   – sehr gut.

.
Krasny film, ktery dobre   ukazuje rozdilnost mezi   narody. A nekdy nas nase   rozhodnuti muze dovest do   situace, kterou nejde   jednoduse vyresit.

Mně se to taky hodně   líbilo. Dostalo mě, že je   to podle skutečný události.   Hned jsem naklusala k nám do   knihovny si půjčit knížku.   Tam mě překvapilo, že   vyšly ještě dva díly, jak   už ta hlavní hrdinka byla   zpátky v Evropě i s tou svou   černošskou holčičkou.   Možná by to taky stálo zato   zfilmovat. Já o tomhle nikdy   moc nepřemýšlela, ale   tenhle film je dobrý k   zamyšlení nad tím, jestli   je dobrý, aby se míchaly   dvě rozlišné kultury.

Tenhle film během své   dvouhodinové stopáže   neukáže nic co byste   nevěděli z jakéhokoli   dokumentu o Africe. Navíc se   místy docela vleče a jen   málokdy vás skutečně   napne.Zkrátka je to slušný   film na jedno podívání, ale   až na pár momentů je lehce   zapomenutelný - teda až na   tu neskutečnou hloupost   hlavní hrdinky.

Tento film je opravdu moc   hezky zpracovaný.Donutí   člověka se zamyslet,jaké   může mít následky se   bezhlavě zamilovat.Tvůrcům   se opravdu znamenitě povedlo   zachytit pohnutky,které   bělošku vedou k tomu aby se   vydala za srdcem byť měly   špatný dopad.Je to   film,který vás svým dějem   strhne.Opravdu stojí za to na   něj kouknout.

Film, který zpočátku   vypadá jako zaslepené   putování nadržené   Švýcarky za velkým,   černým penisem, se ale   naštěstí přehoupne v   zajímavou studii o   nemožnosti soužití dvou   lidí ze zcela odlišných   kultur, jejichž odlišnost   (či jinou horu) ani láska   nepřenáší, aneb co   všechno musí hormony zblblá   ženská prožít, aby si   uvědomila, že s primitivním   -politicky nekorektní slovo   pro černocha- se prostě   žít nedá. Nechci znít jako   šovinista, ale chlapi by se   na tohle měli podívat -   řekl bych, že je to dost   pravdivá výpověď o   ženách (podobných analogií   z běžného života znám   hned několik).