Asterix & Obelix: Mise Kleopatra

Obelix: Já mám hlad. Mám hlad!

Numerobis: Osud celého Egypta je ve tvých rukou.
Asterix: Nepřeháníš to trochu?
Numerobis: Můj je ve tvých rukou.

Itimiris: A už dost! A už dost!

Asterix: To to trvá!
Panoramix: Až moc!
Obelix: Až příliš!

Rudovous: Chlapci, posledně jsme neměli štěstí, padli jsme na proklaté Galy a na jejich hafana. Proti jejich dvojmužné převaze jsme nezmohli nic a museli jsme...
Trojnožka: Utýct!
Rudovous: Ne, to přímo ne. Opustili jsme loď poněkud ve spěchu, řekněme.
Trojnožka: Plavmo a voda byla ledová.
Rudovous: Ne, byla akorát...
Trojnožka: Byla ledová!
Rudovous: Nebyla!

Asterix: Jak se vede?
Obelix (na zádech nese desku): Jako s deskou...

Obelix: Mám hlad jako barakuda!
Asterix a Obelix: BA RA KU DA.

Kleopatra: A dost !

Numerobis: Teď kam? Dobrý den.

Numerobis: A tady malá pelargonie. Jo. To bude fajn. Dokonce moc fajn!

Obelix: Kdyby jsme měli dort, sníme ho sami. Uvažujte trochu!

Dělnice, dělníci... soudruzi.
.
.
Soudruzi, vykořisťují vás!

Obelix: Kdyby se do čočky přidal divočák nebo tři ...

Nerespektujete plány! Pozor Numerobísku, mám známosti, co vám mohou setsakra zavařit - jsou to papaláši!
.
.
Aby nepelášili z Alexandrie.

Architekt Numerobis?
Ne, to nejsem. Jsem. O co jde?

Otis: Tak kde jsou? Už je písek a půl.

Otis: Zase faktura, už mě nebaví to administrativní papirusování.

Numerobis: A od té palmy povede dlouhá álej s fůrou soch, bude se jmenovat Dlouhá álej s fůrou soch.

Numerobis: Copak asi dělá Kleopatra a Césarm?
Otis: Cézar!
Numerobis: Césarm.
...
Otis: Nic ošklivého...

- A co písek. Kde ho berete?
- Ten už tady byl, Obelixi.
- Aha.

Numerobis: Jak se máte..
Malococsis: Špatně....
Numerobis: Co co co ... problém?
Malococsis: Ty dveře u stropu.
Numerobis: Ty...Já předvídám. Až budete stavět druhé poschodí ... bác... už tam máte dveře..

Numerobis: To je divná zem......Špatně se po ní chodí..... Kam teď?......................................Dobrý den.

Panoramix: "Obelixi, nákrájej ten dort na tři díly..."
Obelix: "Raz, dva..."
Panoramix: "Obelixi, řeklo se na tři."
Obelix: "Tři!!!!" (třičtvrtě dortu)

velitel: Tak si říkam, je-li to násilí nutné.
voják: Proč nutné?

Obelix: Jejda, nos se ulomil...
Asterix: Fajn, znamenitě!
Obelix: Třeba by se dal přilepit.
Asterix: Fakt?
Obelix: Možná jo!
Asterix: Jistě a čím asi? Vidíš, jak je veliký!
Obelix: Tak to teda jo. Útes či skalní skrýš. Co pravím skalní skrýš? To poloostrov jest!

Numerobis: To je Otis, můj písař. Ten co všechno písá.
Otis: Imhotep s vámi.
Panoramix: Slušné společenské postavení.
Otis: Víte, já se nedomnívám, že jsou dobrá a špatná postavení. Kdybych já měl na tomto místě shrnout svůj život, řekl bych, že ho poznamenala především setkání s lidmi, kteří mi podali ruku možná ve chvíli, kdy jsem nemohl, kdy jsem byl opuštěný a je na výsost kuriózní pomyslet, že osoby určují náhody, setkání, protože když člověk na něco aspiruje, na něco dokonalého, krásného, může se stát, že nanejde jaksi vhodný protějšek, řekl bych zrdcadlo, které mu pomůže kupředu. To ale naštěstí není můj případ, jak jsem říkal, protože já naopak, já jsem mohl a skládám za to dík životu, děkuji životu, opěvuji život, obtančuji život, jsem pln lásky. A když mi dnes tolik lidí říká: "Ale kde se v tobě bere všechna ta lidskost?" Odpovídám zcela prostě. Říkám jim, že je to láska, to co mě pohání, abych se pustil do technického oříšku. Avšak zítra, kdož ví, zítra možná abych se dal do služeb společenství, abych učinil dar, dar, dar, dar sebe sama.

1. voják: Co to bylo?
2. voják: No nevím... Asi reflex!

Nexusis: A tak zavřu dveře a zavolám na ně: Tento hrob se stane vaším hrobem!
Amonbofis: To není špatné.
Nexusis: Že ano? Taky jsem myslel na: Bando šakalů, všichni chcípnete jak šakali! Ale tam jsou dvakrát šakali, takže...
(Amonbofis ho zastaví, protože uvidí Asterixe.)
Nexusis: Říká se - šakalové?

Numerobis: Rupis, tak se jmenuje.
Obelix: Haha, Jupis?
Numerobis: Ne, Rupis. Jako Rupis Klobásis.

Panoramix: Netesejte mě moc hrubě!

