Až přijde kocour (1963)

Až přijde kocour
71.5 %
 
 

Další název: That Cat...; Keď príde kocúr;

    Žánr: komedie
    Země: Československo
    Premiéra v ČR: 20.9.1963        
    Délka: 101 min.
„O tom, co bylo i nebylo, ale spíš by mělo být“
Samotného režiséra inspiroval k natočení této alegorie stav na hranici života a smrti, když v dětství bojoval se španělskou chřipkou. Byl na tom natolik špatně, že ve svém blouznění viděl různě barevné lidi. Tímto zážitkem se později inspiroval během budování důmyslného schématu lidských neduhů. Rutinu poklidného městečka v jeho příběhu naruší příjezd cirkusáků, které doprovází i kocour s černými brýlemi. Tohle podivné stvoření bez nich dokáže prokouknout duši a zbarvit lidi podle charakteru. Zamilovaní zčervenají, nevěrníci zežloutnou, pokrytci se ukážou jako fialoví a všichni podvodníci dostanou novou šedou fasádu. Odhalení vlastní morálky se pochopitelně nelíbí ulhanému řediteli, podlézavému vrátnému a nepoctivému vedoucímu restaurace. Rozhodnou se kocoura unést, ovšem místní děti se rychle zapojí do záchrany magického Mourka. Na pozadí klasického boje dobra se zlem se ale odehrává i nešťastná láska mladého učitele Roberta k okouzlující dívce od cirkusu Dianě. Díky této postavě získala svou první větší filmovou roli i začínající hvězda československého filmu Emília Vášáryová. Ta se blýskla vedle samotného Jana Wericha, jenž měl v té době zákaz natáčet. Vojtěch Jasný mu ale nakonec díky příteli, který se osobně znal s prezidentem Antonínem Zápotockým, vyjednal povolení. Režisér dále zapojil do výroby i svého domácího mazlíčka Pitríse, z nějž se díky výcviku mohla stát profesionální filmová kočka. Za úspěchem filmu stál v neposlední řadě i revoluční technologický přístup. Nasvěcování barevnými reflektory dovolovalo poetickou hru barev, jež korespondovala s metaforičností ústředního děje. Nejen z těchto důvodů absolvoval snímek Až přijde kocour úspěšnou pouť těmi nejznámějšími filmovými festivaly, na nichž získal řadu ocenění včetně prestižní Zvláštní ceny poroty na MFF v Cannes.
Adéla Kabelková
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

režie:
Vojtěch Jasný
 
 
hraje:
Jan Werich (kastelán Oliva/kouzelník), Emília Vášáryová (Diana), Vlastimil Brodský (učitel Robert), Jiřina Bohdalová (učitelka Julie), Vladimír Menšík (školník), Jiří Sovák (ředitel školy Karel), Karel Effa (družstevník Janek), Jaroslav Mareš (vedoucí restaurace), Vlasta Chramostová (Marjánka), Alena Kreuzmannová (klepna), Tonda Krčmář (Olda, školníkův syn), Pavel Brodský (Petříček), Dana Dubanská (Jindřiška, dcera Marjánky), Karel Vrtiška (mlynář), Václav Babka (strážmistr SNB), pantomima Divadla na zábradlí, Černé divadlo, Jana Werichová (manželka vedoucího), Stella Zázvorková (Růžena, manželka ředitele školy), Ladislav Fialka (kradák), Vítězslav Černý (zamilovaný tlouštík), Vladimír Dvořák (zástupce kraje), Naďa Munzarová (černé divadlo), Michal Pospíšil (Joska, Jankův syn), Alena Bradáčová (nevěrná milenka), Ludmila Kovářová (dívka s růží), Miloslav Janovský (muž s červeným kloboukem), Jiří Kaftan (zamilovaný muž), Zdenka Kratochvílová (zamilovaná dívka), Hana Lamková (černé divadlo), Josef Lamka (černé divadlo), Jiří Středa (černé divadlo), Eva Středová (černé divadlo), Josef Podsedník (černé divadlo), Jaroslava Zelenková (černé divadlo), Jarmila Orlová (fialová manželka), Ivan Lukeš (fialový manžel), Božena Věchetová (bloudící dívka), Luka Rubanovičová (zamilovaná dívka), Josef Pivoňka (mladík), Miloslav Šindler (šedý manžel), Luďa Marešová (šedá manželka), Richard Weber (žlutý manžel), Satler (houslista)
 
 
námět:
Vojtěch Jasný
 
 
scénář:
Vojtěch Jasný (i technický), Jiří Brdečka, Jan Werich (spolupráce na dialozích)
 
 
kamera:
Jaroslav Kučera
 
 
hudba:
Svatopluk Havelka, Pavel Smetáček (převzatá Kočičí tableau), Jan Václav Stamic (převzatá Symfonie A dur), Bedřich Smetana (převzatá Věno), Josef Mysliveček (převzatá), Jan Jiří Benda (převzatá), Johann Sebastian Bach (převzatá Preludium c moll), Aram Chačaturjan (převzatá Gajané (balet)), Albert W. Ketélbey (převzatá In a Persian Market (Na perském trhu)), Jaroslav Ježek (píseň Život je jen náhoda), František Kmoch (píseň Česká muzika), Otis Blackwell (píseň Co je to láska), Elvis Presley (píseň Co je to láska)
 
 
výprava-architekt:
Oldřich Bosák
 
 
kostýmy:
Vladimír Dvořák, František Zapletal, Božena Nová
 
 
střih:
Jan Chaloupek
 
 
zvuk:
Dobroslav Šrámek, Bohumír Brunclík (zvukové efekty), Jaromír Svoboda (zvukové efekty), Antonín Jedlička (zvukové efekty)
 
 
zpěv:
Jan Werich, Vlastimil Brodský, Sbor, Eva Pilarová
 
 
text písně:
Jan Werich, Jiří Voskovec, František Kmoch, Jiří Suchý
 
 
zvláštní efekty:
Jaromír Svoboda (hudební efekty)
 
 
II. kamera:
Miroslav Ondříček
 
 
masky:
Gustav Hrdlička, Marie Koulová, František Pilný
 
 
dramaturgie:
Václav Nývlt
 
 
zástupce vedoucího výroby:
Miloš Stejskal, Pavel Krůta, Jaroslav Koucký
 
 
asistent režie:
Ota Koval, Eliška Kolaříková, Zdenka Karlovská, Zdeňka Pešulová
 
 
asistent kamery:
Rudolf Milič
 
 
pomocná režie:
Ivan Passer
 
 
odborný poradce:
Fred Javar (drezúra zvířat)
 
 
fotograf:
Karel Ješátko
 
 
spolupráce:
Fred Javar (práce se zvířaty), Milada Krůtová, Bohumil Nový
 
 
trikové snímky:
Jaroslav Kučera, Vladimír Dvořák
 
 
asistent architekta:
Bohumil Nový
 
 
nahrál:
Filmový symfonický orchestr, Studijní skupina tradičního jazzu
 
 
dirigent:
František Belfín
 
 
vedoucí výroby:
Jaroslav Jílovec
 
 
asistent střihu:
Jana Šimůnková
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.