Ani stín podezření

strýček Charlie:
"Města jsou plná žen, vdov ve středním věku, jejichž manželé se udřeli k smrti v honbě za rodinným štěstím a kteří zanechali svým manželkám, svým hloupým manželkám, kupu peněz. A co s nimi ty ničemnice dělají? Denně je vidíš v hotelích, v těch nejlepších hotelích, jsou jich tisíce, kde ty peníze propíjejí, prohrávají v kartách, které hrají celý den a celou noc, páchnou po penězích, pyšné jen na své šperky a jinak na nic, příšerné, nudné, tlusté, nenasytné ženské...! -- Jsou to vůbec lidé? Nebo to jsou jen jakási tučná, sípající zvířata, hmm? A co se stane se zvířaty, když hodně ztloustnou a příliš zestárnou?"

Charlie Newtonová:
"Strýček neměl rád lidi. Říkal mi, že je nenávidí. Říkal, že si nedokážu ani představit, jaký je život s nimi peklo..."

Strýček Charlie:
„Kolem dokola se válí sposta peněz. Čekají jen, až je posbíráš.“