Rudovous: Chlapci, posledně jsme neměli šťestí, padli jsme na proklaté Galy a na jejich hafana. Proti jejich převaze jsme nezmohli nic a museli jsme...
Trojnožka: Utýct!
Rudovous: Ne, to přímo ne. Opustili jsme loď poněkud ve spěchu, řekněme.
Trojnožka: Ano, a voda byla ledová.
Rudovous: Ne, byla akorát!
Trojnožka: Byla ledová!
Rudovous: Nebyla!

Asterix: Pěkné, tyhle malé sfingy.
Obelix: Také bych mohl vyrábět malé menhiry jako suvenýry.

Ceplus: Pane jo. Má to i ty originály.

Kleopatra: Numerobisi, je Egypt nejmocnější říše na světě?
Numerobis: Ano madam, na světě není mocnější říše. Sice neznám všechny, všichni, všecky, ale není!

Numerobis: Kde je mněhně? Snědli mněkně?

Kleopatra: Amongopisi! Vyměň konečně tu vodu krokodýlům, je to hnus!
Amongopis: Cože? Já nic necítím... Dal jsem instalovat čištění odpadních vod jako vždycky.
Kleopatra: A to je tvůj největší problém. Ty totiž děláš vždycky jako vždycky.
Amongopis: No jo, vždycky jsme dělali jako vždycky...

Nexusis: To já měl postavit ten palác. Takže, ani Kleopatra, ani déšť, ani kroupy, ani kobylky, ale já budu tvou noční můrou tady v Egyptě!

Malokosis: Víte, já jsem s Kleopatrou jeden papyrus... Takže se máte na co těšit!

Numerobis: To je kouzelný nápoj?
Panoramix: Ne... Kaštanová polévka.

Antivirus: Antivirus, jmenuju se Antivirus.

Rudovous: Je ze mě ztroskopsanec.

Gaius Céplus: Co budeme dělat?
Julius Caesar: Uděláme to co řekla. Napravíme škody a odtáhneme, debile...
Gaius Céplus: Hmm, to zní logicky...

Kleopatra: A co pyramidy?
Caesar: Myslíš ty špičaté věci?

Obelix: Dobré, tyhle velké hrozny.
Asterix: To jsou datle.
Obelix: Jsou křupavé.
Asterix: To byla pecka.

Numerobis: A od té palmy povede dlouhá álej s fůrou soch, bude se jmenovat Dlouhá álej s fůrou soch.

1. voják: Jeď rychleji.
2. voják: Rychleji nemůžu, má to jen dva koně!

1. voják: Ija, ijáá!
2. voják: Proč furt křičíš?
1. voják: Ija, ijáá!

Numerobis: Dobrý den! Nevíte, jak se dostanu do galské vesnice?
voják: Nejlíp uděláte, když půjdete po fackách... Nebude vám vadit, když vás nedoprovodím?

Caesar: Dobře, ale zpoždění bude čtyři měsíce.
Amengofis: Tři, pomaleji to nejde.

Céplus: Fujtajfusi, připravte vojsko k útoku. Žádné slitování.
Antivirus: Antivirus. Jmenuji se Antivirus.

Obelix: A co písek. Kde ho berete?
Asterix: Ten už tady byl, Obelixi.
Obelix: Aha.

Kleopatra: Když to dokážeš, zasypu tě zlatem!
Numerobis: To potěší.
Kleopatra: Když ne, předhodím tě krokodýlům.
Numerobis: To nepotěší.

Panoramix: Připadá mi kruté takhle bičovat otroky.
Numerobis: To nejsou otroci, to jsou kvalifikovaní dělníci, kteří pracují dobrovolně. A navíc jsou za to placeni.
Panoramix: A ty biče jsou pro okrasu?
Numerobis: Ne. Teda jo. Vlastně já nevím, doteď si nikdo nestěžoval.

Numerobis: Snad se nechceš porvat s celou posádkou?!
Obelix: A proč? To se taky nesmí? V týhle zemi se taky nic nesmí!

Numerobis: On se jmenuje On... A povídá, že je to jeho fara!

Obelix: Dobrá, tahle velká kreveta...
egypťan: Humr.
Obelix: Obelix.

Obelix: Dobré, tyhle velké hrozny.
Asterix: To jsou datle.
Obelix: Jsou křupavé.
Asterix: To byla pecka.

1. voják: Jeď rychleji.
2. voják: Rychleji nemůžu, má to jen dva koně!

Julius Caesar: Veni, vidi, vici jako obvykle.

Caius Céplus: Veni, vidi by ještě šlo, vici je trochu předčasné.

Numerobis: Asteriskmi!

Asterix: -rixi, Asterixi.

Numerobis: Asterixmi?

Asterix: To už je lepší.

Pirát: Hlubina volá hlubinu... Abisu abisu imvokat.
Rudovous: Ty latinský citáty si strč ... víš kam!

Amonbofis: Já jsem Amonbofis, rypák v prachu Numerobis.

(Bombardování paláce. V jedné chvíli přiletí odněkud římský voják, dopadne na kámen na katapultu a voják ho vystřelí.)
velitel: Co to bylo?
voják: Já nevím. Asi reflex.

(Rozzlobený Malokoxis si najde Numerobise a tahá ho za šaty.)
Numerobis: Nechte toho, máma mě zabije!

Numerobis: Ááá... Asi jsem to koupil!... Ne, nekoupil.