Ararat

Kur.. to byl děs. Nejprve   půl hodiny kecání naprosto   mimo mísu. Pak zmatek nad   tím, zda je to retrospektiva   nebo zda to natáčejí. No   větší chujovinu jsem si na   večer vybrat opravdu nemohl.   Celé mi to lezlo na nervy, a   ještě ty kecy do toho co se   děje… Ne, opravdu, tohle se   tedy z mého pohledu vůbec   nepovedlo a je mi líto, že   jsem dal „The Promise“ tak   nízké hodnocení. Ve   srovnání tady s tou   bejkárnou jsem mohl dát   klidně plný počet. Já   prostě nesnáším tyhle   cikcak vyprávěnky, kde v   polovině netušíte, co kde a   jak. V tomto zmatku zaniká   jakákoli myšlenka a   jakákoli scéna. A shazovat   vraždění žen a dětí   jakýmsi jako natáčením je   podle mého zhovadilost.

Tématem filmu je složité hledání pravdy v minulost
Z mého pohledu opravdu drama,   jak má být (myslím   příběh, ne herecké   výkony). O genocidě Arménů   jsem toho také moc nevěděla   a jsem ráda, že jsem se to   dozvěděla touto cestou -   tedy dramatem několika osudů   (byť zřejmě smyšlených),   do kterých zasáhla. Genocida   jako taková nám asi nic moc   neřekne, pokud za ní   nebudeme vidět konkrétní   příběhy konkrétních   lidí. Toto drama je opravdu   mnohovrstevné, hluboké a   plné významů, všechny jsem   asi ani na první zhlédnutí   nezaznamenala či nepochopila.   Také doporučuji diskutovat o   tomto filmu s dalšími, kdo   ho viděli, to určitě   pomůže do filmu více   proniknout - a myslím, že to   stojí za to. Zajímavých   postav i myšlenek je v něm   opravdu hodně. Moc se mi   líbil symbol granátového   jablka - jako symbol   vytrvalosti a vůle k životu,   kterou člověk má, versus   nesmyslnost některých   předpisů, které vám   zapovídají si do určité   země přivézt "ovoce   či zeleninu" (přesto co   pro vás může granátové   jablko znamenat).
Zajímavý komentář:   Frolíček

U filmu Ararat jsem měla   opět stejný problém jako u   Sophiiny volby. Z tohoto typu   filmů pak dva dny nespím a   některé scény se mi dost   neodbytně vrací:-( V   podstatě jsem o genocidě   Arménů nevěděla vůbec   nic, než jsem viděla tenhle   film a můj oblíbenec Atom   Egoyan mě překvapil. Je to   drsárna a rozhodně ne film   na nedělní odpoledne s   partou přátel.Ale tyhle   filmy se taky točit   musí...bohužel.

Tento film byl pro mě spíš   zklamáním než přínosem.   Čekala jsem od něj víc.   Scény, do kterých se   vkládaly další a další   dějové linie mě jenom   mátly. I když to byl film   hořký a bolestný, mohli do   něj vložit trochu humoru   třeba s Ch.Plummerem.   Například   "Želary" byl taky   smutný film, ale přesto do   něj vložili trochu toho   humoru. - Takže, nic moc. Do   kina bych šla spíše na   jiný film.