Hravý mix barev, hudby, vintage krámů a   infantilních výstupů, podpořený   vypravěčskou gradací napětí v podání   pitoreskního Arthura C. Clarka a doplněný   velkými jmény, sloužícími jako fant pro   návštěvnost kin - pro děti nedětský a pro   dospělé nedospělý, přesto jsem si tentokrát   nepřála, aby za některé z těch zatracených   amerických bouří uletěla střecha Andersonova   domu a vycucla ho do vesmíru:-).

AŽ VYJDE MĚSÍC

Znáte to. Někdy vám film   nesedne a jen zíráte, čemu se to všichni   smějí, co že to vlastně obdivují a proč film   tak vysoko hodnotí. No a to se mi stalo právě   teď. Každopádně na rovinu musím říct, že   jsem opravdu čekala mnohem víc. A to hlavně z   toho důvodu, jací velikáni se ve filmu   objevují. Sledovala jsem všechny ty vynikající   herce, jak se potácejí od ničeho k ničemu.   Poezii prvních lásek a klukovského táboření   jsem fakt nezažila a tak možná proto se pro mě   plánovaná zábava proměnila v totální   křeč.

Vím, o čem film byl, některými   dílčími situacemi jsem se i pobavila, ale   celkový dojem je jen jakási parodie na české   Starci na chmelu. Je mi opravdu líto, ale toto   mně nijak emocionálně neoslovilo.

Jako byste se dívali na obraz šternberského (z   tohoto kraje jsem se naplavil do Plzně) naivního   malíře Libora Vojkůvky a někdo se vás pak   zeptal, O ČEM ten obraz byl? Takže – ano,   bylo to o tom. Takové ryze Andersonovské...   Bylo to plné sytých barev, sytých charakterů,   sytých skautů a sytých dialogů. Hladové byly   jen ty dvě divné, nezvykle sofistikovaně   uprchlé děti.
A ačkoli byly tak velice   divné, hladové po lásce byly úplně   normálně. Jako kdokoli z nás - z našeho   dospělácky šedého světa - kdysi dávno taky   býval. Jen divný Sam a ještě divnější Suzy   ten hlad brali tak nějak víc od podlahy, bez   kompromisů. Jak řekla Suzy po krvavé bitvě:   „bylo to buď my, nebo oni“
Jo, jo, pamatuju   si - taky jsem chtěl kdysi dávno v mých   pionýrských letech utéct z domova, vybaven   příručkou zálesáka. I vzduchovku jsem měl a   sirky taky... Vlastně mi chyběla jen ta kánoe.   Ovšem, co s kánoí na Hané, že. A taky jsem   tak nějak ani neměl s kým utíkat, což je   chyba dosti zásadní ...

Tak jsem si to   alespoň teď v dospělosti dodatečně užil   při tomhle krásně groteskním Andersonově   úletu do barevnějšího a láskyplného světa.   A jeden malý, něžný vzkaz těm, kdo by se   tuto nádhernou naivní malbu na filmové plátno   odvážili hodnotit jako blbost :
Nešahejte mi   na tento film...! Nebo vás bodnu nůžkami pro   leváky!
V případě protichůdných názorů   na tento film je totiž situace jasná: buďto   my, nebo vy ;-)

Laskavý film o dětech, plný něžného humoru?   To sotva. Ale vtipný? Rozhodně. Žánrově   zapadá mezi filmy, ve kterých jsem zvyklá   vídat Billa Murraye a Frances McDormand, ovšem   Willis a Norton mile překvapili. Úplně nejvíc   mě pobavili skautíci, na svých dvanáct let   patřičně dospěláčtí. A v neposlední řadě   stojí za pozornost vizuální a hudební stránka   - při mnoha záběrech je vidět, že Wes   Anderson ví, co dělá.

Láska teen outsiderů...
Mno,tak na tenhle snímek jsem byl zvědavej a   těšil jsem se na něj,hlavně proto že je   skvěle herecky obsazen a všude se o něm   mluví,je vysocen hodnocen a vychvalován.
A mě   to teda dvakrát neuchvátilo,mám rád milé   rodinné snímky s prvky dramatu i komedie,ale   tohle mě přesto vše nijak neoslovilo a i dost   nudilo.Malý herci tentokrát zastínili herecká   esa filmu(Willis,Swinton,Murray,McDormand   atd.)Jsem rád že jsem to viděl,ale vracet se k   snímku už nebudu.Filmy Wese Andersona mě nikdy   nelákaly ,teď už vím proč.Dávám6:)

Hezký příběh,podprůměrný film
Čekal jsem úplně něco jiného.Čekal jsem   laskavý,milý film plný dětského   dobrodružství,zajímavých dialogů,   okořeněný občasným situačním humorem a   hereckým koncertem alespoň několika   herců.
Samotný příběh je velice   zajímavý,ale to zpracování!Prakticky celý   film se někam utíká (ale nudí   to),křičí,dialogy bývají velkohubé,ale   nudící,dospělí gestikulují strašně   pózersky a do toho všeho přichází nabubřelá   bouře,kouzelný blesk a další efekty pro uměle   vyvolané drama.
Vrcholem falešnosti tohoto   amerického snímku byl společný skok dětí do   moře a v dalším záběru už byla dívka   zmalovaná jako od Lady.Nejzásadnější   dramatický okamžik,zranění skauta od   dívky,bylo taktně vystřiženo.Takže si ze   snímku odnáším otazník,jak to ta holka   udělala?Mám rád lidsky milé příběhy,ale Až   vyjde měsíc mě lehce zklamalo.

Tak tenhle film je skutečně pohlazením na   duši. A v současnosti patří k tomu   nejlepšímu, co prázdninová kina promítají.   Nezávislý film u Američanů znamená, že je   natáčen mimo hlavní hollywoodská studia. Až   vyjde měsíc má však hvězdné obsazení a   takový Willis či Murray se ocitají v   netradičních rolích. Hlavními hrdinami je   však někdo jiný. Jsou to dvě dvanáctilté   děti. Sirotek Sam, trávicí momentálně čas   výcvikem ve skautském oddíle a dívka Suzy. Ta   pochází z bohaté rodiny. Sam Suzy sbalí velice   rychle. A vydají se spolu na cestu.
Film Až   vyjde měsíc je netradiční, je svérázný, je   plný laskavého a něžnéhu humoru, je   pohádkově laděný je to filmová pecka.

Vizuálně dotáhnutá pohádka o lásce dvou   neoblíbených prepuberťáků zasazená do   imaginární ostrovní společnosti 6o. let, kde   dospěláckou pošetilost na plné čáře   válcuje dětská "pragmatičnost". No   řekněte, nezní to zajímavě? Co co když se   přidá i hvězdné obsazení do vedlejších   rolí a dětské hvězdičky Jared Gilman a Kara   Hayward? Nemůže v režii Wese Andersona   vzniknout nic jiného, než skutečně vydařilné   dílko!