Arašídová pomazánka

Jeden z mála posledních filmů, které jsem   viděl v dětství a až teprve letos jsem zjistil   název a nyní po jednatřiceti letech jsem si dal   reprízu. Film mě utkvěl v hlavě zejména   kvůli jedné scéně, z které jsem byl totálně   vystrašen a celé letní prázdniny, které jsem   tenkrát trávil na vesnici u dědy a babičky a   spal jsem sám v takovém vejminku, tak jsem měl   noční můry a musel jsem mít v noci   rozsvícenou lampičku. Toť největší   vzpomínka. Jinak jsem si z filmu nepamatoval   absolutně nic. Po těch létech se už   strašidelné kouzlo vytratilo, i když tu scénu   jsem si ihned připomněl. Celkově je snímek   docela podivně bizarní a zvláštní a nelze mu   upřít jistou originalitu. Zajímavostí je, že   na scénáři se podílel náš velikán Vojtěch   Jasný. Z čiré nostalgie a za tu dřívější   hrůzu dám za čtyři. Druhý film, který mě v   dětství naháněl hrůzostrašné pocity byla   Herzova Panna a netvor. Ovšem s tím rozdílem,   že Panna a netvor mě děsí dodnes.

Nějak mě to nechytlo. Nicméně jsem to   dokoukala, občas se zasmála, ale tím to   končí. Nostalgie - viz předešlý komentář -   se nekoná.

Je tomu nedávno, co se si vybavil děj jednoho   filmu. Ten film jsem viděl kdysi jako malé   dítě. Vzpomínal jsem na situaci, kdy jeden   malý hoch vlezl do rozpadlého domu, posléze se   něčeho neskutečně lekl a upadl. Náhle   přišel o vlasy..a.. tady mé vzpomínky   končily. Vydal jsem se tedy do vod internetu.   Pídil jsem se po jeho názvu. Až na této supr   stránce mě poradila jedna uživatelka název.   Arašídová pomazánka. Ihned se mi střípky   vzpomínek spojily v jeden velký bytelný kus.   Prošel jsem mnoho diskuzí, kde jsem zjistil, že   velké množství lidí má stejný pohled na   tento film. I já z tohoto filmu měl noční   můry a každé ráno kontroloval zda mám   všechny vlasy tam, kde mají být. Tento film   alespoň tehdy, když jsem ho viděl poprvé ve   mě zanechal a stále zanechává veliké tajemno.   Domnívám se, že dnes se již netočí takto   krásně a strašidelně zajímavé filmy, které   mají svého ducha a zanechají vzpomínky v mé   mysli i po mnoha letech. Člověk vidí spoustu   filmů, ale je opravdu málo těch, u kterých se   vám vybaví živé vzpomínky i po letech a vy   přemýšlíte zda se jedná o noční můru z   vašeho dětství nebo o skutečný film.   Zajímalo by mne však, jaký pohled na film bych   měl nyní. Jsem si vědom toho, že hodnocení   desítkou je z velké části podepřeno   nostalgickým pilířem. Ale budiž tak. Kdo   neviděl tento film, nechť tak učiní při   nejbližší příležitosti!